Večer vstává, ráno usíná,
lípa lípu objímá.
Stará, mladá, zasazená,
nakonec je každá stejná.
Stejná? Vždyť je jiná,
každá svá, byť skoro samá,
probouzí se a jde spát,
každá může vždy vyhrát.
Ptáci rozdíl nevidí,
škůdci rozdíl necítí,
vítr žádnou neošidí,
sucho všechny zabíjí.
Na pohled možná stejné,
po zkoumání však jiné,
svébytnost nepomine.
Všechno má něco své.
ČTEŠ
Víš, byť nevíš...
PoetryDoba zlá, vše zas jiné, nitro se rozervává, na zem my však nespadneme, vůle nyní přetrvává. Světlo, temno, láska, cit, zvládnou mnoho prolomit, držíme se, nepadáme, čas náš chceme využít.
