Vysedla jsem z vlaku a šla na místo kde měli všichni čekat. Když jsem nasedala do vlaku , napsala jsem všem mým nejblížším kamarádům smsku. ,, SOS, čekejte mě u nádru v 14:00 Hod. !!". Jakmile jsem to odeslala , můj telefon začal hned vybrovat. Jako první volala Mischel. Vypla jsem zvonění a dál si toho nevšímala , chtěla jsem to oznámit všem zároveň. Když už jsem konečně dorazila na místo. Už tam stáli. Všichni tam opravdu stáli a netrpělivě čekali na mě . ❤️☘ Musela jsem se nad tím pousmát. Zatím mě neviděli , ještě jsem chvilku stála za rohem a přemýšlela jak jim to oznámím.
Po chvilce jsem se vydala za nimi. První mě uviděla Mischel a hned za mnou běžela. Vypadala , že za chvilku omdlí jak byla vystresovaná. Já ji však zadržela a počkala než dojdou i ostatní.
,, Takže jak bych vám to jen řekla ...." Opatrně jsem načla větu a dívala se na jejich pohledy , ze kterých jsem dostávala záchvat smíchu.
,, Jak to asi vypadá , tak se mě nezbavíte . Já nikam nejedu" vykřikla jsem a v tu ránu jsme všichni zakřičeli jako kdysi.
,,RODINNÉ OBJETÍ" .....................
Stáli jsme tam v kroužku a objímái se.
Rozhodla jsem se správně co by to bylo za budoucnost bez nich. ❤️
