Magdalena De Ryn

Kapitola Třetí

Magda položila tašku s věcmi na dno druhého speedru. Ten, kterým pro ně Eric přijel, stál hned vedle. Byl horší, ale zato nenápadný. Ovšem oni s Obi-Wanem se nepotřebovali ukrývat, tudíž nebyl žádný problém s tím, aby si vzali ten lepší speeder, který byl přivezen z Coruscantu.
Magda se otočila a vydala se dovnitř, do budovy, ve které doteď s Ericem pobývala. Ovšem ve dveřích se potkala s Obi-Wanem.
„To je poslední věc na odnešení, že?“ Zeptala se Magda, narážejíc na tašku s jídlem, kterou Obi-Wan nesl. „ Přesně tak. Už se jen rozloučit s tvým Padawanem a můžeme vyrážet.“ Zazubil se Obi-Wan a hodil onen stan na zem speedru. Magda přikývla a vydala se směr kuchyň, ve které si její učedník dával druhou svačinu. Aneb jak vždycky on sám říká – jídla není nikdy dost. Teda zejména v Ericově případě. A jak se Magda za ta léta naučila, když se Eric nudí, tak jí. Což je něco, co měla Magda docela problém překousnout.
„Počkám tady, dobře? Nechám vás se rozloučit.“ Vytrhl Obi-Wan Magdu z myšlenek. Ta jen přikývla na srozuměnou a vešla dovnitř.
„Ericu?“ Zavolala, co vešla do kuchyně. „Ano Mistře?“ Ozvalo se a zpoza rohu vykoukl Eric s Çivonským pečivem v puse a s talířem v ruce.
„My už odjíždíme, ano?“ Eric si odložil talíř a přešel k jeho Mistryni. „Dobře madam. Nechť Vás i Mistra Kenobiho provází síla.“ Kývl hlavou Eric.
Magdalena se usmála, přistoupila k Ericovi blíž a vzala jeho tváře do dlaní. Eric pokorně sklonil hlavu a nechat si vtisknout malý polibek na čelo.
„Nechť tě provází síla, Ericu.“ Usmála se Magda a odstoupila od svého učně. „A taky ať se ti daří s tou holčinou.“
„Děkuji Vám.“ Usmál se Eric na oplátku. Magda si projela kuchyň pohledem. „A ať tenhle dům ještě stojí, až se vrátíme, ano?“
Jedinou odpověď, kterou dostala, bylo široké zazubení od toho nešikovného klučiny.
„Můžeme?“ Optal se Obi-Wan, když vyšla z domu.
Magda se zastavila hned vedle speedru, nechávajíc Obiho přistoupit až tak blízko, že cítila jeho dech na tváři.
„Jistě.“
-:-:-:-:-:-
Když po téměř dvouhodinové jízdě konečně dorazili do hlavního města Çivon Rathu, - města Cifas - první co udělali bylo, že si koupili jídlo a šli pěšky přes město, k jakémusi úřadu, který měl přístup ke všem bezpečnostním holografům, kamerám a podobným záznamům, které se v tomto městě nacházely. Né, že by jich bylo nějak požehnaně, ale bylo jich dost na to, aby zachytili přistání lodi. Bylo jasné, že Jikaas přistál někde v Cifasu, nebo u něj.
Magda se otočila na Obi-Wan. Ten na sobě měl svou klasickou tuniku. Magda měla téměř to stejné, až na to, že bílou tuniku měla jen tu spodní, která šla vidět u výstřihu a na rukávech od loktu k zápěstí. Opasek byl taky bílý, ale všechny ostatní části svého ohledu měla černé.
„Jakože neříkám, že život na Coruscantu mi nepřijde přehnaně složitý a různorodý. Ale tohle? Za celou dobu jsme nepotkali nikoho, kdo by neměl nějaké zvíře, vozík, tašku, či alespoň nebyl oblečený do pracovního. Docela dost vyčníváme.“ Řekl Obi-Wan a rozhlédl se kolem sebe.
„Pravdu díš. Ještě že jsme nechali pláště a světelné meče u speedru. Obávám se, že to by z nás nikdo nespustil oči už vůbec.“ Přitakala Magda, dávajíc najevo svou nespokojenost.
Z Obi-Wanovy strany se ozvalo jen tiché ‚hm‘ a poté oba mlčky kráčeli k šedé budově.
