✓THEY HAVE PLACE IN MY LIFE | 5SOS & Janoskians [CZ]

osmnáct

Kluci vzali své kufry a táhli je za sebou. Já svůj nebrala, protože jsme tady neměli přespávat, ale hned po koncertě vyrazit dál. Mířili jsme k zadnímu vstupu do další haly. Šla jsem jako poslední a když jsem vstoupila, pohltila mě tma a jediné, co jsem viděla, byl blikající nápis VÝCHOD na zdi. Během dalších několika vteřin jsem se setkala se zemí.

,,Au,” zamumlala jsem. ,,To jste mě nemohli varovat, že je tady schod?”

,,Promiň, mysleli jsme, že ho vidíš.” Beau pokrčil rameny, zatímco mě Ashton sbíral ze země. Ashtonovi jsem poděkovala a postavila se na nohy, přičemž jsem si hodila na záda padající batoh. Pak jsem šla dál za klukama, až jsme se dostali do zákulisí. Bylo tady několik dveří. Na prvním stálo WC, na dalších ŠATNA 5SOS a na posledních ŠATNA JANOSKIANS. Kluci se rozdělili a zalezli do svých šaten, zatímco já jsem hodila batoh do křesla vedle malého stolku. Rozhlédla jsem se okolo a přemýšlela, kudy se dá dostat na pódium. Když jsem zahlédla další dveře s nápisem JEVIŠTĚ, věděla jsem, kam jít. Svižným krokem jsem k těm šedým dveřím zamířila. Chytila jsem za kliku a během chvilky se mi objevil pohled na hlediště z pódia. Vydechla jsem.

Stále pro mě bylo neuvěřitelné, že se takové haly naplní až do posledního místečka. Bylo to…trochu děsivé…přece jen tolik lidí na jednom místě a kdo ví, kdo se mezi nimi skrývá…ale zároveň to bylo kouzelné.

,,Drsný, viď?” ozval se za mnou hlas.

,,To teda.” usmála jsem se a otočila se na Ashe.

,,Nemůžu uvěřit, že všichni ti lidi, kteří tam budou sedět, přijdou na nás.” 

,,Jste báječní,” pokrčila jsem rameny. ,,Zasloužíte si to.”

Tváře mu zrudly a na tváři vykouzlil další úsměv.

,,Neviděl někdo…ach tady jsi.” zíral na mě Jai.

,,A kde bych měla být?” vyprskla jsem. 

,,Pojď do šatny.” řekl, otočil se a odešel. Dusila jsem se vztekem.

,,V klidu, Lily.” řekl Ashton, pohladil mě po ruce a šel se mnou k šatnám.

.

,,To tady jako musím sedět celej koncert?” naštvaně jsem si založila ruce na hrudníku.

,,Jo.” řekl Jai.

,,Ne.” řekli Luke a Beau ve stejnou chvíli jako Jai. 

,,Tak co?” zamračila jsem se. Zároveň mi ale poskočilo srdíčko radostí. Beau s Lukem nesouhlasili, což jsou dva proti jednomu, takže jsem měla možnost, že budu mít více volnosti, takže tady nebudu muset celou dobu sedět.

Luke, Beau a Jai se spojili do skupiny a začali tiše, ale stále dostatečně hlasitě na to, abych je slyšela, diskutovat.

,,Nemůže jít ven sama.” zašeptal Jai.

,,A proč by nemohla? Je skoro dospělá, Jai.” řekl Beau.

,,Přesně, nemůžeš ji neustále držet tak nakrátko. Vždyť si nemůže ani užívat.” doplnil Luke.

,,Víte co? Dělejte si, co chcete!” vyprskl Jai a vyběhl ze šatny.

,,Máš volno.” řekl mi Beau a odešel.

,,Takže můžu…?” pomalu jsem se zeptala.

,,Cokoliv. Klidně jít teď ven, ale dávej si pozor.” řekl Luke a taky odešel.

,,Super.” zašeptala jsem si pro sebe a pak z radosti tleskla. Vstala jsem, oblékla si mikinu a podívala se okolo, zda tady není nějaká bunda, kterou bych si mohla půjčit. Na věšáku nějaká byla. Prohlédla jsem si ji a během chvíle poznala, že je Jamesova.

Vyšla jsem ven, s bundou v ruce a rozhlédla se, zda neuvidím James. Po chvíli jsem zahlédla jeho vysokou a štíhlou postavu, jak se baví s někým, koho jsem neznala. 

,,Jamesi!” zakřičela jsem. James trochu poskočil, asi se lekl a začal se rozhlížet, kdo ho volá. Když mě zahlédl, usmál se a zeptal se, co potřebuju. ,,Můžu si půjčit bundu?” zeptala jsem se a zvedla ruku s bundou. James přikývl a opět se dal do řeči s, pro mě, neznámým mužem.

Oblékla jsem si jeho teplou mikinu, zapnula si ji až ke krku, natáhla si kapuci a vyšla zadním vstupem ven. Okamžitě mě ovál ledový vítr a já zabručela. Seběhla jsem těch pár schůdků, přeběhla přes to obrovské parkoviště, kde stáli naše tour busy, zabočila a najednou jsem stála v uličce. Z jejího konce, který vedl na pořádnou ulici, zářila světla. 

Vydala jsem se tou cestou, prošla tmavou uličkou a najednou jsem stála na chodníku, po kterém proudily davy lidí. Většina z nich nesla papírové tašky s názvy obchodů z blízkého obrovského obchoďáku, který jsem zahlédla v dálce. 

Rozhlédla jsem se a uviděla malou restauraci, tak jsem se rozhodla do ní zamířit. Přešla jsem přes cestu a během chvíle stála před jejími dveřmi. Zatlačila jsem do dveří a vešla do malé, ale útulné restaurace. První mě do nosu praštila vůně oregána a pečeného masa. Usmála jsem se, vyhlédla si volný stůl a posadila se. 

Během chvíle přiběhla malá a usměvavá servírka, která mi dala jídelní lístek a zase odběhla. Otevřela jsem ho a přemýšlela, co si dám. Přestože byl lístek plný neskutečných pochoutek, rozhodla jsem se pro opečenou slaninu, domácí hranolky a domácí majonézu. Už teď se mi sbíhaly sliny. 

Když se servírka vrátila a s mou objednávkou opět odběhla, pohodlně jsem se opřela a vytáhnula mobil. Podívala jsem se všechny sociální sítě. Jak na Twitteru, tak na Instagramu jsem měla spoustu nových sledujících a neskutečné množství tweetů a komentářů. Snažila jsem se odpovědět na co největší množství z nich. 

Poté mi servírka donesla jídlo a já se usmála. Vlastně celé tohle tour nebylo tak hrozné. Aspoň jsem si mohla užívat tak skvělé jídlo. Dobře, to, co kluci doma vařili se sice jíst dalo, ale že bych z toho byla nějak nadšená, to se taky úplně říct nedalo. 

Jídlo jsem vyfotila, postnula ho na Instagram i Twitter a dodala k němu komentář.

@JollyLilyB: Příjemný večer na tour :)

 ------------------------

Omlouvám se, že je tenhle díl tak krátkej, ale nemám nápady :( Nicméně v další nebo až v té potom se konečně něco stane!!!