Rainbow Factory *jednodílovka*

*

Pomalu jsem otevřela oči. Všude kolem mě ležela spousta těl v kalužích krve. Snažila jsem se pohnout ale nešlo to. Moje ruce byly připoutané k zemi. Najednou se nade mnou ozvalo řinčení strojů. Podívala jsem se nad sebe a z očí mi začaly téct slzy. Spatřila jsem další oběť továrny. Na ploše nade mnou byl někdo pevně připoután a pomalu se k němu blížilo robotické rameno s nožem a trubicí, skrz kterou potom tekla krev.

To už jsem uslyšela kroky a po chvíli se nade mnou objevila vysoká postava dívky s duhovými vlasy. Postavila se mi k hlavě, sehnula se ke mě, až se její vlasy dotkly mojí tváře, na tváři se jí objevil úsměv, jemně mě pohladila po mojí bledé tváři a zašeptala: "Je čas Scootaloo." To už u ní stáli dva roboti. Povolili mi pouta, zvedli mě na nohy a vlekli mě k velké plošině. Věděla jsem co teď příjde. Ale sakra, musí tu být nějaká cesta ven. Začala jsem se rozhlížet všude kolem sebe, nikde nic. Jen stroje, co vysávaly barvu z těl nevinných lidí. Jak jsme se víc a víc blížily k plošině, začaly mi po čele stékat čůrky potu. Musím se dostat pryč. Vtom mě do očí píchl malý proužek světla. V Rainbow Factory nejsou okna. Takže to světlo musí vycházet ze dveří. Snažila jsem se najít zdroj toho světla....a podařilo se mi to. Několik pater nade mnou byly malé dveře, které byly maličko otevřené. Rychle jsem začala vymýšlet plán, jak se dostat ven. Najednou jsme se zastavili. Ohlédnula jsem se za sebe, byly jsme u plošiny. Teď je každá minuta drahá. Vši silou jsem kopla do jednoho z robotů, ten se zkácel na zem. Ze sevření druhého robota jsme se potom dostala snadno. Roztáhla jsem křídla a vzlétla. Po chvíli jsem za sebou uslyšela Rainbow. 

Snažila jsem se jí ztratit, ale vždycky mě dohnala. Létala jsem jak zběsilá po továrně s Rainbow v patách. Konečně jsem se přiblížila k východu. Těsně před ním mi ale cestu odřízla Rainbow s několika svými pomocníky. "Z Rainbow Factory ještě nikdy nikdo neutekl a...NEUTEČE!!!" zařvala Rainbow a mávla rukou. To už jsem ucítila, jak do mě něco proniklo. Bylo to nůž. Svěsila jsem hlavu a podívala jsem se na malý nožík, celý od krve, který mi propíchl tělo. Pomalu jsem upadala do mdloby až jsem omdlela úplně. Byla jsem...mrtvá......

Tak to byla moje první jednodílovka. Vím byl to docela masakr. Ale nic jiného mě nenapadlo. :DD Pro lepší pochopení se podívejte na video, co tu máte přiložené, nebo si prostě do Googlu zadejte "Rainbow Factory". ;)) A BTW nejsem sadista ani masochista. :DDDD