Amy (L.S.)

1.

„Bože Amy, to nemůžeš být hodná alespoň večer?” Zamručel Harry ospale.

Amy byla nádherná německá doga, která si, bohužel, většinu času dělala co chtěla.
Harry ji zachránil, když byla ještě štěně.
Když se po vánocích vracel do Londýna, všiml si malého stvoření, které někdo uvázal ke svodidlům. Bylo mu toho chlupatého štěstí líto, proto si dogu vzal k sobě do bytu. Amy byla ale velice nevychovaná a on s ní za celé dva roky soužití nemohl udělat vůbec nic. Nedokázal na ni ani zvýšit hlas, byl až příliš dobrosrdečný.

„Amy notak, přece víš, že za mnou do postele nesmíš. Běž dolů.” Amy ale dělala, že vůbec neslyší. Jen si položila svoji uslintanou tlamu na jeho obličej tak, aby na ni dál nemluvil a ona mohla v klidu spát.

Harry přemýšlel nad tím, kde udělal chybu ve výchově. Dospěl k názoru, že dělal chyby úplně všude. S tím musel něco udělat. Přece mu Amy nemohla skákat po hlavě napořád.  Opatrně se dostal ze spárů své milované společnice a sedl si k počítači. Ve vyhledávači zkusil najít centra pro výcvik psů a než stačil mrknout, už měl před sebou několik desítek odkazů. Zaujal ho jeden konkrétní. Měl nejlepší hodnocení, celých 5 hvězd. Jako jediný. Harry odkaz rozklikl a uviděl stránku plnou pozitivních recenzí.

„Díky vašemu výcviku máme z krvelačné bestie mazlivého nejlepšího přítele. Děkujeme Louisi”
- Jody F.

„Pokud přemýšlíte nad výcvikem psa, mohu vřele doporučit. Vstřícné jednání, oproti ostatním nízká cena, jistota že se pes netrápí a máte zaručený výsledek. Stoprocentně doporučuji”
- Thomas C.

„Nejdříve jsem se bála, že bude můj milovaný buldoček vystaven nějakému týrání, ale když jsem viděla přístup pana Tomlinsona, věděla jsem že bude můj Archie naprosto v pořádku. Je z něj teď můj psí gentleman. ”
- Margaret T.

„Už jsem ani nedoufal, že mi s Gordonem někdo pomůže. Týraný agresivní dobrman z útulku. Kde kdo by nad ním zlomil hůl. Pan Tomlinson ne. Stačil mu měsíc na to, aby byl z Gordona stabilní pes, u kterého už se nemusím bát že mě ve spánku sežere.”
- Josh L.

Tyhle recenze Harrymu dodaly jistou naději, že by z Amy mohla být vychovaná psí slečna, která zná slovo ne a nesmíš.
Rozhodl se, že do centra napíše a uvidí co se dá dělat. Na stránkách našel jen telefonní číslo, e-mail ne. To ho znervóznilo. Nesnášel telefonování. Dělalo mu problém zavolat jeho vlastní sestře, natož aby volal někomu cizímu.
Nakonec si řekl, že už je stejně večer a do rána si rozmyslí co udělá.
Vrátil se do svojí manželské postele. Dřív v ní spal s Nickem. Dnes už na jeho místě spí Amy.

Nick Grimshaw.
Jedna uzavřená bolavá kapitola Harryho života. Byl s Nickem od svých 16 let. Byla to  láska na první pohled. Kdyby někdo hledal ukázkový pár, tihle dva by byli dokonalý příklad. 
Když bylo Harrymu 21, požádal ho Nick o ruku. Harry řekl ano, co jiného. Milovali jeden druhého jako nikoho na světě. Měli 4 týdny před svatbou, když jel Nick na zkoušku obleku ze které už se nevrátil. Už pomalu vyjížděl zpátky k domovu, když do něj z boku narazilo ve vysoké rychlosti auto.  Řídila ho žena pod vlivem drog. Nicka převezli do nemocnice, s těžkými zraněními. Po dvou dnech boje o svůj život bohužel zemřel.
Harry se tenkrát zhroutil. Od šestnácti s Nickem žil, neznal život bez něj. Nedokázal si představit jako to bude dál. Nejedl, nepil, nespal, jen dlouhé hodiny plakal nebo se díval z okna na šedivou londýnskou ulici.

Kdyby nebylo jeho milované sestry Gemmy, už by tady taky nebyl. Po Nickově smrti, ho často navštěvovala, nakupovala mu, vařila, uklízela a dělala všechny práce, které Harry v jeho stavu nezvládl. Šíleně zhubl, padaly mu vlasy a Gemm by odpřísáhla, že přes něj prosvítalo světlo.  Jednou přišla s nákupem do Harryho bytu a našla ho uprostřed kuchyně v tratolišti krve. Později se ukázalo že byl tak slabý, že upadl a praštil se hlavou do mramorové kuchyňské desky. Kdyby ten den Gemma nepřinesla nákup, byli by Hazz a Nick zase spolu.

Po tomto incidentu se Harry nechal dobrovolně hospitalizovat na soukromé klinice, kde se začal pomalu ale jistě dávat do pořádku. Taky tam strávil půl roku svého života...
Začal nabírat na váze, do tváří se mu vrátila barva, jeho smaragdové oči znovu získaly jiskru, která tam kdysi bývala. Už zase vypadal jako člověk a dokonce se tak i cítil. Po dlouhé době se usmíval. Psychiatři ho přivedli na myšlenku, že to tak asi muselo být. Osud je občas tvrdý, zlý a neústupný, ale asi má svůj důvod, házet nám klacky pod nohy. Hazz moc dobře věděl, že mu po Nickovi zůstane v srdci obrovská díra. 
Tenkrát ale ještě netušil, že mu do života vstoupí modrooký brunet, který mu pomůže nejen s neposlušnou fenkou. 

Ahoj.

Vítám tě u mého prvního příběhu.

Jelikož a protože jsem milovnice psů a Larryho, rozhodla jsem se moje dvě vášně spojit.

Uvidíme co se stane.

Doufám, že se první kapitola líbila.

A. 🐾