„Myslíš, že se to na nás zbortí, když prásknu dveřmi moc silně?“ Rýpla si Magda a už se natahovala po klice, když ji Obi-Wan předběhl.
„Nechci podceňovat Çivonské stavby, ale opravdu to tak vypadá, a proto tě nechám projít a zavřu já.“
Obi-Wan vážně otevřel dveře a ustoupil jí na stranu. „Prosím madam.“
A věnoval Magdě úsměv, který byl plný lásky. Magda na něj chvilku jen zírala a přemýšlela, proč to Obi-Wan udělal, ale když Obi-Wan kmitl obočím a těkl očima ke dveřím, tak zatřásla hlavou a prostě vešla dovnitř.
Byla to budova jako každá jiná, zde na Çivon Rathu. Okna, skrz které šlo vidět jen ven, sloupy na podporu stropu a výklenky.
„Ah bože.“ Řekl Obi-Wan, když za sebou zavřel dveře. „I tady to vypadá úplně stejně.“
Pak se oba, bok po boku rozešli k přistavěnému pultu, který se jako jeden z mála vymykal klasickému Çivon-stylu.
„Zdravím.“ Pozdravila Magda ženu za pultem. Ta k nim zvedla své černé oči, které měl každý obyvatel této planety. Dostalo se jim překvapeného pohledu a zakoktaného opětování pozdravu.
„Jsme posláni Senátem Republiky.“ Polopravda neuškodí, ne? „Potřebujeme se dostat ke všem záznamům za posledních přibližně padesát hodin.“ Magda se zadívala oné ženě do očí.
„Sa-sa-samozřejmě!“ Zamrkala blonďatá osoba, sedící za pultem. „Počkat cože? Ehm, no, paní. K záznamům nemá přístup jen tak kdo. Jakože, já-já né že bych Vám nevěřila – mno ale i tak! Vy musíte, no musíte mít povolení! Jakože já Vás můžu dovést k šéfovi a můžete to vyřídit s ním, nebo, nevím, povolení je potřeba, však víte-" Plácala jedno přes druhé recepční. Magda s Obi-Wanem se na sebe podívali. „Ale já Vám nemůžu nic zaručit. Já jsem jen to, ehm obyčejná recepční, no obyčejná úplně ne, ale no. Na Çivon Rath, však víte, ale zase zpátky, já - i kdybych chtěla, vážně - tak vás nemůžu pustit. Já vlastně ani nevím jak a proto musíte za šéfem a s ním třeba vyřešit to povolení a on Vás potom může-"
„Tak nás zaveďte k Vašemu vedoucímu, který má přístup k záznamům.“ Řekl klidně Obi-Wan. Recepční na něj jen koukala do té doby, než jí Magda luskla před obličejem.
„Eh, co?“
Magda si protřela kořen nosu. „Já moc dobře vím, že můj doprovod je okouzlující a přitažlivý, ale oba bychom ocenili, kdyby jste nás zavedla k Vašemu šéfovi.“ Magda se na ni chladně usmála. Oné ženě se rozšířily oči a rozklepaně přikývla. „Ja-jasně.“
-:-:-:-:-:-
O pár minut později seděli na lavičce před kanceláří onoho ‚šéfa. Recepční nervózně chodila po chodbě tam a zpátky. Sice si neopustila letmý pohled na Obi-Wana, ale vždy jen na okamžik a hned se potom podívala na Magdu a občas sebou cukla, když zjistila, že se na ni Magda nehezky dívá. Obi-Wan se potom vždycky jenom neslyšně uchechtl.
Když po nějaké době konečně otevřely dveře, Magda se ani nenamáhala vstát a jen se podívala ke dveřím.
„Co je Rapi? Stresuješ mi tady a já nemůžu pracovat!“ Vyšel že dveří přitloustlý muž. Obi-Wan na rozdíl od Magdy vstal a teď stál vedle Magdy.
„Pane! Víte, tato žena a její přítel by se potřebovali dostat k záznamům.“ Dostala ze sebe recepční Rapi.
„A co je mi do nějakýho párů, který si řekl, že si bude dělat, co chce!“ Zavrčel onen muž, který se stále ani nepodíval na Obi-Wana s Magdalenou.
