Jmenuju se Mia. Je mi 18, a snažím se strovnat se svými depresemi, a těžkou úzkostí, na kterou trpím už od 10ti let.
Můj otec, spíše otčím, se o mě stará od té doby, co moje mamka zemřela... teda, pokud tomu můžu říkat "starání se".
Otčím je už pár let alkoholik, bije mě, a jediná věc, která mě drží nad věcí je, že se budu stěhovat.
Teď ale bydlíme v jedné bytovce, hned vedle baru Lucerna v Praze.
Chodí tam dost známých osobností pořádat koncerty a různé akce, někdy se tam podívám, jen tak z nudy kdo koncertuje... bohužel, nemám dostatek peněz ani splatit dluhy za otce, natož jít jen tak na koncert.
Většinu času trávím venku, většinou sama. Nemám přítele ani nikoho kdo by mě byl po blízku. Mám panické záchvaty, které mě dohání sebepoškozování, takže si asi umíte představit, jak vypadají mé ruce.
Mám úzkosti z kluků, nikdy jsem neměla vztah který by trval déle jak 3 měsíce.
Jediné, co s přeji posledních pár týdnů, je jen zázrak, který by mě dostal z toho, co si právě procházím...
Ahoj všichni🖤💜
Tohle je bude moje první normální FF, takže se omlouvám předem za různé chybky, které se tu časem objeví.
VOUS LISEZ
Jsi ten, kterého miluju
FanfictionJsem dívka, která nemá pojem o čase chci být sama, nevnímat nic Ale on... je jiný, než ostatní, říkám si, když ho vidím každé ráno chlapec...černo-červené vlasy, vysoký, a vždy s úsměvem, když to vidím jak kolem mě rochází... Jmenuji se Mia, a tohle...
