Bratr

2. Nemůžu ho pustit z hlavy

Vůbec jsem se nedokázala soustředit. Pomalu celou dobu jsem si prohlížela Maxe. Nejsem blázen abych s ním počítala na nějaký vážný vztah... Ale za sex by stál. Cucala jsem konec propisky a sledovala ho svůdným pohledem. Koukal do papírů, ale teď konečně zvedl oči a podíval se na mě. Usmál se. Ne svůdné, spíš pobaveně. Tiše jsem se zasmála a sklopila pohled k papíru. Našla jsem pod stolem jeho nohu a otřela se o ni svou. Zvedl hlavu a koukl se na mě, ale já předstírala že pracuju. Nevím kde se ve mě to sebevědomí bralo - nejspíš z nudy. Periferně jsem viděla jak se usmál. Usmála jsem se taky a sklonila se blíž k papíru, aby to nepoznal. Bobovi zazvonilo upozornění na mobilu - to aby nezapomněl kdy začíná polední pauza. Všichni jsme se nadšeně zvedli s tím, že jdeme na oběd. Kráčela jsem k bufetu a přemýšlela nad tím, že se chovám jak třináctiletá holka. Už bys mohla z toho nabalování vyrůst. Blesklo mi hlavou. Rozhodla jsem se, že další krok, pokud k němu má dojít, nechám na Maxovi. Takže ho teď prostě pustím z hlavy a popovídám si s Taliou!

Maxe nešlo pustit z hlavy. Celou dobu, co mě Talia povídala něco o módě, já sledovala, jak je Max sexy, když jí. Chovám se fakt jak třináctka. Je mi 25, už bych přeci jen mohla hledat nějaký vážný vztah. A opravdu ho chci hledat u Maxe? Ne, to rozhodně ne, Max bude jedna postel a konec. Konec? Nebuď hloupá Ewe, znáš se přece.

"Ty mě vůbec neposloucháš." Zabrblala Talia.

"Ale poslouchám!" Když se na mě podívala svým ukřivděným pohledem, sklopila jsem hlavu. "Promiň." Ohlášení konce polední pauzy bylo pro mě tentokrát osvobození. Pelášila jsem do kanceláře a byla na sebe naštvaná, že jsem se Talii nevěnovala.

"Nezajdem večer na nějaké posezení, abychom mezi sebou Ewe přivítali?" Napadlo Julii. Byli všichni tak milí. "Dneska večer mám čas." Usmála jsem se. Čas měli vyjímečně všichni.

#

Po práci jsem letěla domů a šla si vybrat, co si vezmu na sebe. Chtěla jsem se Maxovi líbit tak moc, že za mnou půjde hned, jak odejdu na záchod. Nakonec jsem se rozhodla pro jednoduchost. Vzala jsem si tmavě zelené tílko, které mi obepínalo tělo, přes to lehký černý svetřík a džíny. Trochu jsem se i namalovala, i když to dělám málokdy. Vytvořila jsem na hlavě drdol, ale vypadala jsem jako profesorka. Tak jsem ho rozpustila do obyčejného vysokého culíku. To je to pravé! Působí to dost uličnicky a docela i sexy. Nevím, co je sexy na culíku ale tak co. Opět jsem se pozastavila nad tím, že se chovám jako třináctka.

#

Dorazila jsem tam o pět minut dřív a vybrala si místo u našeho rezervovaného stolu takové, abych na všechny dobře viděla. Po chvíli se začali slézat ostatní. Když už dorazili všichni, objednali jsme si jídlo. Bylo příjemné mezi nimi sedět. "Jak se ti líbí v nové práci Ewe?" Oslovila mě Briony. "Líbí. Moc." Kývla jsem potěšeně. "Až ti šéfík dá nějaké prémie, bude se ti tam líbit ještě víc." Poznamenal Bob. Všichni se zasmáli. "A kde bydlíš Ewe?" Zeptala se Betty. "Tady kousek mám docela slušný byt. Bydlím sama." Usmála jsem se a pohled stočila na Maxe. Jeho pohled se nezměnil. Obrátila jsem se radši znovu na Betty. "Já mám teda strašnej byt." Zasmála se. "Já bydlím v domě. S manželem." Zasmála se Julie. "Si vdaná?" Zeptala jsem se. "Vdávala jsem se v 21." Uličnicky se zasmála Julie. "Já mám teprve přítele, ale svatba se taky plánuje." Smála se Briony. Povytáhla jsem obočí. Briony plánuje svatbu a já plánuju jak dostat do postele Maxe Folcena. Achjo. Koukla jsem se na Maxe. "Jestli se ptáš, já bydlim s bratrem." Odpověděl.

"Jeho bratr je idiot." Zapojila se do debaty opět Betty.

"Proč?" Zeptala jsem se.

"No... Poznáš sama." Mávla rukou Briony.

"Jestli někoho zajímám, žiju s manželkou, mám dvě děti a brzy vnouče." Ozval se Bob. Koukla jsem se na něj. "To je fajn ne?"

"Ani ne." Odrfkl si. Bylo mi jasné, že si dělá srandu.

"Odskočím si." Zvedla jsem se a snažila se vymotat z toho stolu mezi těma lidma. Zakopla jsem a padala, ale někdo mě zachytil. "Ty jsi trdlo." Uslyšela jsem Maxův hlas někde za levým uchem.

&
Další kapitolka :D