The Lone Girl Out Of Forest

Díl První - You're a witch! Go away!

Odešla jsem z Darkwoodského lesa a přišla na velkou louku a za loukou se tísnilo město.Hlavní město.Pomalým a lehkým krokem,jsem šla k bránám a na hlavu jsem si dala kápi.Nechtěla jsem,aby mě někdo poznal.Brána byla otevřená a já šla po můstku a pode mnou byla propadlina.Vstoupila jsem na nádvoří a zde byli ti nejlepší obchodníci.Zašla jsem do krámku s bylinkami a koupila bylinky,ze kterých vyrábím masti.Samozřejmě pro sebe,pro různé případy.Šla jsem kolem upovídaných vesničanek a zaslechla něco o mém lese.

"Slyšela jsem to paní Darenská?Prý v tom lese,kde žije ta čarodějnice,se ztrácí děti".

"Opravdu?To ta ubohá čarodějnice nemá nic jiného na práci než krást děti?A víte co?Ona prý škodí lidem".

"No jo ...taky jsem to slyšela". Řekla vesničanka.

Já jsem je chvilku poslouchala a pak pokračovala dál.Jsem čarodějnice,jak jste slyšeli.Jenže,kdyby věděli co se mi stalo a co jsem zažila.Nevěřili by.Prošla jsem kolem skupinky zámožných pánů a paniček a uslyšela další skupinku brebentících babek.

"Víte co?Prý náš král je stále sám.Ha víte co?Ani se mu nedivím...stále čeká na tu pravou...a víte co je nejhorší?Vůbec neřeší tu Darkwoodskou čarodějnici pfuj.." a plivla na zem.

"Třeba se o ní nedoslechl".Odpověděla jí na to jedna baba.

"To si nemyslím".A pokračovala jsem dál.Tak vidíte..Tady je to samá diskriminace.Šla jsem houpavým krokem až mi moje kápě spadla  a jedna malá holčička zakřičela.

"To je ta čarodějnice!!!" Zakřičela zámožná panička.

Vykulila jsem oči a už jsem viděla jak stráž si pro mě jde.Běžela jsem dál k bráně,jenže změnila jsem směr a běžela dál.Vzala jsem to kolem zídky.V těch mých šatech se mi běželo celkem dobře.Běžela jsem a vyběhla z brány a přede mnou se vzepjal kůň.Podívala jsem se na toho člověka,jen letmým pohledem a běžela k Darkwoodskému lesu.Jakmile jsem tam vběhla,stráž už za mnou neběžela.Zpomalila jsem a šla pomalým krokem.Vydýchávala jsem se a šla pomalým krokem.

Na dohled jsem měla už svou chýši a přišla jsem k ní.Otevřela jsem dveře a zavřela dveře.První jsem si sundala plášť a pověsila ho na hřebík,který byl zabouchnutý ve zdi.Na stůl,jsem si položila váček s penězi a bylinkami.Zapálila jsem oheň a zahřívala se.Nad pecí jsem měla šňůru s bylinkami,které se mi sušily.Hmátla jsem na ně,jestli jsou dostatečně suché,jestli bych je mohla sklidit.První čtyři nebyly,ale ty poslední jo.Začala jsem je sundávat a dávat do košíku.Ty jsem nechala na peci a šla si sednout ke stolu.Ukrála jsem si chleba a začala ho pomalu žvýkat.Přešla jsem k oknu a viděla,jak vítr burácel a lámal větve.Začalo pršet a hřmít.Á na hradě budou mít pohotovost.Sedla jsem si a začala přemýšlet o tom Henrym. Králi,jinak řečeno.Jak asi vypadá?

Scar!O čem to zas přemýšlíš?Víš co jsi sis sama sobě slíbila....

Prolétla mi myšlenka a já se vzpamatovala.Podívala jsem se na hodiny,které moje "stráž",která je po smrti a má hrob za domem,poctivě koupila.Byl to stařík,ale dobře mě vychoval.Byl to jako můj druhý táta.Naučil mě poznávat bylinky,jak vyrábět masti,psát,počítat,číst a všechno základní.Dej mu pánbů věčnou slávu.Bylo kolem 5 odpoledne.Ale podle nebe to tak nenaznačovalo.Podívala jsem se do měšce a měla jsem tam ještě 50 dukátů a v druhém jsem měla 200.Ty šetřím,kdyby se něco stalo.Jak se říká...mám je pro strýčka příhodu.

------------------------------------------------------------------------

Seděl jsem ve svém pokoji a koukal z okna.Má koruna mi padala na levou stranu.Přemýšlel jsem jestli se vůbec někdy ožením.Začalo pršet a hřmít.Bouřka....už po čtvrté za tento týden.

"Pane?" Řekl někdo ode dveří a byl to můj rádce.Urostlý asi 60-letý starý muž,který mi dokázal,vždy dobře poradit.

