Rozhovory s Wattpad Spisovateli

#8 Weird_Sid

Ahoj!

Než se pustíte do rozhovoru s úžasnou Weird_Sid, tak bych vám moc ráda opět poděkovala za překonání hranice 5K reads 690 VOTE a 140 komentářů. Je to naprosto úžasný a já nenacházím slova. Nemý úžas.:) Jste opravdu zlatí. U rozhovoru se mnou jsem se vás ptala zda-li chcete někdy další díl rozhovorů se mnou a odpovědi byly kladné, takže někdy v budoucnu by se další dílek se mno mohl oběvit :) Ale zpět. Jako vždy budu moc ráda za KOMENTÁŘE A VOTE.

Rozhovor je trošku delší:) Ale prosím dočtěte ho do konce!:) ROZHODNĚ TO STOJÍ ZA TO!! :3  !!! Odpovědi občas obsahují vulgarismy, nejsou cenzurované, jelikož nechci jakýmkoli způsobem upravovat odpovědi autorů. Tímto jste na ně byli upozorněni !!!!! příjemné čtení xx Hanča

1) Jak jsi se dozvěděla o Wattpadu?

Zdravim všechny!

Uf… Abych byla upřímná, celkem mě tahle otázka zaskočila. Musela jsem se normálně podívat na profil, odkdy tu vlastně jsem, heh. Tak prej už 11 měsíců tu mam zřízenej účet. Chvíli jsem sem přidávala Last Strike a možná i některý oneshotky. Pořádně přidávat, a vůbec sledovat wattpad, jsem ale začala až s BTFW. Fakt se teď snažim přijít na to, jak jsem se o tom všem tady dozvěděla. Myslim si, že jsem to kdysi zahlídla u Elis (@Elisff) nebo u Lens (@onlinelens)… Nebo to byla Emily (@Emily9714)? Hehe, fakt teď pořádně nevim. Paradoxem je, že v tý době na svý účty ani jedna aktivně nepřidávala.

2) Pamatuješ si, jaký první příběh sis přidala do své knihovny? Pokud ano, jaký to by? Tohle si naopak pamatuju naprosto přesně, heh. Když jsem konečně přišla na to, jak to tady funguje a k čemu slouží tlačítka „přidat do knihovny“ a „přidat do reading listu“, o moje wattpadový poprvý se postarala perfektní povídka od úžasný Chloe (@ChloeThe) s dosti příhodným názvem Just Fuck My Life, kterou bych tímto moc ráda všem doporučila.

3) Co pro tebe znamená psaní? Píšeš ráda? Asi takhle. Čím jsem starší, tim míň času mám, což je o to horší, že mám neskutečnej problém si ho zorganizovat tak, abych stoprocentně stíhala a dovedla skloubit všechny povinnosti a zájmy, který mám. Logicky je proto pro mě všechen volnej čas neuvěřitelně vzácnej, a to znamená, že bych jím nikdy nemrhala proto, abych dělala něco, co ráda nemám.

Samozřejmě že píšu ráda. Hlavně proto, že tim bavim sama sebe. Nemusí se jednat nutně jenom o psaní komických scén u BTFW, u kterých se řežu smíchy, už když mě napadne některá z Joelovo nesmrtelných hlášek. Ale teď třeba, co jsem psala tu short story I’m Not The Only One, mě děsně bavilo to tajemno a to, že jsem ve všech dílech vlastně jenom naznačovala a snažila se čtenáře přimět k tomu, aby nad příběhem přemejšleli určitým způsobem, kterej jsem jim závěrečnou kapitolou dokonale vyvrátila, hah. U oneshotek mě zas baví vkládat do nich nějakou hlubší myšlenku, nějaký poslání. A co se týče Last Striku, na tom mě neskutečně baví už jenom ten nápad – hrozně se těšim, až se dostanu k jeho dopsání.

Další věc je (lidi, který mě čtou a který už mě znaj, to moc dobře ví), že jsem zkrátka a jednoduše grafoman – hrozně zahlcuju, což je, myslim si, patrný už jenom z toho, jak dlouze se tu vyjadřuju a rozkecávám. Nějak neumim bejt stručná, tudíž… Psaní je v tomhle směru něco, čím si tuhle svojí úchylku kompenzuju. Kromě toho se tim ale učim přemejšlet a vyjadřovat smysluplně. Perfektně si psaním rozšiřuju slovní zásobu a představivost.