Icing

1.

,,Madison, vem si tu hokejku a pohni si," řval na mě Aiden z ledu ,,A ty Jessie si obuj ty brusle!" Jess se jen ušklíbla, ukázala na něj prostředníček a dál se věnovala chatu s nějakým novým přítelem. Jak jinak, byla krásná, krátké tmavé vždy upravené vlasy, zelené oči, skvělou postavu a skvělý vkus na oblečení. Já už jsem byla na ledě a Theo na mě začal posílat puky. Na ledě jsem byla jako doma už od malička, jen a jen díky mámě. Ano díky mámě, to ona mě brala fandit na stadion a ona se semnou koukala na zápasy v televizi. Tátu to nikdy nebavilo, nikdy nebyl na sporty. Ale já jsem v tomhle spíš po mámě. Ona by se i teď nejraději proháněla po ledě s hokejkou nebo přes léto by s radostí odpalovala míčky tenisovou raketou. Ze zamyšlení mě probral Lucas, který mě plácl po zadku hokejkou. Rychle jsem se za ním otočila, jenomže mi podjela brusle a lehla jsem si na led. ,,Nehodlám mít stejně modřin jako Mad ani na zadku ani nikde jinde," odfrkla Jess ze střídačky a nohy si položila na dvířka, které vedly na led. ,,Kde je vlastně Sam?" zeptala jsem se, když jsem se pomalu zvedala. ,,Těžko říct," pokrčil rameny Aiden ,,Ale říkal něco o nějaké borce." ,,Klasickej Sam. Kolikátá je to holka za tento měsíc?" hodil jen tak do vzduchu Theo, který se zrovna zastavil u mě, obmotal mi ruku kolem pasu a otočila hlavu aby mi do ucha pošeptal: ,,A co ty Mad, kdy ty mu podlehneš?" ,,Nikdy," usmála jsem se na něj a dál pokračovala ,,Já podlehnu jedině," nestihla jsem doříct a už mi skočil do věty ,,Jedině a jedině mě, že ano?" ,,Tak komu jinému," zasmála jsem se. Samozřejmě, že jsme to mysleli ze srandy. S Theem se znám od mala, naše mámy spolu kamarádili a díky nim jsme se potkali na hokeji. Bylo to skvělý, užívali jsme si to spolu! ,,Nazdar všichni!" mávl na nás Sam už u dveří a naznačil, že skóroval. Od kluků z ledu se ozval jen hvízdot. No jo Sam. S Jess by si mohli podat ruce, ona je to samé jen v dívčí verzi. Nechápu je.

,,Jess! Už zase nemáš brusle?" zamračil se na ni Sam, když viděl, že s námi není na ledě. ,,Mám je, nevidíš?" ušklíbla se na něho a ukázala na brusle, které ležely na zemi pod ní. ,,No tak proč sakra nejsi na tom ledě?" hodil na ní pohled s jedním nazdvihlým obočím. ,,Už jsem to říkala jednou, ale budu tak hodná a pro tebe to zopakuju. Takže nehodlám mít od vás modřiny," ušklíbla se a dál se věnovala telefonu. Sam nečekal ani minutu, mobil ji vyrval z ruky a jen dodal: ,,Tak honem na led." Jediný on na ni platil, kdyby tohle udělal někdo jiný tak by po něm začala řvát. Ale jeho pouze zpražila pohledem a začala si obouvat brusle. ,,Že ty vždy poslechneš jen jeho a to ho znáš nejkratší dobu," zakroutil hlavou Lucas a dojel ke mě. Opřel se o mě, ale já kousek popojela a on neudržel rovnováhu a sedl si na led jen se na mě koukl a mezi zuby procedil ,,Potvoro." Jen jsem se na něj z vrchu usmála, abych ho ještě víc naštvala, tohle mě bavilo. ,,Aidene! Víš co dělat," otočil se na něj. Tohle jsem moc nevnímala, koukala jsem na Jess která držela za ruku Sama a vstupovala na pomalinku na led. ,,Mad pozor!" slyšela jsem Thea, ale bylo už pozdě. Aiden už stál za mnou, hokejku v obou rukách a tlačil mě na mantinel. Samozřejmě jsem zakopla o svoji hokejku, kterou jsem omylem upustila, když Theo zařval, a skončila jsem kde jinde než na Lucasovi. ,,Konečně ti spadla nějaká holka do klína," smál se Sam. Zamračila jsem se na něj a snažila se vstát.

