List of silly resolutions » h.s. au

IX.| A jak dlouho jste spolu?

No potěš koště...se fakt snažim. Na druhou stranu se taky pěkně zaprodávám. Nemluvě o tom, že asi neprolezu tenhle ročník...nevadí.

Tady je teda další část, kteoru se mi nakonec povedo vyplivnout :P

Když se ráno Abbie probrala s cizíma rukama kolem pasu, napadlo ji spoustu věcí. Hlavou ji prolétlo několik scénářů toho, co všechno mohla...no posrat. Když si ale uvědomila, že žádný zbytkový alkohol nepociťuje a vrátila se zpátky v čase, přišla na to čí jsou. A jen co otevřela oči, všechna ta tetování ji v jejích myšlenkách utvrdila.

,,To si děláš srandu." Zamručela. Zvedla obrovskou ruku, která jí objímala, aby se vysvobodila. Maarně, protože druhá ruka ji následně přitáhla ještě blíž k tělu vlastníka. Dívka zanadávala a dloubla loktem do Harryho. Ten se probudil. Zamrkal a jen co mu došlo, proč byl probuzen, Abbie pustil. 

,,Ups. Ehm. Dobré ráno?" Hlava ho překvapivě nebolela, ani po tom, co vše vypil. Otrávený výraz brunetky už ale bolel. Než aby dál nechával skenovat svojě tělo těma vyčítavýma očima , radši se proto Harry zvedl a zamířil do kuchyně. Třeba, když udělá snídani, tak si ji trochu koupí. Trošičku.

Bylo mu jasné, že Abbie žádná snídaně nevytrhne. Ani milion snídaní. Ale hodlal se snažit.

,,Měl by sis jít zabalit, za tři hodiny vyjíždíme." Ozval se najednou její hlas. Stála mezi futry dveří, bosky jen v jednom z jeho odcizených triček a jemu to připomnělo to novoroční ráno. Až na to, že tehdy byla ona ta, která to s alkoholem přehnala.

,,Už mám zabaleno." Řekl, po tom co si odkašlal a otočil se zpět k omeletě, kterou připravoval.

,,Snažíš si to vyžehlit, že jo?" Zeptala se. Neodpověděl, jen sklopil hlavu a zhluboka se nadechl. Hodlal to vydržet. Hodlal vydržet to, co mělo nastat. To rýpání, přehazování jeho chyb, vyhrožování, hraní na city. Musel si to vyžrat. Popošla až k němu. Věděl, že stojí přímo za ním, cítil její dech na zádech, teplo jejího těla a poznal její vůni. Položila mu ruku na rameno, aby ho donutila se na ni podívat.

,,Co?" Zašeptal a shrnul omeletu z pánvičky na talíř.

,,Nebudu ti to vyčítat, ano?" Zašeptala také. Nechtěla teď mluvit nahlas, nechtěla to kazit.

,,Víš, že na to máš plné právo?" Zeptal se. Jen se usmála.

,,Nemám. Děláš , co můžeš, abys mě dal do kupy, nehodlám proti tobě držet jeden přešlap, do kterýho mi ani nic není. Nemluvě o tom, že teď zažiješ peklo s mou rodinou." Kousl se do rtu a Abbie se usmála ještě víc. ,, Harry neměl bys nikoho nechat něco takovýho držet proti tobě." Místo odpovědí zvedl talíř a podal jí ho.

,,Omeletu?" Povzdechla si a talíř si vzala. Byla by přece blázen, kdyby ne.

*****

,,Takže Harry, jak si vlastně tadyhle Abigail poznal?" Abbie zatnula zuby.

,,Jennifer, nejmenuju se Abigail, ale Abby. Víš to. Tak mi tak laskavě neříkej" Zavrčela. Musela se držet, aby té mrše nevyškrábala oči. Její sestřenka byla jeden z důvodů, proč svou rodinu nenáviděla. Měla všechno co Abbie ne, ale chtěla i to, co brunetka měla. V tuhle chvíli to očividně byl Harry.

