"Takže... a co teď?" Řekla jsem si a koukla jsem se po dlouhé ulici ." Tak třeba"zamyslela jsem se ohledně toho co bylo na dopise do bradavic "knihy miluju knihy ,jsou úžasné " vyšla jsem vstříc Krucánkům a Kaňourům můj oblíbený obchod hned po Taškářovy ... ano můj táta není moc nadšený z toho, že provozuju něco takového, ale co už nikomu neubližuju. Vešla jsem do obchodu s knihamy šla k prodavačce "Prosím sadu knih pro první ročník Bradavice " usmála jsem se a prodavačka odpověděla " ale jistě Verity" paní prodavačka mě tu zná moc dobře chodím sem hodně často "ještě se pujdu kouknout po nějakých knihách ". A šla jsem do zadu kde vetšinou nikdo nebývá, tentokrát tu byl pobledlí kluk s jizvamy na obličeji, měl hnědé vlasy a oříškové oči a v ruce měl knihu o zvěromagství a vlkodlacích . Tu mám je hlavně o vlkodlacích ... ja si du vybrat něco jinýho hlavně zvěromagství protože bych chtěla být zvěromágem ... sice k tomu nemám žádný důvod, ale musí to být příjemný pocit být zvíře jen tak si běhat a nikdo vás nepozná *usmála jsem se nad touto myšlenkou a obešla jsem toho kluka * jsem vcelku vzadu v obchodě ... tady nikdo nebývá a jsou tady nejlepší knihy o výuce zvěromagství (ne nemam jich asi dvacet ) nabrala jsem si nějaké knihy a šla to zaplatit stálo to něco kolem 5 Galeonů pak jsem šla k paní Malkinové tam jsem si nechala udělat hábity pro první ročník ještě jsem se koukla zda tu nemá nějaké nové kravaty neměla a tak jsem zaplatila a šla dál . Pak jsem si šla pro kotlík ,sada přísad na lektvary a na vaření lektvaru, a podobný blbosti ... všechno jsem měla nakoupené tak jsem šla pomáhat tátovi do krámu, vrátila jsem mu zbylé peníze a šla vyrábět hůlky ... já vím máme jich dost ale co když nás vykradou ... je dobré mít něco schované vyrobila jsem asi 3 hůlky když slyším tátu jak mě volá . Doběhnu do krámku a ram vidím toho kluka co jsem ho potkala v krucáncích a kaňourech "nemůžu mu najít hůlku a taky si potřebuju pro něco zajít " řekne výmluvně a ja vím že mě chce zkusit "jasně tati najdu mu hůlku " *usměje se * "počkej tu chvilku na mě " řeknu mu a odcupitám pryč do zadní části kde vytáhnu jednu krabičku. "Ne tohle nebude ono . Hm ... Mám úžasnej nápad " vytáhla jsem krabičku modré barvy a donesla jsem ji na pult "takže tohle je cypřiš žině jednorožce a deset a čtvrt palce v celku ohebná "řeknu mu vcelku nadšeně a podám ji tomu klukovy "jak že se jmenuješ?"zeptám se toho kluka který má už nyní hůlku v ruce a mnou se rozlevá úžasný pocit "jmenuju se Remus Lupin "kouká na mě vyjeveně, to bude možná protože mám vždy, když si hulka vybere majitele pak nadměrně rozšířené zorničky "heh promiň ahoj já jsem Verity Ollivandrová " usměju se a podám mu hůlku " bude to něco kolem 2 Galeonů " podá mi ty peníze a ja čekám na dalšího zákazníka. Večer když už máme zavřeno mě táta ukazuje různé hůlky a já mu říkám jaký druh dřeva to je, co má jako "duši " a kolik má palců . Pak táta zavře krámek, já si seberu věci a jde se domů . Náš dům nevypadá nejak neobvikle ... možná trochu ale když tady bydlíte 11 let tak pak vám to ani nepřijde . Narvu si vše do kufru s mými iniciály. Převléknu se do pižama a jdu spát. Za týden se hede do bradavic ...
Další kapča po nějaké té době :D
Vaše Alia Black :3
