Tribrid z rodiny Salvatore [The Vampire Diaries, The Originals]

1. Kapitola

Tak jsem zpět. Jsem zpátky v Mistic falls. Nebyla jsem tady asi sedm let. Je to mé rodné město. Vystoupila jsem z autobusu, vzala kufr a vydala se po ulici k rodnému domu. Po těch letech se ale moc ve městě neviznám, takžr jsem se musela poptat.
"Promiňte. Nevíte kde tady bydlí Salvatorovi?" Zeptala jsem se blonďatého kluka.
"Jo je to tahle adresa." Řekl a napsal mi ji na kousek papíru.
"Děkuju, mimochodem jsem Naomi." "Matt. Jsi tu nová?"
"Ne úplně. Dříve jsem tu bydlela, ale už je to dlouho. Chtěla jsem se vrátit." "Aha, tak snad se ještě uvidíme Naomi." Řekl a šel dál svou cestou. Já se vydala opačným směrem.

Stála jsem před domem. Moc se nezměnil. Natáhla jsem ruku abych zaklepala, ale chvilku jsem zaváhala. Pak jsem ale sebrala odvahu a zaklepala. Nevím proč jsem váhala, nejspíš se bojím, jestli na mě nezapomněli nebo tak něco. Dveře otevřel Stefan.
"Vůbec jsi se nezměnil." Řekla jsem s úsměvem.
"Pardon, my se známe?"
"Promiň, už je to skoro sedm let. To jsem já, Naomi." Stefan si mě prohlédl. "Páni, rád tě vidím."
"I já tebe." Objala jsem ho. Stefan mě pustil dovnitř.
"Je to tu stejné jako před sedmi lety." "No jo, moc se to tu neměnilo." Po schodech seběhl Damon.
"Damone! Ráda tě zase vidím." Damon se na chvilku zarazil.
"Naomi? Páni změnila jsi se."
"No jo, už to bude sedm let." Řekla jsem. Damon roztáhl ruce a já ho objala.
"Co tě přimělo přijet?"
"Chtěla jsem vás vidět. Stýskalo se mi. A navíc, před sedmi lety jsem moc neřešila jakto že žiju když moji bratři žijí přes sto let."
"Aha." Řekl Stefan.
"Aha? Víc neřekneš?"
"Nejsi jediná kdo to neví."
"Takže vy to taky netušíte?"
"Ne a jestli jsi přijela jen kvůli tomu, tak že moc nepotěšíme."
"Ty jsi mě asi neposlouchal Damone." "Tak promiň."

Před sedmi lety
Bylo mi devět let. Slyšela jsem bratry hádat se. Sešla jsem po schodech dolů a potichu se schovala za zábradlí. "Není to v bezpečí Stefane! Upíří se vrací do Mistic falls, nejlepší bude, když bude bydlet jinde."
"O to jde Damone! Jinde ji neochráníme."
"Nespíš Naomi?" Řekl Damon.
"Ne, nemůžu spát."
"Promiň, že jsme tě vzbudili. Běž si zase lehnout." Řekl Stefan.
"Co tady řešíte?"
"Nic, nedělej si starosti."
"Fajn." Řekla jsem a šla zase nahoru. Jenže jsem se nahoře zastavila a dal poslouchala.
"Už se nehádejme. Prostě neodjede z města." Řekl Stefan. Otočila jsem se a za mnou stál Damon. Lekla jsem se. "Co jsme ti říkali?"
"Promiň Damone, už jdu." Řekla jsem a šla do pokoje.

Přítomnost
"Už nejsem malá, Damone a poznám když lžeš." Řekla jsem.
"Já ti nelžu. Nahoře máš pokoj. Běž si vybalit."
"Nerozkazuj mi." Řekla jsem a šla nahoru. Zaslechla jsem hlasy, někdo vešel do domu.
"Eleno? Co ty tady děláš?" Řekl Stefan. "Přišla jsem jen kvůli...." Sešla jsem po schodech dolů.
"Kdo je to?" Řekla Elena.
"Jsem Naomi."
"Je to naše sestra."
"Takže jsi taky..."
"Upír? Ne."
"Tak jako že jsi naživu?"
"To je jedna velká záhada mého života." Řekla jsem.

Nastoupila jsem na střední školu. "Salvatore? Takže je to jejich sestra?" Řekla Bonnie.
"Jo, je to úlet, není upír."
"Tak jakto že žije?" Řekla Caroline.
"To nevím." Řekla Elena.
"Ahoj, vy budete Caroline a Bonnie." "Jo a ty Naomi."
"Přesně tak."
"Nechtěla by jsi do týmu roztleskávaček?" Řekla Caroline. "Zatím jsem o tom nepřemýšlela." "Tak si to promysli." Řekla Caroline.