,,No." Harry zoufale vyhledal Abbiin pohled. Když viděl tu nenávist vůči Jennifer v jejích očích, pousmál se. Jemu nebyl tenhle pohled směřován nikdy a doufal, že k tomu ani nedojde.

,, Vlastně je to děsně roztomilá historka. Potkali jsme se v parku, byl jsem tam běhat, ona byla na procházce a v ruce měla kafe. Omylem jsem do ní narazil, tedy vlastně schválně, abych jí mohl oslovit. Polila mi celé tričko. Ani se neomluvila. Místo toho mi dala jasně najevo, že jí dlužím kafe. Řekl jsem jí, že jí ho rád koupím, ale nejdřív se budu muset zbavit toho špinavého trička. Nakonec mi dala číslo a já ji na to kafe opravdu mohl pozvat. Už tehdy jsem jí byl úplně okouzlen." Abbie na něj vyjeveně koukala. Tenhle příběh opravdu nečekala. Vlastně čekala jen pravdu. Story o tom, jak se opila jako dobytek a s Harrym se vyspala. Boom, žádná romantika.

,,To je tak roztomilé. A jak dlouho jste spolu?" Tentokrát už se Abb rozkašlala. 

,,Vlastně, oficiálně ještě ne, vždycky mne uzemnila, než jsem stihl něco říct, ale i tak marně doufám, že.."

,, Harry nevymýšlej si." Zasmála se strojeně. ,, Tady Harry si dělá legraci, jsme jen přátelé." Zastavila ho. Nehodlala se zamotávat do dalších lží. Stačil příběh o tom, jak se poznali.

,,No jo, zkusil jsem to. Minule si to udělal ty mě." Netušila na co narážel, ale raději se chytila.

,,Ale to ses potřeboval zbavit tý zrzavý megery. Říkal si, že nesnášíš zrzky." Drze se usmála na Jennifer, jejíž vlasy na slunci vypadaly jako podzimní listí.

,,Nebuď hrubá. Nesnášel jsem tamtu." Povzdechl si Harry. Jennifer se vztekle podívala na Abbie a nakonec si odkašlala.

,,Asi půjdu pozdravit tetičku Maggie. Zatím se mějte vy dva." A zmizela. 

,,Co to sakra hraješ za divadlo?" Zeptala se brunetka vyčítavě. ,, Tohle jsme si nedomluvili."

,,Doufal jsem, že když řeknu, že jsme spolu, dá nám pokoj. Teda mě. Už mě tu zastavila třikrát a to jsme tu jen dvě hodiny. Ty ses mezitím běžela schovat  se svou sestrou. Obvykle se snažím lidi neodsuzovat, ale Jennifer je opravdu hrozná." Abbie se usmála. Konečně. Konečně někdo viděl to co ona.

,, A jak si na to přišel?" Zeptala se zvědavě.

,, Říkala o tobě nepěkný věci, jakmile zjistila, že jsem tu s tebou." Jak jinak. Harry si udělal obrázek jen kvůli tomu, že ji někdo pomluvil. 

,,Budu tě od ní držet dál, dobře?" Usmála se Abbie a Harry kývl. V tu chvilku k nim přiběhla malá blonďatá holčička a chytila Abbie za šaty. Ta sebou cukla.

,,Teto Ab, pojď ukážu ti, co jsem nakreslila." Abbie se nadechla a sklonila se k dívence.

,,Dobře. Ale ukážeš to i strejdovi Harrymu?" Zeptala se. Bylo na ní vidět přemáhání. Děti očividně nebyly její silnou stránkou.

,, Ty jsi Harry?" Podívala se June na kudrnatého mladíka vedle Abbie, který se k ní ihned nadšeně sklonil.

,, Jo. Ty jsi tedy June princezno?" Dívenka kývla. ,, A ukážeš mi , cos nakreslila? Abbie nám zatím přinese něco k pití, ano?" June nadšeně kývla a chtila Harryho za ruku. Ten se usmál a nechal se odvádět kamsi do jiného pokoje. Podíval se ještě na Abbie a usmál se. Není zač. 

A Abbie měla na malou chvíli pocit, že ta malá příšerka tak hrozná být nemůže. Proto sebrala dvě skleničky s džusem a následovala je.