°The Cupcake Girl°- Harry Styles// Czech translation

Chapter 3

-Jennie's POV-

Mé oči se rozšířily když jsem uviděla kdo má svou ruku na mé puse. Neměla jsem tušení co mám dělat nebo říct, upřímně.

Odstranila jsem jeho ruku z mé pusy, vidějíc že sebou vzal své kamarády.

"Jdi odtud pryč, Harry." Povzdechla jsem si, kroutějíc hlavou.

Díval se na mě jako kdybch byla šílená. "Co? Přišel jsem z druhé strany zeměkoule abych tě viděl, a ty mě jen pošleš domů?" Nadzvedl obočí.

"Harry, byli to tři roky. Proč jsi k sakru tak nevšímavý?" Zvýšila jsem hlas.

"Shh. Uslyší tě sousedi!" Řekl Harry. "Ale. Vím to, ale nemůžu vysvětlit proč." Řekl přísně.

"Vysvětlit? Harry, čekala jsem tři roky jenom na vysvětlení?! Ztrácela jsem všechny moje noci přemýšlením a dokonce brečením kvůli tobě, zkoušejíc přijmout fakt že se nikdy nevrátíš zpátky domů. Měl jsi vůbec tušení jak těžké to bylo?" Můj hlas se zatřásl, přičemž jsem se na něj zamračila. Jen jsem zkoušela ignorovat jeho kamarády ze skupiny kteří na mě kývali hlavami.

"Ale pokud mě vyslechneš, přísahám že můžu----"

"Nepokoušej se. Poslouchej, omlouvám se že jsem byla jen ztráta tvého času, a že jsi šel tou cestou pro nic za nic, ale já.. já nemůžu. Nemůžu ti odpustit tak snadno."

 Když jsem se otáčela a mířila do mého pokoje, Harry stiskl mou ruku, otáčejíc mě, přičemž se mé bosé nohy dotkly střechy.

"Prosím." Řekl s prosbou v očích.

Otočila jsem se na kluky kteří jen stáli a dívali se na mě.

"My tě neznáme, ale Harry se ráno doslova zhroutil a kvůli tobě dostal pásmovou nemoc, takže si myslím že bys měla vyslechnout co ti chce říct." Liam kývnul.

Hodila jsem na něj a na ostatní zlověstný pohled a otočila se zpět na Harryho.

"Nechám tě na mě mluvit, a pojď do mého pokoje, ale nechci nic měnit. Zůstanu na tebe naštvaná. A myslím to vážně když jsem řekla že tě nenávidím." To poslední byl jen nesmysl.

 Vzdychnul. "Dobře ale tak proč se mám vůbec snažit? Come on Jennie!"

"Kdo to teď k sakru jsi?" Zeptala jsem se vážně. "To je to co s tebou tři roky přiblblý slávy udělalo?" Můj hlas změknul.

"Zůstal jsem tím Harrym co před třemi roky, Jennie. Můžu ti to slíbit." Zašeptal.

"Tak pojď." Zamumlala jsem, přičemž jsem klukům pokynula ať prolezou oknem do mého pokoje.

Rozsvítila jsem svoje lesklá Vánoční světýlka, posazujíc se na postel. "Tak tam jen tak nestůj," Řekla jsem. "Posaď se."

Plaše se usmáli a sedli si na mini gauč naproti.

"Takže jestli neznáš tyhle kluky, tak to jsou----"

"Louis, Niall, Zayn a Liam." Přerušila jsem Harryho, ukazujíc na každého z nich.

"V pořádku. Takže, pro začátek.. Jak ses měla?" Šel Harry. Znovu se z něj stal Pan Nevšímavý.

Podívala jsem se na něj. "Okay, už vážně nemůžu dál." Řekla jsem tvrdohlavě.

Dobře, on byl Pan Nevšímavý a já Paní Tvrdohlavá.

"Tak mě to nech vysvětlit." Doslova prosil, přičemž byl na kolenou, popadajíc mé ruce.

"Harry, já----"

"Prosím!"

"Já----"

"PROSÍM!!"

"Okay, pokračuj!" Zasténala jsem, přičemž jsem ho plácla přes ruce a sedli jsme si zpátky.

 "Okay. Takže důvod že jsem s tebou přestal mluvit je, že lidé z vedení nechtěli abych s tebou byl dál v kontaktu. Takže vidíš, kdybych nepřestal, ztratím vše pro co jsem tak tvrdě pracoval." Pokračoval.

"Takže jsi si v podstatě vybral slávu přede mnou." Řekla jsem pouze, dívajíc se na něho, přičemž jsem věděla že by řekl něco takového.

"Ne! Nikdy! To bych nikdy neudělal Jennie! Jsem pořád tady, a chci jen strávit čas s tebou!" Naskočil na mou postel, třásajíc mnou.

"Neříkal jsi že nemůžeš být viděn se mnou?!" Odkašlala jsem si.

"Ne! Ledaže bych začal.. Chodit s někým.." Odkašlal si.

"Oh. To je skvělý. Chodíš s nějakým snobem!" Znovu jsem zvýšila hlas, tentokrát kompletně podrážděně.

"Ne! Ona je úžasná! Přísahám že je pěkná, má dobré srdce, miluje mě, a----"

"Je to Taylor Swift." Skočil mu do řeči Louis a podíval se na něj.

Fanouškovsky jsem se na něj podívala. "TO NE! TY CHODÍŠ S TAYLOR SWIFT?!"

Harry se uculil. "Yeah."

"Oh bože. Oh můj bože. Můžu se s ní setkat?! Ona je můj idol na celý život!" Vypískla jsem.

"Věděl jsem to." Zasmál se.

"Kdy jste spolu začali chodit?" Uculila jsem se.

"Asi před pár týdny." Odpověděl. "Takže mi teď odpustíš?" Řekl netrpělivě.

Můj úsměv přešel v zamračení.

"Ne. Neřekla jsem že ti odpouštím." Začala jsem. "Ale.. hádám že to můžu dohnat." Vytáhla jsem malý úsměv.

"MOJE CUPCAKOVÁ DÍVKA JE ZPÁTKY!" Zakřičel Harry a vzal mě do kosti drtícího objetí.

Proč jsem byla tak snadno k přesvědčení?...

Pravděpodobně protože byl můj nejlepší přítel. Ugh blbý připoutání.