Vidím světlo...
Jdu za ním...
Snažím se otevřít oči...
Už asi pět minut jen otevírám oči...
Konečně jsem je otevřela...
Vidím okolo sebe několik lidí...
Oni mě začnou objímat....
Ani je neznám...
Jsou mi ale povědomí.
Začnu na ně křičet...
Co si to dovolujete do zádele já vás ani neznám...
Koukají na mě...
Jeden z nich se mě zeptá...
Eliss ty si nás nepamatuješ. Doktoreee!
Přiběhl muž v bílém plášti, sklonil se ke mě a ptal se...
Jméno...
Nevím...
Den narození...
Nevím...
Jméno tvé matky a otce...
Nevím...
Doktor se na mě podíval a zakroutil hlavou...
Podíval se na ty lidi a pokynul aby šli za dveře...
Hned co se zavřely dveře za posledním člověkem...
Vstala jsem...
Šla jsem k oknu...
Pocítila ostrou bolest na zádech...
Ignorovala ji...
Potom co ustala koukla jsem se na záda.
Usmála se...
Můj problém vyřešen...
Má záda zdobily dvě nádherná křídla v černo bílé barvě...
Otevřela jsem okno...
Vyskočila ven...
Zamávala křídly...
A letěla...
Mám úkol...
Je důležitý...
Závisí na tom životy...
Nevím ale kam letět...
Nechám se vést srdcem...
ČTEŠ
Zapomnění
RandomVzbudila jsem se... Ani nevím kdo jsem... Jak jsem se sem dostala... A kdo jsou ti lidi kolem... Jediné co vím... Že musím odtud a zabránit katastrofě... Ani nevím jaké ale musím jít... Musím se nechat vést srdcem... A vyrazím hned... Nový příběh...
