jedenáct

1.1K 65 3
                                    

NEVÍM, KDY BUDE DALŠÍ DÍL, PROTOŽE NEMÁM NAPSANÝ NIC DOPŘEDU, ALE BUDU SE SNAŽIT PSÁT VÍC! DÍKY MOC ZA VŠECHNA ČTENÍ A VŠECHNY HVĚZDIČKY <3 JSTE ÚŽASNÍ!

„Konečně.“ řekla jsem, když se po těch zhruba 33 hodinách mé nohy dotkly země. Ani nevíš, jak jsi mně pevná země chyběla!

„Ale prosímtebe, zas tak hrozný to nebylo.“ zasmál se Beau.

„Děláš si srandu? Bylo to příšerný.“ poznamenala jsem.

„Je pravda, že se divím, že ti nezůstaly vězet nehty v těch kožených opěradlech.“ rozesmál se Jai.

„Haha, moc vtipný brácho.“ řekla jsem a dala si batoh na záda. My a další desítky lidí jsme čekali na autobus, který nás měl odvézt k letišti. Nikdy jsem to nechápala, přišlo mi stupidní jet ten kousíček autobusem. Bezpečnost na prvním místě, jasně. Pak jsme do něho nastoupili a nechali se odvézt. Šla jsem za klukama a drželi jsme se u sebe. V čele šel opět Ronnie. Dovedl nás až k pásům u kterých jsme čekali na své kufry. Problém byl v tom, že já i Calum jsme měli černé kufry, takže bych se ani nedivila, kdybychom si je omylem prohodili. 

„Hned se vrátím.“ Slyšela jsem, jak to Ronnie řekl klukům. O chvíli později už s někým telefonoval o kousek dál. Chvíli trvalo než jsme všichni měli své kufry.

„Všechno je připraveno.“ řekl Ronnie, když se vrátil. Jeho kufr držel Beau. Nevěděla jsem, co je připravené, raději jsem se ani neptala a šla za klukama. Vyšli jsme před letiště a kousek od nás stála partička holek. Jakmile si kluků všimly, začaly hrozně ječet a hned šly k nám. Určitě jsme všichni vypadali naprosto skvěle a hlavně svěže. V teplákách, pomačkáni z předlouhého letu a napůl vyspaní. Kluci se ale usmívali, objímali se s holkami a rozdávali podpisy a fotky. Já stála kousek stranou spolu s Ronniem. Mé oči byly přilepené na mobilu, kde se mi pomalu načítala všechna oznámení z Twitteru. Sem tam přišla i nějaká holka k Ronniemu. Skoro všechny prosily, aby pozdravoval Mariam. Ronnie se usmíval a sliboval, že ji bude pozdravovat. Pak ale přišly holky i ke mně a to mě trochu znervóznilo. Přece jen jsem nebyla na fanynky zvyklá tak moc jako kluci.

„Ahoj, Lily.“ usmívaly se.

„Ahoj.“ odpověděla jsem a podívala se na ně.

„Můžem se s tebou vyfotit?“ 

„Jojo, jasně. Není problém.“ řekla jsem a usmála se. S každou z nich jsem se vyfotila. Všimla jsem si, že se na nás Ash dívá a usmívá se. Když si všiml mého pohledu, zvedl palce nahoru, aby ukázal, že to je super. Rozesmála jsem se.

„Fakt s Ashem nic nemáš?“ zeptala se najednou jedna z nich.

„Fakt ne.“ zasmála jsem se.

„To je škoda ale celkem.“ zamračila se jedna z nich.

„Jste milé. Ale opravdu mezi námi nic není, Ash je jen skvělej kamarád.“ usmála jsem se.

„A máš s klukama z 5SOS nějakou vtipnou nebo hezkou vzpomínku?“ Když se zeptala, okamžitě se mi vybavilo, jak Calum běhal nahý po šatně v zákulisí. Tak to jsem jim fakt říct nemohla.

„Těch je! Ale nejhezčí je rozhodně ta, když jsem měla narozeniny a kluci přišli bez toho, aniž bych to tušila. To bylo fakt úžasný.“ chtěla jsem ještě něco dodat, ale někdo mě chytil za rameno.

„Promiňte, že ruším holky, ale už musíme jít.“ řekl Mikey a usmál se na děvčata. 

„Škoda. Ráda jsem vás poznala.“ usmála jsem se a chytila kufr. Pak jsem šla s Mikeym, který šel obranářsky kousíček za mnou. Naše cesta vedla ke dvoum autobusům.

✓THEY HAVE PLACE IN MY LIFE | 5SOS & Janoskians [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat