Když nás vpustila do velké síně skoro všichni se na nás otočily bylo to nepříjemné úplně ve předu byla malá rozvrzaná stolička a na ní ošuntělí starý klobouk ale vyzařovala z něj tak velká magická energie trochu se mi z toho zamotala hlava. Abych mohla vyrábět hůlky musím být citlivější na magii a to mě teď neudělalo dobře. Blbá citlivost na magii. Nad touto myšlenkou jsem se pousmála a rozešla se s ostatními k té stoličce. Připadala jsem si trochu nepříjemně jsem trochu vyšší než moji vrstevníci a proto trochu vyčuhuju z řady. Konečně se doplazíme k té stoličce a učitelka bůhvíjaksejmenuje začne vyvolávat jména mě neznámých lidí. Pak se tam někdy objeví kluci, a pak konečně moje jméno Verity Ollivandrová vylezu na tu stoličku a na hlavě mi přistane ten starý klobouk v tu chvíli se mi v hlavě ozve hlas: Takže holka která vytváří hůlky jo? Hm... kam tě ale mám poslat hodila by jsi se do Mrzimoru, ale i do Nebelvíru... Hm mě je to jedno kam mě pošlete pane klobouku, ale spíš bych chtěla jít za Siriusem, Jamesem a Remusem takže do Nebelvíru. No tak dobrá dívko s bílými vlasy. Nad tím oslovením jsem se usmála a když vykřikl Nebelvír šla jsem si sednout ke klukům. Nevšímala jsem si těch divných pohledů jakože proč mám chlapeckou uniformu a jaktože mám bílé vlasy. Brumbál měl ještě nějaký kecy ohledně věcí k novému roku. Zbytek večeře proběhl v pohodě. Pak jsem s Prefekty šli na naše koleje heslo ke koleji bylo "červená orchidej ". Chvilku jsme si s klukama povídala a pak jsem šla spát.
Další kapitola
Chtěla bych se omluvit za to že nevydávám pravidelně ale jsem v devítce tak se musím soustředit na učení .
Vaše Alia
