~1~

39 1 0
                                        

Vběhla jsem rychle do školy, div za mnou nešlehaly plameny rychlostí. Poslední den školy přece nemůžu přijít pozdě. Otevřela jsem v rychlosti skřínku, dala do ní boty a běžela rychle do třídy. Když jsem otevřela rychlostí blesku dveře, všichni se na mě včetně učitelky otočili. ,,Slečno Wilson, čím jsme si vaší přítomnost zasloužili?" zeptala se ironicky učitelka Endersnová a žáci se uchechtli. ,,Omlouvám se, už se to nebude opakovat" kuňkla jsem. ,,Dobře, běžte se posadit i když je poslední den, takže doufám že tahle nezačnete první den nového ročníku" vzkázala mi učitelka a já se šla posadit na svoje místo jako každý den. Nemůžu se dočkat na prázdniny, které začínají už zítra. Vytrhla mě ze svých myšlenek učitelka, když řekla mé jméno a já si šla vzít papír, který ukazuje jak dobře jsem si v tohle roce vedla. Skoro samý jedničky, kromě tří dvojek a jedné trojky. Takhle to pokračovalo až do konce první hodiny a jelikož je poslední den školy před dvouměsíčním volnem, byla to i poslední hodina. Brala jsem si boty ze skřínky a vycházela s pocitem svobody. Nasadila jsem si do uších sluchátka s mojí nejoblíbenější kapelou One Direction, naposledy jsem se otočila na školu a šla jsem domů.

~~~

Hodila jsem batoh do rohu a popadla můj telefon. Koukala jsem se na sociální sítě, když ve mě trhlo. Zítra v noci měli vyjít vstupenky na One Direction, já měla připravený budík hodinu předem a našetřené peníze. Vidím jak každá fanpage dává na stories jak má vstupenky. Jak je to možný? Najela jsem rychle na jejich weby a tam bylo napsáno že se všechny vstupenky vyprodaly. Co to má znamenat? Koukla jsem se teda na instagram skupiny, na kterou jsem se tak strašně moc těšila. Vydali příspěvek.

onedirection

 onedirection: Zdravíme vás lidi, chceme se omluvit za to že jsme vydali vstupenky dřív, ale něco se nám na webu zvrtlo a zpátky to už nejde

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

 onedirection: Zdravíme vás lidi, chceme se omluvit za to že jsme vydali vstupenky dřív, ale něco se nám na webu zvrtlo a zpátky to už nejde. Stále jsou ale některé města volná, takže se moc nerozmlouvejte, aby vám někdo místa nevzal. Už se na vás po celém světě těšíme, AHOJ SVĚTE.

,,Ahoj!" zařvala moje mamka ze zdola, jelikož přišla. Utřela jsem si neposednou slzu, která se kutálela po mé tváři a šla se podívat za mamkou. ,,Ahoj, co tak brzo doma?" zeptala jsem se. ,,Ale nic, ve špitále se nic nedělo, tak mě poslali domů" řekla ledabile a začala vytahovat nákup z tašky. ,,Máš tam něco pro mě?" zeptala jsem se na další otázku a mamka se jenom zasmála. ,,Koupila jsem nějaké věci na večer, dáme zase This Is Us?" otočila se na mě a já jsem si vzpomněla zase na to že jsem nestihla koupit lístky. S mojí mamkou jsme jako nejlepší kamarádky a společně zbožňujeme One Direction, právě s ní jsem se chystala na koncert. Jelikož nemám žádné kamarády, tak jsem se vždycky svěřovala mamce a po tom co můj otec zemřel se začala více svěřovat i ona mi. ,,Co se děje, Amy?" vytrhla mě ze svých myšlenek mamka, viděla že jsem nějak skleslá. ,,Mami, já ty lístky nestihla koupit" řekla jsem smutně a konečně utrhla svůj pohled ze svých bačkůrek na mojí mamku. ,,Neměli se vstupenky prodávat až zítra v noci?" byla překvapená. ,,Jo, ale napsali na instagram, že se jim něco stalo s webem a prodej už je venku. Do Prahy je všechno vyprodané a já nemám lístky" vysvětlila jsem mamce a ta mě hned obejmula. ,,To nevadí Amy, zkus napsat Louisovi, jestli nemá lístky. Jen ze srandy to můžeme večer zkusit. Počkej a co vysvědčení?" uvědomila si mamka. ,,Počkej donesu ti ho" vymanila jsem se z objetí a rozeběhla se nahoru hledat vysvědčení. ,,Ale bylo by super kdyby odepsal, asi jinou možnost nemáme!" křičela jsem na mamku z mého pokoje v prvním patře.

S mamkou už máme nachystané všechny dobroty co nakoupila, mamka hledá na televizi dokument a já se snažím psát zprávu. ,,Tak co třeba..Ahoj Lou, mám tě strašně ráda a máš můj velký obdiv ve všem co jsi dokázal. Mým snem je stát na velkém pódiu a zpívat lidem, jako ty. To že jsi dokázal už v tak mladém věku je neuvěřitelné. Moje velké přání je tebe i kluky vidět na pódium, ale všechny vstupenky v Praze za týden jsou vyprodané. Proto jsem se chtěla zeptat, jestli nemáš náhodou dvě vstupenky pro mě a mojí maminku, která vás žere společně se mnou (hlavně žere Nialla). Zaplatila bych ti stejnou částku, za které vstupenky stály, toho se bát nemusíš. Hlavně bych vás moc chtěla vidět, s pozdravem Amy." dočetla jsem zprávu a koukla na mamku. ,,To je fakt dobré, i když sis poznámku o tom že mám pro Nialla slabost mohla odpustit" zasmála se společně se mnou. Odeslala jsem teda zprávu a pustili jsme dokument.

