Zabíječ minulosti (Warhammer)

zabíječ minulosti

"Felixi, Otto nechte Kathrin na pokoji!" "Ona už na nás zase zkouší kouzla," ozval se mladým žalujícím hlasem druhý oslovený. "To vás neopravňuje, abyste si na ní zkoušeli sílu," řekl Felix a pohnul ramenem až mu v něm křuplo. Bolest v něm poněkud polevila a on začal věnovat více pozornosti svým dětem. "Co jsi na nich zkoušela?" obrátil se přísným hlasem na Kathrin. "Léčení tati. Co je špatného na léčení? Tobě přece mnohokrát zachránilo život." "Nebylo to jen léčení," ozval se ublíženě druhý z bratrů. Felix pozvedl jedno obočí a upřel oči na svoji dceru. "Jenom trochu ovlivnění. To přece nevadí, když to na nich zkouším. Kolem není nikdo jiný, kdo by byl schopný dobře odolávat kromě tebe a mamky. Tak jsem myslela, že si bráchové nevšimnou..." hlas pod Felixovým přísným pohledem vyzněl do ztracena. Dovnitř místnosti nahlédla Felixova žena, rozhlédla se a pohledem našla Felixe sedícího ve velkém a pohodlném křesle. "Už je tady mladý Schacher a navíc s sebou přinesl nějaký mečík, aby jsi se na něj podíval." Felix po ní shlédl láskyplným pohledem a ještě jednou pohnul ramenem, takže v něm znovu křuplo a prozatím přestalo úplně bolet. Pak Kathrin uštědřil mírný záhlavec, vstal a vykročil ke schodům dolů.

Velká hala Felixova domu byla na dům této velikosti skutečně nezvykle velká. Bylo to tím, že nemalá část felixových příjmů pocházela z výuky šermu a tak si pro tento účel nechal spojit tři místnosti v přízemí do jedné. Teď v ní stál asi sedmnáctiletý mladíček vyšňořený v brokátu a s hedvábnou vyšívanou košilí s výraznými manžetami a prohlížel si felixovu sbírku zbraní na stěnách. Ta samotná představovala malé jmění, ale trpasličí zámky na dveřích a mříže na oknech odrazovaly naštěstí lupiče dostatečně. K tomu přispívalo i to, že tato čtvrť Altdorfu byla sice chudší, ale přesto poměrně bezpečná. To vše Felixovi prolétlo hlavou, když viděl, jak syn hraběte Schachera přejíždí ukazováčkem po nejcenějším přítomném kousku z jeho sbírky - elfím ledovém meči. V levé ruce držel něco, co Felix z dálky odhadnul na Nipponský dlouhý meč. "Skutečně chladí, že?"obrátil se na mladíka přátelsky, ale když se tento otočil, tak zahlédl v jeho očích jasné pohrdání. Felix si povzdechl. Hraběti Schacherovi byl jako učitel šermu doporučen samotnou ledovou královnou, ale tenhle mladíček si myslel, že stařec nad hrobem ho nemá co poučovat. Felix tušil, jak bude situace postupovat, ale také věděl, že střetu nedokáže zbránit bez škody na reputaci, tak nad tím v duchu mávnul rukou a místo toho natáhl ruku po zbrani, kterou návštěvník držel v ruce. 

Zbraň byla na první dojem výrazně těžší než Felix čekal. "Můj otec je velice zvědavý co na něj řeknete," ozval se mladík lehce pohrdlivě, ale pak se odmlčel a poslouchal. Sám otci tento nákup doporučil a poté pro jistotu upozornil rodinného znalce, aby na nějaké marginální nesrovnalosti neupozorňoval. Zbraň z takové dálky měla dle jeho mínění být hezkým klenotem do Schacherské sbírky zbraní. Felix nejprve opatrně povytáhnul zbraň z poloviny z pochvy a pohled potvrdil jeho podezdření. Důkladně si prohlédnul jílec, aby si podezdření potvrdil a uviděl znak, který čekal. Zbraň jemně zašustila, když ji Felix úplně vytáhnul z pochvy. "Otec ho také vytahoval z pochvy nadvakrát. Proč to děláte?" Felix si v duchu u barona Schachera udělal poznámku, že se v exotických zbraních opravdu vyzná a pak odpověděl jeho synovi: "Některé niponské zbraně mají runy krve. Pokud zbraň vytáhnete zcela z pochvy, tak vám runa v boji pomůže, ale musíte za to zaplatit tím, že ji napojíte krví. A když nebudete mít nepřítelovu krev, tak musíte použít vlastní." Mladík se díval lehce zaskočeně. "Jak musíte?" "Pokud o zbraň nechcete přijít," dodal Felix a přešel k tomu, co byla méně příjemná část jeho práce znalce zbraní - oznámit zákazníkovi, že koupil padělek. 

"Zbraň je to krásná, ale Kithaj nejspíše nikdy neviděla. Není to práce žádného Kithajce." "Cože?" zalapal nevěřícně mladík po dechu. "Na kithajsou práci je tento dlouhý meč příliš těžký, protože je nezvykle tlustý. Pokud by to byl meč kithajských zabijáků, který má zhruba odpovídající váhu, tak by měl jiný tvar. Toto je tvar, který používá tamní šlechta. Ta by se ale s takto těžkým mečem netahala." "Takže to vyrobil někdo jiný a není možné říci kdo?" zeptal se mladík s už jen obtížně zvládaným naštváním. "To není tak zcela jisté. Myslím, že téměř naopak. Není možné říci, kde ho vyrobili, ale je možné říci, kdo ho vyrobil. Jeho autorem jsou skaveni. Konkrétně kováři klanu Eshin. To jsou krysí zabijáci. Je to možné poznat z toho, že tady na jílci ..." Felix ukázal na konkrétní místo "... jsou značky rohaté krysy a klanu krysích zabijáků. Na skaveny je to ovšem mistrovská práce. Většina z nich je vyzbrojena starými rezavými zbraněmi. Tato zbraň je ale bohatě zdobená a má tak zvané plačící ostří..." felix opět ukazoval, ale tentokrát na čepel "... které slouží k tomu, aby se jed ze zbraně neotřel do první vrstvy oblečení se kterou se setká." Felix zmlknul a pochopil, že ten mladík je v obchodu asi zaangažován více, než se dalo soudit na první pohled. "Na druhou stranu to bude nejspíše velice dobrá zbraň a vypadá to, že byla vyrobena jako dar někomu velice mocnému v tom světě pod námi a nejspíše je dotyčný velice naštvaný, že o ni přišel. Také má nemalou hodnotu sama o sobě. Ty rubíny i zlato vypadají opravdově a soudím, že by ta zbraň mohla být očarovaná. Zkuste zajít za někým z univerzity, aby se na ni podíval. Skavení čaroději občas dokáží celkem zajímavá ovlivnění a to i tehdy, když zrovna nepřetékají chaotitem. Možná by měl zbraň také pro jistotu magicky vyčistit. Aby v ní nezůstal nějaký chaos. To by se asi vašemu otci nelíbilo."