27- Vítej zpátky Harry!/2.série/

534 41 9
                                    

Věnování= @jitulka1234 :)) Užij si to!:3

Děti se po chvilce vzbudili a šli jsme si hrát ven na hřiště. Byla jsem s nimi opět sama, protože ostatní byli buď v práci nebo ve škole.

Seděla jsem na lavičce s Reinou, a vysvětlovala jí, co je to helium a proč se to tak jmenuje.

"Lily, tamhle stojí nějaký pán a chce tě přivolat." přiběhl Merlin celý udýchaný.

"Díky Merli.." usmála jsem se a podívala jsem se na místo, kam předtím ukazoval.

To není možný..

Stál tam Harry. Přes týden a něco jsem ho neviděla a najednou tam stojí.

"Jdi si hrát, Reino. Za chvilku ti to dovysvětlím.." řekla jsem s úsměvem a cvrnkla jí do nosu.

Přikývla a odběhla.

"Co tady chceš, Harry?" zeptala jsem se ho s rukama v kapsách pozorujíce hrající si děti.

"Já jen.." soukal ze sebe.

"Ano?"

"Ahoj.." vydechl.

"Ahoj? To je všechno? Jestli je to jen tohle, tak tě taky zdravím, ale na odchod."

"Lily.."

Už jsem ho vlekla pryč z naší zahrady, když se otočil a položil ruce na má ramena.

"Co ještě chceš, Harry?" zeptala jsem se ho a sundala jeho velké ruce z mých ramen.

"Chci, abys mi odpustila." řekl vážně.

"Haha. Ty si vážně myslíš, že bych ti po tomhle všem ještě dokázala odpustit?" zasmála jsem se ironicky.

"Já vím, Lily. Udělal jsem hodně chyb, ale nemůžeš na mě být do smrti naštvaná. Nebo ano?" zeptal se a vypadal že je z toho opravdu zničený.

"Ne.." vydechla jsem a sklopila hlavu.

"Omlouvám se, Lily. Odpustíš mi?"

Podívala jsem se do jeho zelených očí. Hledala jsem něco, čemu bych uvěřila, že tahle omluva je od srdce a že ho fakt mrzí co udělal. Jenže nic jsem v jeho očích nenacházela.

"Harry nevím jestli ti mám věřit.."

"Prosím.."

"Dobře, .. odpouštím ti." řekla jsem, ale věděla jsem že to nemyslím od srdce. Jen jsem už nechtěla žádné hádky.

Harry mě objal.

"Takže.." řekl a přitáhl si mě blíž.

"Hm?"

Harry spojil naše rty, ale já se hned odtrhla.

"Harry.. Tohle je jako v Simících. Když si mě chceš udobřit, tak mě někam zvi, říkej mi komplimenty a vtipkuj. Jinak si ke mě cestu nenajdeš." mrkla jsem na něj a otočila se a šla zpět za Reinou.

Sedla jsem si na lavičku a přivolala si jí.

Seděla jsem tam a vysvětlovala Reině co je to to helium, ale zároveň mi vrtalo hlavou, kde je Harry.

"Děti, čerstvě vymačkaný džus!" zavolal Harry.

My o vlku..

"Je tady pro všechny půl litru!" usmál se.

Když všichni seděli na venkovních židlích u stolů a židlí, Harry ke mě přišel a přisednul si.

"Cením si toho, ale kdo tě sakra pustil dovnitř?" zasmála jsem se.

Cítila jsem, že už k Harrymu necítím takovou nenávist.

"Už tu zase bydlím ne?" řekl pobaveně.

"To ale nikdo neřekl.." řekla jsem s úsměvem a vůbec jsem nevěděla kam tenhle rozhovor vedu.

"A řekneš to prosím?" usmál se a stále se přibližoval blíž.

"Bydlíš tady.." řekla jsem s úsměvem a Harry mě políbil.

Oplácela jsem mu polibky, protože jsem věděla, že mě Harry znovu miluje. Teda asi. Nebyla jsem si tím tak jistá, ale něco mi říkalo, že ano.

Jo, asi jsem nemožná, ale lásce neporučíš, to zná každý.

"Chyběl jsi mi.." řekla jsem když se odtáhl.

Usmál se a jeho ďolíčky byly odhaleny. Tohle na něm zbožnuju.

"Ty mě.."

"Dobře.., takže.. Svolala jsem dnešní rodinnou schůzi, protože.." řekla jsem do místnosti kde byli všichni členové naší rodinné vily.

Koukla jsem se na Harryho.

"Protože se sem opět stěhuje Harry." vydechla jsem a poprvé se podívala na ostatní.

Chvíli mlčeli když se Loui konečně odhodlal ke slovu.

"Vítej zpátky, Harry!" zvolal nadšeně a ostatní se smáli a vítali Harryho také.

Podívala jsem se na Nialla který stál u dveří a najednou odešel. Neprojevoval žádné známky emocí, štěstí.., prostě ničeho.

Šla jsem tedy za ním. Byl ve svém pokoji a esemeskoval.

"Ty Ni.. Co se stalo?" zeptala jsem se ho a přišla k němu blíž.

"Nic se nestalo, Lily. Já jen,. přijde mi divný že se tu Harry najednou objeví a začne tě znovu 'milovat'." poslední slovo udělal prsty jakože do uvozovek.

"Nialle! Ty jen prostě žárlíš!" zakřičela jsem.

"Nežárlím!" zakřičel na mě zpětně.

"Ale ano.." řekla jsem potichu, zakroutila hlavou a chystala se k odchodu.

"Jen o tebe mám strach.." vydechl, sedl si na postel a dal si hlavu do dlaní.

"Nialle.." přiběhla jsem k němu a hladila ho po zádech.

"Proč? Je to můj bratr.."

"Právě.. Prostě se bojím. Ublíží ti, vím to. Už ti dokonce ublížil. Něco s ním není v pořádku.. Vždyť to vidíš." řekl a po tvářích mu začaly stékat slzy. "Chci zpátky starého Harryho.." utřel si je a já se mu vtiskla do objetí.

"Nialle všechno už bude dobré.. Je zpátky, uvidíš že zase bude všechno jako dřív." stiskla jsem ho ještě pevněji.

Nevěděla jsem jestli to tak bude, ale doufala jsem v to.

"Snad.." řekl, ale na tohle jsem mu už neodpověděla.

Stáli jsme tam ještě asi dalších pět minut v objetí až jsme se konečně pustili.

xxxxxxxxxxx

Tenhle díl je trošku kratší, ale tohle ještě zdaleka není konec:)

Začínám psát nový příběh:) mám teda jen polovinu prvního dílu, ale mám takové tušení, že se vám bude líbit víc:'))

Snad se vám díl líbil:')) Děkuju moc za vote and comment:)<33

Pro další prosím 4-8 vote and 3-6 comment:')) 

Love ya!<33 

-N

He loves me!♥Kde žijí příběhy. Začni objevovat