Daylight|Luke Hemmings

Chapter 32

Vykulila jsem oči a zmateně kmitala pohledem mezi tetou a ním. To nemůže být pravda! Všichni vypadali překvapeně a babi s tetou brečeli, asi štěstím. No, já bych spíš brečela lítostí. Nechtěla bych s ním žít. Jen ho vidět je utrpení.

„A- ano,“ vykoktala ze sebe teta. Všichni začali tleskat, kromě mě, Lukea a Mikea. Jen my tři na ně nevěříčně hleděli a nemohli pochopit, co se tu stále odehrává. Teta mu skočila do náruče a stále mu říkala věty typu miluju tě, jsi úžasný a další stejného typu. Poté se od něj odtáhla a svůj pohled směřovala na mě. Rychle jsem se usmála a objala ji.

„Gratuluji,“ zašetala jsem ji do ucha.  Byla šťastná, nechci jí to kazit.

„Děkuju, konečně budeme spolu jako rodina. Mí tři nejmilejší lidé, pohromadě,“ šeptla nazpět a odtáhla se, aby objala Michaela.

,,Omluvíte mě? Jen si odskočím," řekla jsem poté, co se všichni uklidnili a zasedli zpět na svá místa. Teta chtěla něco říct, ale nestihla to, protože jsem byla na cestě. Vyšla jsem dřevěné schody až do koupelny, kde jsem se následně zavřela.

Jak? Jak může v klidu říct, že s ním nadále budu sdílet dům? Nevím, co budu dělat, asi jen čekat na to, až mi bude 18 a odstěhuju se. Daleko od něj, hodně daleko. Opřela jsem se dlaněmi o umyvadlo a s hlubokým vzdychem jsem se podívala do zrcadla.

Oči se mi trochu zvlhčily, protože pár slz mi z nich uniklo. Nechci s ním být, teta neví, jaký k němu mám vztah. Jediná hádka, u které byla, byla když mě Luke přivezl domů a poté jsem se s ním chytla, následně i s tetou. Myslela si, že to bylo poprvé, jinak spolu vycházíme. Blbost.

Prohrábla jsem si rukou vlasy a dala je do nějakého přijatelného tvaru, takže jen na stranu. Vůbec jsem s tím nebyla spokojená, takže jsem si vytvořila pofiderný culík a zafixovala jej gumičkou, kterou jsem měla připravenou na zápěstí.

Dveře koupelny se krátce otevřely i zavřely. Do místnosti vešel Luke a objal mě kolem pasu. Zabořil svou hlavu do mého ramene, čímž jsem mohla nasát jeho vůni.

„Jsi v pořádku?“ zamumlal mi starostlivě do ucha. Vážím si toho, jak se o mě stará, je až moc milý.

„Jo, jsem,“ zalhala jsem a rty spojila v jednu linku. Ne, vůbec nejsem v pohodě.

----

Po celý zbytek večeře jsem byla jako tělo bez duše. Ostatní se docela bavili, povídali si a já hleděla stále do jednoho bodu. Neustále se mi honila hlavou myšlenka, že bych s ním bydlela. Ale pak mi to došlo.

Není mi osmnáct. Víte, co to znamená? Teta je můj zákonný zástupce, takže pokud si ji vezme.... bude i on můj zákonný zástupce.

„No, tak my už půjdeme,“ oznámila Karen, Mikeova mamka a vstala. 

„Jo, my taky. Už je dost hodin,“ zkousla jsem si spodní ret a společně s Lukem vstala. Tak nějak jsme se vzájemně objali a rozloučili, teda kromě Leony a Toma, dotknout se jich a můžu jít rovnou na psychiatrii. 

Nastoupili jsme do auta, připoutali se a Luke mohl nastartovat. 

„Můžu zapnout rádio?“ zeptala jsem se po chvíli tiché jízdy, načež Luke jemně přikývl. Natáhla jsem se po tlačítku a tím zapnula rádio. Další chyba.

Got in my car
Raced like a jet all the way to you
Knocked on your door
With heart in my hand 
To ask you a question
Cause I know 
That you're an old fashioned man 

Can I have your daughter
For the rest of my life?
Say yes, say yes
Cause I need to know

Jedním rychlým pohybem ruky jsem rádio vypla a naštvaně si překřížila ruce na hrudi. Luke vypadal, že se celou dobu dobře baví, protože mě sledoval ve zpětném zrcádku s úšklebkem.

„To není vtipné,“ zavrčela jsem a bouchla ho do stehna.

„Nemlať mě!“ vyjekl, „jsem řidič, můžeme nabourat“.

„Tak řiď a nesměj se mi,“ vyplázla jsem jazyk.

 „Tak řiď a nesměj se mi,“ napodobil můj hlas s následným mrknutím. Přimhouřila jsem oči a ušklíbla se. „Zlato? Uklidni se,“ usmál se po chvíli lehce a pohladil mě po stehně. Jeho dotek jsem nečekala, takže mi naskočila husí kůže. Neříkám, že by mi nenaskočila, i kdybych to čekala.

„Já jsem v pohodě,“ odfrkla jsem si a vyndala si z kapsy mobil, který mi začal zvonit na znamení nové zprávy.

„Jo, to vidím,“ protočil očima a dál se věnoval řízení. Odemkla jsem si mobil a otevřela zprávu. Spěchala jsem, takže jsem si nevšimla od koho je. Hned poté, co jsem si ji přečetla, došlo mi to.

Rodinná idylka? Užívej si života, dokud ho máš. Hlavně tvá teta...