Vyběhla jsem z velké síně rychlostí blesku a mířila si to na hodinu lektvarů. "Yay ztratila jsem se " vydechla jsem ironicky a snažila se dostat někam na světlo. " okej takže.... co můžu dělat jako prvňák... jak se mám u merlinových vousů dostat do učebny lektvarů" vykřikla jsem zoufale. V tu chvíli se za mnou vynořil kluk, který vypadal jako smrt. Měl bílou kůži černé delší vlasy a nos jako krkavec. Samozřejmě že jsem se lekla... kdo by se nelekl, když se za vámi vynoří kluk který do teď splýval s okolím. "Můžeš příště prosím vydávat nějaké zvuky a neplížit se tak ... prosím?" Řekla jsem s nadějí v hlase a smrt odpověděl "ty hledáš učebnu lektvarů?" Zeptal se znuděně. "'Ano?" Odpověděla jsem a on mě chytl za zápěstí a doslova mě dotáhl do učebny ve které budeme mít lektvary. Když jsme dorazily přímo v tu chvíli přišel učitel. Tak jsme si šli s panem Smrtkou sednout. A nudná hodina mohla začít.
Ahojte po dlouuuuhé době... já nejsem člověk který by moc psal víte? Takže varování do předu... tahle knížka se potáhne hodně dlouho ;-; promiňte :/
Alia
