Girl with panther soul

2

Byla jsem na cestě k Lanýžníkovy ,nesla jsem mu trochu koření co jsem ukradla ve městě.Občas jsem potřebovala oblečení nebo boty,dnes byl trh takže byl ideální čas nenápadně ukrást boty a pro Lanýžníka trochu koření .Byla jsem hodně unavená ale Ezra vedle mě vesele poskakovala ,protože strávila většinu dne jako tetování na mém zápěstí.,,Co se tak mračíš Joh za chvíli budeme u Lanýžníka a odpočineš si.'',,Jsem jenom unavená Ezro ještě ,že krademe jenom párkrát do roka.''řekla jsem unaveně.Ezra chtěla něco říct já ji však přerušila,,Ezro slyšíš to.''zdálo se mi jakoby někdo jel na koni směrem k Lanýžníkovu domovu.,,Člověk.''zavrčela Ezra.Obě jsme se rozeběhli abychom ochránily našeho přítele.Když jsme byly skoro u cíle všimla jsem si jezdce co hnal svého koně jako o závod.Podle pachu to byl mladý muž,najednou jsem zaslechla polnici.Takže mladý pán utíká před lidmi,jezdec se otočil aby zjistil jak daleko jsou jeho pronásledovatelé .Než se však stačil otočit dopředu narazil hlavou do spadlého stromu a spadl ze sedla.Měl však nohu ve třmenu a kůň ho vláčel za sebou.Po chvíli se mu podařilo nohu ze třmenu vytáhnout,ale skončil přímo před domovem Lanýžníka .Otevřely se dveře a z nich vyšli dva z mých přátel.Dýnil a Nikabrik byly trpaslíkové ,sice jsem je tu dneska nečekala ale byla jsem ráda ,že nebudu muset čelit přesile sama.,,Kluci jsou tu další.''zařvala jsem na ně .Dýnil se vydal zastavit ostatní jezdce ,pro jistotu jsem mu poslala na pomoc Ezru.Sama jsem běžela na pomoc Nikabrikovi který očividně nezvládal situaci ,protože ten kluk si tu klidně troubil na roh.Přiběhla jsem k němu a přetáhla jsem hlavicí meče po hlavě.Chtěla jsem jít na pomoc Ezře a Dýnilovy ale když jsem se otočila Zjistila jsem ,že za mnou stála Ezra,boj tedy očividně skončil .,,Ezro kde je Dýnil.''zeptala jsem se ,když jsem nikde neviděla svého přítele.,,Sebrali ho ti vojáci nestihla jsem je doběhnout.''řekla se smutkem v hlase .Jako vědma vím,že věci co se mají stát se stají ,ale i tak mi to trhalo srdce na kusy.,,Takže další přítel o kterého jsme přišli.''podotkl Nikabrik.Já jen se slzami v očích přikývla.Ezra se ke mně přitulila a olízla mi slzy z tváře. Jen jsem se smutně usmála a ukázala jsem jí zápěstí což byl signál aby se přeměnila na tetování.Ezra jenom přikývla a za záblesku světla se proměnila na svou malou podobu která spala na mém zápěstí.Zvedla jsem se ze země a šla jsem pomoc Nikabrikovi a Lanýžníkovy s tělem toho kluka.Položila jsme ho na postel a ošetřila mu bouli na hlavě.Poté jsme šla za ostatnímy .,,Lanýžníku mám tu pro tebe koření.''řekla jsem jezevci a dala mu do tlapek pytlíček.,,Děkuji ti Joh na tady máš polévku musíš být unavená.''usmál se mile jezevec a dal mi svou vyhlášenou zeleninovou polévku.