Po včerejším rozhovoru , kdy mě trenér pořádně zdupal za to že jsem posledni dobou vypustila všechny tréninky mi nebylo moc do smíchu , je pravda že na zkoušku s klukama jsem se těšila víc a taky více upřednostnovala než tréninky. Ach joo... ,,Co budu dělat? " Vztala jsem z postele a šla do koupelny , rozčesala jsem si své dlouhé hnědé vlasy a sepla do drdolu , dala jsem si trošku make-upu a řasenku . Oblíkla jsem si černé jeany a červenou halenku a šla do kuchyně na stole jsem našla vzkaz od mamky .. " dneska dojdu pozdě". Můj taťka chodí do práce brzo a tak se ráno vůbec nevýdáme . Dneska jsem ani nesnídala nemám chuť , vzala jsem si tašku a pádila na nádraží. Stojím na nádraží a čekám na vlak , v sluchátkách mi hraje Nickelback moje nejoblíbenější kapela :) a najednou začnu přemýšlet " kdy jsem byla naposledy na tréninku? ... Hmm.. Od té doby co jsem začala zkoušet jsem nehrála. Ten pocit když zpívám je nepopsatelnej , ikdyž zpívat neumím připadám si jako nějaká superstar ❤️
Ahoj , tohle je můj první příběh vše je podle pravdy jen tak si zkouším psát , kdyby se vám něco líbilo nebo nelíbilo dejte mi vědět :)
