Cordelia & You

Usmíření

Po tom co vám dneska dala Cordelia jasně najevo že o vaši pomoc nestojí tak jste se rozhodli že na ni nebudete tlačit a dáte ji čas. Kolem 23h jste šli do postele lehnout. Během chvíle jste usnuli protože jste byli vážně unavení.

Ve 3:13 vás probudili opět nějaké výkřiky.  Zvedli jste se a šli přímo za zvukem. Potom co vás zvuk zavede ke dveřím Cordeliiny ložnice neváháte a vrazíte do dveří. V pokoji je úplná tma proto vám chvíli trvá než se zorientujete. Když uvidíte Delii jak se svíjí na zemi běžíte k ní. Kleknete si na zem a snažíte se jí uklidnit. Po chvíli kdy zmateně ležela na zemi a vy jste na ni mluvili aby si uvědomila kde je váš začala konečně vnímat přišlo vám to nekonečné. Cordelia se snažila posadit proto jste ji pomohli. Ona vás objala a začala vám brečet na rameno, to vám samozřejmě trhalo srdce protože jste nesnášeli když plakala. Po pár minutách kdy jste spolu jen tak seděli na zemi už vám začala být zima. Proto jste si s ní lehli na postel. ,, Mohla by si tady semnou dneska zůstat? Prosím. " požádala vás. ,, Ráda" řekli jste. Delia si lehla k vašemu boku hlavu si dala mezi vaše rameno a hlavu a po chvíli jste obě usnuly.

Když jste se ráno probudili Cordelia už tam nebyla. Proto jste se zvedli a šli se dolů na snídat. Po tom co jste sešli schody na tváři se vám objevil úsměv, byla tam Delia a zbytek holek. Byli jste rádi že se normálně bavila s ostatníma holkama. ,, Dobré ráno" řekli jste. Všichni se na vás hned otočili a pozdrav vám oplatili. Posadili jste se vedle Cordelie a ta se na vás něžně usmála.

Samozřejmě jako každé ráno jste od snídaně odcházeli jako poslední. Ve všem jste totiž hrozně pomalí. Když konečně do snídate zamířite do kanceláře ředitelky. Až dojdete ke dveřím zaklepete. ,, Dále" hned jak zazní výzva otevřete dveře a vstoupíte. Jako první uvidíte její vřelý úsměv. ,, No ahoj, jak ses vyspala? Na snídani jsem se tě ani nestihla zeptat" vyhrkla ze sebe Cordelia. ,, Skvěle, co ty? " vykoktali jste. ,, Taky, sedni si. Chci si s tebou promluvit." řekla. Posadili jste se a čekali co vám chce říct. Chvilku bylo ticho ale Delia ho nakonec prolomila. ,, Chci ti po děkovat za ten včerejšek."
,, To nemusíš" odpověděl si. Cordelia se zvedla a šla k vám. Vy jste se na ni nebyli schopni ani podívat, byli jste z ní úplně totiž úplně hotový. Stoupla si přímo za vás jednu ruku vám položila na rameno a druhou vám začala hladit vlasy. Měli jste pocit že jste v sedmém nebi, jestli vám něco říkala nebyli jste schopni ji vůbec vnímat. Najednou ste ucítili jak se k vám naklání podívali jste se na ni a ona vás políbila. ,, Promiň, j-ja nechtěla " začala se vám omlouvat a říkat jak ji to hrozně mrzí. Když chtěla odejít chytili jste ji za ruku a přitahli ji zpátky k sobě. ,, Ne omlouvej se. Nevadí mi to" dokázali jste říct. Znovu jste ji políbili a ona vám polibek okamžitě. Když Delia ukončila polibek usmáli jste se na ni a ona na vás. Chvíli jste si pak jen povídali a nakonec jste museli odejít protože Cordelia měla ještě nějakou práci a vy jste ji nechtěli rušit.

Vím že je to takový blbý konec ale určitě bude brzy pokračování.
Komentář s názorem potěší.🤍N.