„A-a-a-ale pa-pa-pa-pane! Oni jsou z Republiky!“ Řekla Rapi vyklepaně. A to se muž konečně otočil. „Nezajímá mě, odkud jste, nemáte tady co dělat.“ Zavrčel a už se chystal zase vejít do své kanceláře, ale Obi-Wan ho zastavil položením ruky na rameno.
„Pane. Já se jmenuji Obi-Wan Kenobi-" Recepční otevřela pusu (zjevně znala detaily, co se Jediů týče) – „a tohle je má manželka Magdalena De Ryn. Oba jsme členové Rady Jediů.“
„Tak Jediové? Co Jediové strkaj nos do našich věcí? Hele vraťte se k Vašim modlitbám a mě nechte -"  „Drahý pane.“ Řekl hlasitě Obi-Wan, zjískávajíc tak pozornost toho protivného muže.
„Pustíš nás dovnitř, protože jsme na důležité misi.“ Řekl Obi-Wan důrazně a mávl při tom rukou.
Muž na něj okamžik kulil oči, ale potom přikývl a zopakoval:
„Jste na důležité misi. Pojďte dál.“ Tupě zopakoval a Magda se s úšklebkem postavila.
Recepční jen otevírala pusu víc a víc.
Oba Jediové následovali ovlivněného vedoucího do jeho kanceláře.
-:-:-:-:-:-
„Tak manželka, jo?“ Zeptala se Magda, když stáli v kanceláři a sledovali, jak vedoucí – jehož jméno stále neznali (A Magda ho ani znát nechtěla) – zapínal projektor.
Obi-Wan se na ni nezvykle vážně podíval.
„A chtěla bys být?“
Eh, počkat cože? Cože to Magda právě slyšela?
„Chtěla by jsi být mou manželkou?“ Zopakoval Obi-Wan a přistoupil těsně k Magdě. Ta měla v hlavě úplně prázdno.
Obi-Wan na ni koukal svýma hlubokýma očima. Magda se nadechla.
„Projektor je už připraven.“ Řekl onen vedoucí.
Obi-Wan se na něj škaredě podíval a kdyby Magda byla schopná přemýšlet, tak by tím byla i překvapená.
„Odejdi. Chceš jít zkontrolovat budovu.“ Zavrčel Obi-Wan.
„Já vás opustím. Jdu něco zkontrolovat.“ Zopakoval tupě muž a vykročil ke dveřím.
Obi-Wan se otočil na Magdu, která měla pootevřenou pusu a stále zpracovávala to, co slyšela.
A teprve, když s Obim navázala oční kontakt, se jí rozbušilo srdce.
Dveře se za zdejším šéfem zabouchly.
„Magdi.“ Řekl Obi-Wan. „Chtěla by jsi si mě vzít?“
„Cože?“ Magdin hlas zněl, jako by se právě probudila.
„Magdi.“ Obi-Wan si kleknul. „Vezmeš si mě?“
A Magda v tu chvíli umřela štěstím. Obi-Wan jí žádal o ruku!
„Magdi!“
Ta zamrkala. Obi-Wan zněl zoufale.
„Co-co-cože?“
„Vezmeš si mě?“
„Já-eh- ano! Ano! Vezmu si tě!“ Magda se konečně probrala k životu.
Obi se šťastně usmál, vstal a přitáhl si Magdu do objetí. Ta se zpátky usmála a položila mu ruce na ramena.
„A jak to hodláš udělat? A kde? A kdy?“
„Normálně. Zde na Çivon Rathu a při první možné příležitosti.“ Usmál se Obi-Wan a vzal její tváře do rukou.
Magda nevěřila svým uším. Obi-Wan Kenobi kašlal na Kód a prosil ji o ruku. Tak. A v jaké fázi přesně se to Magda bouchla do hlavy a omdlela?
Magda se jen usmála a zadívala se Obi-Wanovi do jeho krásných, modrých očí.
Tak se někde na Çivon Rathu vezmou. A ona nebude De Ryn.
"Magdalena Kenobi zní nádherně." Zasmála se Magda a Obi s ní.
A pak Magdu políbil.
Procítěně.
Poprvé za několik let.
Dlouhých let.
A ten polibek byl plný lásky a přislíbení.

A Magda úplně vypustila z hlavy Jedie, Radu, Kód, Jikaase, Çivon Rath, Erica (zrovna ten by jim s radostí dělal družičku), Senát, Republiku a celou Galaxii.
A proč?
Protože se měla brát.
A měla se brát s Obi-Wanem Kenobim.