D: Jdu tam
Otevřel a tam byli Davidovi rodiče
D: Čau
Mamka: My se jdeme podívat na tu tvojí přítelkyni
D: A na vnouče taky ne?
Táta: Tak jasně, je od tebe fakt hezký , že jsi ho vzal za svoje
D: Tak já ho miluju jako svoje, tak pojďte
David zavedl rodiče do obýváku.
M: Dobrý den
Oba: Dobrej
Mamka: Já jsem Irena
M: Marie, Mery
Táta: Karel
M: Dáte si něco?
Ir: Asi kávu
M: Presso?
Ir: Může být
M: Dobrá
Mery odešla do kuchyně a David vzal malého.
D: To je náš Benedikt
Ir: Je rozkošný
K: To je
D: Je po mamince viď Benďo?
Pošimral malého po bříšku a malej se usmál.
Ir: Můžu si ho pochovat?
D: Jo jasně
Irena si sedla a vzala si malého do náručí. Malej si ji zvídavě prohlížel a snažil se přijít na to, proč to není tatínek nebo maminka.
Ir: Ty jsi zvědavý, mrňousku
D: To je nic mu neuteče
K: Předpokládám, že Mery je tvoje pacientka
D: Jak jinak, je no... Ale já nejdřív nechtěl, ona byla smutná, těhotná, bývalý ji mlátil a poslal ji na potrat, no oba jsme se tomu bránili, ale pak jsme se dali dohromady a malý má po mě příjmení a je to a bude fajn, když ho tak budete brát, že to je prostě můj syn a váš vnuk
Ir: No jasně, je to naše první vnouče, to Benďovi nikdo nevezme, jsem moc ráda, že jsme se ho konečně dočkali a až budete mít třeba jemnou další malý, tak mezi ním a Benďou nebudu nedělat rozdíly viď Karle?
K: No jasně, prostě první Hofbauer
D: Ty jo, to jsem rád, trochu jsem se bál, co na to budete říkat
K: Tos nemusel, jsme rádi, že jsi konečně šťastnej
D: To jsem
Mery přinesla kafe
M: Prosím
Postavila před ně kafe a sedla si vedle Davida na gauč. Když si sedala David si ji přitáhl za hlavu a dali si pusu.
Ir: Taaak otravná otázka, co svatba, další mimi?
D: Tak jsme spolu pár měsíců, ale svatba určitě někde jo a miminko jsme říkali, že tak za dva roky no, samozřejmě kdyby se to stalo teď nebo prostě dřív, tak budeme taky šťastní, ale plánujeme ti za 2 až 3 roky no
Bude to míň jak dva až tři roky nebo víc?