-*-

Ze zimáku jsem odcházela sama se svojí amatérskou hokejovou taškou, v které jsem měla vlastně jen brusle, a hokejkou v ruce. Kluci ještě rychle běželi na trénink a Jessie vyzvedl nějaký frajer. Pomalu se začalo stmívat, do uší jsem strčila sluchátka a pomalým krokem jsem se vydala na autobusovou zastávku. Jediné písničky mě vytrhly z kruté reality, nechtělo se mi vracet domů. Věděla jsem, co se bude dít. Máma s tátou po sobě budou zase jen řvát. Štve mě to. Ráda bych se někomu svěřila, ale s kluky o tom mluvit nechci a Jess. Jess se hodně změnila.

Šla jsem stále po chodníku, přemýšlela jsem a najednou jsem měla před očima něčí černé tričko. Vyndala jsem si sluchátka, odstoupila kousek dozadu a zvedla jsem zrak. uviděla jsem skupinku kluků ve stejném černém tričku s logem hokejového týmu pár měst odsud. ,,Neumíš koukat na cestu?" arogantně na mě křikl, ten do kterého jsem vrazila. ,,Promiň, zamyslela jsem se a nevšimla si vás," omluvila jsem se s úsměvem a naivně si myslela, že mě nechají na pokoji. ,,Vidím, že slečna jde od zimáku. Kdy si zahraješ se mnou?" tentokrát se na mě usmál on. ,,S tebou?" zeptala jsem se a zhlédla ho od hlavy k patě a zastavila jsem se u loga týmu a koukla se mu do očí ,,Až tady," poklepala jsem mu na hruď, přesněji na logo, a dořekla svoji větu ,,Až tady nebude tohle." Musela jsem se v hlavě pochválit, tohle bylo dobrý, teda na mě to bylo dobrý. Chtěla jsem jít dál, jenže borec mě chytl za paži. ,,Pustíš mě? Ráda bych stihla autobus domů," procedila jsem mezi zuby a chtěla jít dál, jenže on ruku z mé paže stále nesundal. ,,Hele nehodlám to opakovat znovu," ušklíbla jsem se. Chvilku zase nic neříkal. A pak se na skupinku kluků, která stála za ním, otočil ,,Já vás doženu." Pár kluků zapískalo a jeden ho poplácal po zádech se slovy ,,Brácho, hodně štěstí." Nechápala jsem. ,,Už mě pustíš? Nehodlám se s tebou tady dál otravovat," houkla jsem na něj. Pustil mě a já si šla dál svou cestou. Jenže on mi ovinul ruku kolem pasu. ,,Nehodlám tě pouštět, kotě," řekl jen tak do vzduchu ,,Zítra hrajem tady s tím zapadákovem." Byla jsem už fakt naštvaná a nechtěla jsem se s ním bavil, jenže jsem se nedokázala vymanit z jeho, dejme tomu, sevření. "Tak zaprvé," na chvilku jsem se odmlčela ,,Není to žádný zapadákov a za druhý dojdu, ale rozhodně ne kvůli tobě!" Po mé odpovědi se zastavil a já se mu díky Bohu vymanila se sevření. Ještě jsem se na něj otočila, hezky se na něj usmála a pokračovala dál k zastávce. ,,Když dám gól, věnuju ho tobě," zařval ještě za mnou. Nevšímala jsem si ho a dál pokračovala v cestě. Ještě jsem si v duchu říkala, jak krásně jsem to zvládla.

Po dlouhé době nový příběh. Omlouvám se o neaktivitu, ale nějak jsem neměla ani čas ani náladu. Snad se vám tento bude líbit. :)