Báňa

Akt II.

Jednání 2., scéna 1 – Dům převozníka Charóna, rozbitý krb, stejní herci

(Horníci stojí a nehýbou se, Charón s pohledem protivného důchodce si ostatní prohlíží)

Charón: Celej krb v hajzlu! Jak si to jenom představujete?

Martin: Na co vám je krb? Je tady vedro jako... v pekle?

Charón: A co je ti vůbec po tom, na co tu mám krb? Tohle je můj dům! Ale co, teď mám vás, mrtvé zbloudilé duše, za které jistě dostanu hodně penízků.

Oliver: Mrtvé?

Hugh: (k Oliverovi) Raději bych se s ním nehádal.

Charón: Jistěže. Jak byste se sem jinak asi dostali? Jen nechápu, proč vás poslali zrovna přes můj dům, obvykle převážím na břehu.

Oliver: Nikdo nás sem neposlal, fárali jsme.

Charón: Co?

Hugh: Jsme horníci. Celá šachta se zavalila a nám nezbývalo nic než kopat dolů.

Charón: Ne ne ne, vy máte být mrtví!

Martin: Vypadám jako mrtvola dědo?

Charón: (Rozčílí se) Já ti dám dědu! Mě neochčijete, makám tady víc jak 5000 let!

Martin: Ale živé jsi nepotkal.

Charón: (Rozmáchne se pádlem) Já ti...

Hugh: Klid! Jenom klid. Nejsme zemřelí. Sutiny nás zavalili a my se prokopali až sem. To, že...

Charón: To ať posoudí můj šéf. Vezmu si pár věcí a pak vás ihned zavezu k nejvyššímu padlému, ten si vás srovná!

Oliver: Ale my...

Charón: Dost! Zmlkněte a pojďte za mnou. Loď už čeká.

Oliver: (k horníkům) Co myslíte, že s námi bude.

Hugh: No, pokud mně nezabijou kecy toho rejpala, tak se asi zabiju sám.

Scéna 2 – břeh řeky Styx, člun

Charón: Nuže, pánové? (Ticho) Tak co bude?

Oliver: Co by? Je to vaše loď.

Charón: No to jó, ale abych Vás mohl odvézt, musíte mi zaplatit.

Martin: Nemáme nic.

Charón: Tohle na mě nezkoušejte, už teď mi z vás tečou nervy! Přece jste při průchodu sfér dostali peníze, no ne?

Oliver: Ale my přišli sami.

Charón: Nevodmlouvej nebo tě fláknu pádlem!

Hugh: My nezemřeli. Jsme živí, nic jsme nedostali a žádné peníze nemáme!

(Charón se nadechuje k odpovědi, ale je přerušen)

Ale mám pro vás návrh.

Charón: Jo tak návrh! Tak povídej. Ale moc mě neprovokuj, možná že teď žiješ, ale za pět vteřin tomu už tak nemusí bejt!

Hugh: Můžu promluvit s tím tvým Nejvyšším.

Charón: (Posměšně) Vážně si myslíš, doktůrku, že si jen tak promluvíš s Big Bossem a udělá co chceš?

Hugh: Cože?

Charón: Slyšíš dobře.

Hugh: Jsem horník.

Charón: Ha! Ale kdepak, já o tobě vím vše. O vás všech.

Martin: Ale že jsme živí, to nevíš...