"Ano?" Otočil jsem se na něj a podíval se.

"Už zase musím s vámi mluvit,ohledně jednoho lesa".

"A co s tím lesem je?" Řekl jsem a  podíval se z okna.

"To vám musím říct,před porotou".Přikývl jsem a vstal od okna.Odcházel jsem z mé místnosti a odcházel do velké místnosti.

"Takže".Posadil jsem se a podíval na porotu,kde byl můj rádce,generál mého vojska a pak nějací další šlechticové."Co máte za problém?" Pokračoval jsem a opřel se a ruku jsem dal přemýšlivě před ústa.

"Slyšel jste o lese Darkwood?" Zeptal se mě jeden šlechtic.

"Ne".Namítnul jsem a posadil se.

"Ta čarodějnice byla zase ve městě!Ohrožuje a děsí náš lid!" Zakřičel generál.

"Uklidněte se...." Řekl jsem a nechal ať šlechtic pokračuje.

"Říká se podle bab.Že tam straší...bydlí v tom lese čarodějnice a prý krade děti...několikrát byla ve městě.Škodí lidem".Řekl a podíval se na mě.

"To je ta největší blbost,co jsem kdy slyšel.Jsou to jen babské tlachy!Nevěřím!"Řekl jsem a prudce vstal.

"Byla dneska ve městě".

Zakroutil jsem hlavou na to že je to nemožné.

"Tak jestli ta čarodějnice opravdu existuje a jestli v tom lese "straší".Tak chci aby jste ji přivedli".Řekl jsem a odešel z místnosti.To je nemožné.Vymýšlejí si.Mám jiné starosti...Ale celkem by mě zajímalo,kdo je ta čarodějnice.Třeba by mi mohla pomoct...To je absurdní.Odešel jsem za mojí kmotrou do kuchyně.Otevřel jsem dveře a usmál se.

"Á tady je můj Henry...co pak potřebuješ?Vždy ,když něco potřebuješ jde za starou kmotrou".Usmívala se.Byla trochu urostlejší postavy,ale její rady byly neocenitelné.A dělala ty nejlepší lívance.Sedl jsem si a ona mě pohladila po hlavě.

"Právě jsem se dozvěděl o nějaké čarodějnici".Řekl jsem a vzal si první lívanec.

"Myslíš Darkwoodské čarodějnici?" Řekla a já jen přikývnul.

"Ach,chlapče..." zasmála se."Les Darkwood...není ani špatný několikrát jsem tam byla.Jen je trochu strašidelný a žádná čarodějnice tam nežije".Řekla a nasadila úsměv.Vstal jsem a odešel.To byla informace jako mrtvému zimník.Šel jsem dlouhou chodbou a ruce jsem měl za zády.Slyšel jsem holčičí smích.Viděl jsem jak naproti mě běží malá holčička.Prošla kolem mě a smála se.Pak šla služebná.

"Omlouvám se králi,ale neběžela tudy má dcera?"

"Ta holčička?Ano běžela tam". Řekl jsem a ukázal směr.Ona se poklonila.Jakmile odešla za roh,zesmutněl jsem.Chtěl bych mít už taky malé caparty.Odcházel jsem kolem velkého okna a podíval se na les před hradem.Napadlo mě něco šíleného.Vydal jsem se do knihovny najít něco o tom lese....

Otevřel jsem dveře a hledal knihu pod písmenem "D".

"Darkwood".Řekl jsem a usmál se.

Otevřel jsem na první straně a začal číst...

Les Darkwood patřil rodině Darkwoodovým.Maria Darkwoodová-jinak přezdívaná Merry byla manželkou Christophera Darkwooda řečený Šlechetný.Ti zplodili dceru Scarlet Darkwoodovou.Jedné temné noci,kdy řádila bouře se hrad zapálil a všichni uhořeli.Povídá se že v lese teď straší duchové z hradu.Hlavně malá Scarlet.Kdo se do jejích očí podívá,zemře hrůzou.

Zavřel jsem knihu a mrštil s ní o zem.Ten začátek jsem chápal,ale to ostatní?Obyčejné nesmysly.Nevěřím tomu.Vrátil jsem knihu zpět na místo a odešel z knihovny...

Tak snad se líbí.Komentáře a votes mě potěší.Také musím poděkovat osobám jménem EmaZuro,AngelusMors02 a také hlavně jedné začínající spisovatelce Ghoulia4.Mockrát vám děkuji za vaši podporu a za vaše nervy :).Myslím tím nervy že máte nervy to číst.Tahle povídka bude patřit mezi ty delší co budou mít 1,2,3 a víc možná stránek.Tady se chci rozepsat a pasát takové povídky,které jsou dlouhé a které vás zabaví.Ještě jednou děkuji a těším se na vaše komentáře...Děkuji

Vaše "spisovatelka" Reindskei