Po škole jsem se rozhodla prozkoumat město. Mezitím se u nás doma sešli Stefan, Damon, Elena, Bonnie a Caroline.
"Jakto že je Naomi naživu?"
"Je to složitý." Řekl Stefan.
"Počkej, řekli jste ji přeci, že nevíte." "Lhali jsme." Řekl Damon.
"No tak povídej, stejně není doma." Řekla Bonnie.
"Když se Naomi narodila, měla s naší rodinou spor jedna čarodějka. Použila na ni kouzlo, které ji uspalo a zabránilo v růstu. Před šestnácti lety ta čarodějka umřela a kouzlo přestalo účinkovat."
"Takže byla jakoby přenesena časem." "To je hodně pohádková představa, ale vlastně jo." Řekl Damon.

Vrátila jsem se domů. Holky už odešli. "Ahoj."
"Tak jak bylo?" Řekl Stefan.
"Bylo fajn vidět zase město." Damonovi zazvonil telefon.
"Co?"
"Původní mají zase problémy. Chtějí povraždit každého, kdo jim vleze do cesty."
"Hned jsme tam. Stefane jdeme."
"Co se děje?" Řekla jsem.
"Původní mají problémy bla bla bla." "Jdu s vámi."
"Ne ty zůstaneš tady. Je to nebezpečný a ty jsi člověk."
"Ale..."
"Naomi poslechni." Řekl Stefan. "Fajn." Řekla jsem.

Po pár minutách co odešli jsme se rozhodla jít za nima. Vyplížila jsem se z domu a vydala se cestou, kterou šli bratři. Došla jsem k baru a uviděla vevnitř jak tak probíhá menší upíří souboj. Stála jsem venku a koukala dovnitř oknem. Když jsem se otočila stal tam jeden z původních a zaútočil na mě. Zakřičela jsem, protože mě kousl do krku. Damon ho ode mě odstrčil.
"Sakra Naomi! Co tady děláš?!" Řekl, kousl se do zápěstí a dal mi svou krev. "Zvládnu to, skoro nic mi neudělal." "Napij se!" Řekl a já to udělala. Rána se zahojila.
"Vypadni odsud!" Řekl.
"Naomi!" Zařval na mě.
"Já... jo už jdu." Řekla jsem a chtěla odejít.
"Tím bych si nebyl tak jistý." Řekl původní stojící za mnou.
"Klausi, nech ji odejít."
"No podívejme se, tmavé vlasy, modré oči. Nejsi ty náhodou Salvatorová moje milá."
"Já.... Ano."
"To bude zábava." Klaus mě chytl a vzal dovnitř do baru.

"Podívejte se. Bratři Salvatorovi nejsou sami, mají sestru." Řekl Klaus. "Oni mají sestru?"
"Naomi!" Řekl Stefan a chtěl se ke mě dostat, ale Rebekah ho chytila. "Naomi, hezké jméno. Předpokládám, že když jsi jejich sestra, si také upír. Takže tě tohle zabije." Řekl a kousl mě do ramene. Zakřičela jsem. Klaus se na ránu podíval, bylo to jen normální kousnutí od upíra.
"Podívejme se, jsi člověk."
"Ale jak je to možné?" Řekl Elijah. "Sama nevím." Řekla jsem.
"To je škoda, byl by to určitě skvělý příběh." Řekl.
"Podmínky jste slyšeli, nechte nás žít ve městě a my nebudeme dělat problémi." Řekl Elijah a všichni původní zmizeli. Díky upíří krvy v těle se mi rána na rameni zahojila.
"Jsi v pořádku?" Řekl Stefan.
"Jo."
"Co tě to sakra napadlo?! Řekl jsem ti ať zůstaneš doma!"
"Damone přestaň." Řekl Stefan.
"To je dobrý Stefane.... Damon si myslí, že jsem furt devíti letá holčička co se o sebe neumí postarat."
"Tohle není hra Naomi! Ty jsi člověk, oni jsou upíři a ještě k tomu původní!"
"A jak to mám asi vědět, když mi nic nedovoluješ! A nic mi neříkáš!" Řekla jsem.
"Přestaňte se hádat a pojďme domů." Řekl Stefan.

Sedla jsem si na gauč u krbu.
"On se tě snaží chránit."
"Já vím, ale dělá že jsem malá." "Naomi...tohle už není to co jsi znala, Mistic falls je plné upírů. Je to tu nebezpečné."
"Já vím. Časté útoky zvířat. Je to jen zástěrka toho se tu skutečně děje." Řekla jsem. Podívala jsem se na svíčku na stole. Nehořela. Najednou vzplála. Podívala jsem se na Stefana.
"Je v domě někdo jiný než my?"
"Ne." Řekl Stefan.