Nikdy to nebylo tak, že bys zamnou přišel dal mi kytku nebo jenom řekl 'dneska ti to sluší'. Vždycky to byla soutěž, soutěž kolikrát mi sáhneš na zadek, kolikrát mě políbíš, kolikrát se budu cítit jinak. Hezky, milovaně, že někdo o mě stojí. Jednou byla, ale ta odpoledka jiná. Krásná. Ráda na ní vzpomínám.
YOU ARE READING
Pouhá vzpomínka
RomanceSedávala na verandě s horkým čajem a myšlenkami nad ním. Její mysl si představovala jeho dokonalé oči a hrubý hlas. Hodně krát za ním chtěla jít a říct mu pouhé 'ahoj'. Její stydlivá povaha ji to, ale nedovolila. Osud, ale chtěl aby se stydlivá dí...
