Baby Doll (CZECH)

Part 22 - Wrong

Klopýtala jsem dolů po schodech, unavená i přestože jsem se právě probudila. Paní Briffen vykulila oči, pokládajíc koště k odpočinku. Zrak jsem měla stále zamlžený, ale nemohla jsem si nevšimnout, že vstupní hala byla čistá jako ze škatulky. Vázy byly zarovnané v pořadí, masivný lustr byl oprášený, protože svítil jasněji než předtím a ventilace přivítala nový čistý vzduch do domáctnosti. Cítila jsem silné vonící aroma, které vonělo tak dobře, že jsem se málem udusila. 

"Co to děláte?" zeptala jsem se.

"Ach, jen úklid. Damián vždy chce mít dům bez nečistot na narozeniny jeho syna, "odpověděla Paní Briffen, její výraz byl nervózní. 

"Jsi vzhůru nějak brzy?"

"Vždycky jsem vzhůru-" můj hlas byl utlumen, kvůli hlasitému ječení vysvače. To způsobilo, že se mi oči doširoka otevřely. 

Žena připomínající tělem paní Briffen pracovala s vysavačem, ale zdálo se, že nevěděla co dělá. Vysavač hbitě jezdil sem a tam, jak se ho žena snažila udržet pod kontrolou. Přesunula se s vysavačem do vstupní haly a mířila směrem k porcelánovým vázam u dveří. Paní Briffen se rozběhla, tak rychle jak to šlo, aby zabránila katastrofě. 

Paní Briffen vytrhla vysavač ženě, která si mumlala něco ve francouzšitně a pro mé pobavení, začal vysavač sát šaty paní Briffen. Ječení dvou žen středního věku se rozléhalo po sídle a musela jsem se kousnout do rtu, abych ovládla svůj smích. Zvonek zazvonil a já byla vyrušena od pomoci rozrušených žen. 

Spěchala jsem ke dveřím, očekávajíc, že to bude pošťák, který chodil každé pondělí. Uvolnila jsem řetezy na dveřích, předtím než jsem je otevřela. Uskutečnění, že se pošťák nemohl dostat přes přední bránu, mi došlo příliš pozdě. Stála jsem zmrazená na místě, neschopna mluvit ani myslet. 

"Oh, ahoj," Kaylee pozdravila nejvíce ženským způsobem a já si všimla, že hluk v pozadí utichl. 

Její úsměv byl nejistý, napjatý, ale i přesto pořád vypadala pěkně. Moje chybějící odpověď přispěla k rostoucímu napětí mezi námi. "Jsi Harryho kamarádka?" zeptala se a knedlík v mém krku ztvrdl. 

"Je to moje sestřenice," odpověď přišla za mnou. Harry stál při mě, což mi zvyšovalo tlak.

"Aha. Je velmi pěkná. Jaktože, jsi mi neřekl, že bydlí s tebou?" pokračovala Kaylee. 

"Právě přijela," odpověděl Harry.

"Měla by jít s námi," navrhla.

"N-ne," podařilo se mi říct.

"Ona opravdu není venkovským člověkem," dodal Harry.

"Jsou to tvoje narozeniny, Harry," šťouchla ho hravě. "Nemůžeš je strávit bez tvé sestřenice." 

Harry se podíval na mě, čekajíc na odpověď. Nervózně si masíroval ze zadu krk, zdánlivě čekajíc, že odmítnu nabídku.

"J-já nemůžu. Musím nějaké věci zařídit," řekla jsem.

"Když myslíš," utrousila. "Kde je tvůj táta? Můj čeká v autě. Takže raději bychom měli jít." 

"Sejde se s námi až na místě, ale jak ho znám, bude mít nejspíš spoždění," Harry zapl zips na své sportovní tašce a zahlédla jsem věci na koupání a další oblečení. "Pojedu za váma s mým autem," zcela ignoroval mou přítomnost, když vyšel s taškou, zavírajíc za sebou dveře. 

Trochu mě to ranilo, vědět, že Harry strávil s Kaylee své narozeniny na jednom z nejkrásnějších míst. Slyšela jsem jenom o vodopádech v Crestling od mých spolužáků ve škole a často používali k popisu místa slova 'krasné', 'romantické' a 'pohádkové'. Vstupné bylo až moc přemrštěné, ale rodiče tam kdysi byli a řekli mi, že to stojí za každý cent. Říkali, že bych porozuměla tomu povyku ohledně toho, až tehdy, když bych tam byla.