~~~

Vzbudila jsem se na gauči, mamka spala v křesle s ovladačem v ruce. Já jsem šla do kuchyně dát všechno špinavé nádobí do myčky. Kolik jsme toho včera sežrali? To byla otázka na kterou nikdy s mamkou nenajdeme odpověď, když začneme jíst, už nás nejde zastavit. Po zapnutí plné myčky jsem si udělala snídani, nic zajímavého. Sedla jsem si k spící mamce a potichu pustila televizi. Zrovna tam hrál nějaký film, který vypadal dobře.

 Když skoro v půlce filmu mi přišlo oznámení z instagramu, zprávu jsem otevřela a byla jsem v šoku. ,,Mami! Vzbuď se!" budila jsem mamku skřekem. ,,Co je?!" vylítla z křesla ustrašeně. ,,Koukej!" ukázala jsem jí zprávu. Mamka byla najednou v šoku taky a my začali skákat radostí. ,,Dobře dobře, teď poslouchej" začala jsem po tom co jsem se uklidnila. Mamka přestala skákat a začala mě poslouchat. ,,Ahoj Amy, jsem rád že jsem tvůj vzor, ale tohle může dokázat každý (když má talent), určitě i ty. A k otázce, neměl bych to dělat, ale jelikož mi příjdeš fajn a vypadá to že je to vážně tvůj sen (zpívat pro lidi i vidět nás), tak mám pro tebe dva lístky. Jinak kolik je tvojí mamce, mohli by jsme je dát s Niallem dohromady :D Lou <3" dočetla jsem zprávu a my jsme se s mamkou začali smát.

,,Mám mu napsat teď, nebude to vypadat že jsem vlezlá?" zeptala jsem se mamky. ,,Ne, napiš mu teď" odpověděla mi na otázku. Začala jsem ťukat po obrazovce a četla to mamce nahlas. ,,Ahoj Lou, teď jsme s mamkou dokončili jásání z téhle zprávy, jsme vážně moc nadšené. Mojí mamce je 34 let, ale to bych Niallovi neudělala. Amy<3" koukla jsem na mamku s úsměvem. ,,Je to dobrý?" zeptala jsem se mamky, abych mohla zprávu odeslat, jenom kývla. Odesláno.

To jsem ještě nevěděla, že pouze touhle zprávou se mi změní celý život..

Zdravím, tohle je můj první publikovaný příběh a taky první na 1D. Doufám že se vám první kapitola líbila. Dejte prosím hvězdičku a jestli máte nějaké připomínky nebo nápady jak by se mohl příběh rozvyjet, napište do komentářů, děkuju, Simi <3

band.Where stories live. Discover now