Křehká jako sklo

74. Malé velké tajemství

Terka ve čtvrtek ráno mířila k Sid a Lence domů, aby doladily poslední detaily na svatbu. Užívala si teď každý den a upřímně se na svatbu moc těšila. Viděla samozřejmě fotky ze svatby Sid i Adélky a ty byly prostě úžasné. Svatbu Lenky bude taky fotit Robert a tomu byla moc vděčná za pomoc v minulých dnech. Poprosila ho jestli by jí neudělal pár fotek s Břéťou a Aničkou. Moc rád jí vyhověl a nakonec z toho bylo focení celé rodiny. Sešli se včera večer v zoo a měli tak opravdu nádherné fotky včetně těch se západem slunce. Udělalo jí to strašnou radost a viděla jak moc šťastná byla hlavně Julie, že bude mít s malou krásné fotky. Teď přišla k vile a Sid jí pustila dovnitř. Došly do kuchyně a ona si všimla, že Lenka tu ještě není. "Nejsem tu, ale moc brzo, že ne?" "To vůbec ne, ale Lenka dneska už nejde do práce a tak vyspává. Možná s Petrem včera ponocovali." Terka se na ni podívala a obě se začaly smát. "No vlastně bych se ani nedivila. Opravdu se sem všichni vejdeme? My se přeci můžeme vrátit domů." "Nesmysl, všichni se tu nachystají a spaní se taky vyřešilo. Prostě je výhoda, že jsou tu dvě pracovny a Raul nechá holkám svoji ložnici a v jeho obýváku si ustele Richard se ženou. Holky tam budou mít klid a nebudeme je rušit."

Sid se na Terku usmála a byla ráda jak to nakonec vyrešili. Nahoře bude Štefan s Kristýnkou, Adélka a Láďa s mininkem a v posledním pokoji Alena a Jitka. V jedné pracovně bude Julie, Blanka a Štefanova manika a v té druhé bude Terka s Břéťou. Raul s Markem si zabrali místo tady v obýváku. Jednu noc to všichni vydrží a nikdo nebude muset řešit návrat domů pozdě v noci. "Tak dobře no. Jinak jsem mluvila s Aničkou a ta se vážně strašně moc těší." "Jsem moc ráda a Lucka je na tom úplně stejně." Sid chtěla ještě něco dodat, ale do pokoje vešla poněkud pobledlá Lenka. "Teda my si dělaly legraci, že jste toho moc nenaspali, ale ty by jsi se měla dát do kupy, protože se za dva dny vdáváš." "To není vtipné ani od jedné, protože my šli spát brzo, ale mě se prostě nějak špatně spalo. Jsem prostě už asi nervózní no." Terka se na Lenku dívala a něco jí na první pohled zaujalo. Podívala se na Sid a ta se na ni usmála, protože obě očividně napadlo to samé a Sid to taky okamžitě potvrdila. "Mám otázku, jak dlouho máš zpoždění?" Terka se smíchem sledovala jak se Lenka na ně šokovaně podívala a pak začala na prstech počítat.

Lenka šokovaně počítala a nemohla uvěřit, že jí to nedošlo. Měla zpoždění už dost dní. Jenže teď toho bylo tolik a ona prostě myslela na Petra, na práci a hlavně na plánování svatby. "Měla jsem jí nepravidelnou jak jsem vysadila prášky, proč mi to nedošlo a třeba je to jen stresem." "Tak hele ty strese je čas to zjistit. Jde se nahoru, mám tam ještě pár testů co mi zbyly." Terka seděla se Sid na kraji postele a čekaly než Lenka přijde z koupelny. "Petr bude nadšený, protože si mininko moc přál a Lenka taky říkala, že tomu už nechávají volný průběh." "Bude z ní báječná máma stejně jako z Petra úžasný otec a upřímně bych byla ráda, kdybychom měly děti blízko u sebe." Lenka vyšla z koupelny a měla sebou digitální test co jí Sid dala. Pořád nemohla uvěřit, že jí to nedošlo. Sedla si mezi holky a test držela v ruce. "No takže ještě chvilku a zjistíme výsledek. Neboj bude to dobrý a navíc jste stejně miminko chtěli." "Moc jsem si přála být těhotná, protože je to další kousek naší lásky." Nakonec Lenka čekala a snažila se soustředit. Pak Sid ukázala na hodinkách, že je čas a ona otočila test. V tu samou chvíli jí holky objaly a jí začaly téct slzy štěstí. Displej testu jasně ukazoval, že je těhotná."Já jsem tak moc šťastná." "Zasloužíš si to a bude z tebe úžasná máma." "Zlatíčko mám takovou radost a Adam jí bude mít taky, tedy až mu to řekneš."

Lenka se usmívala a nakonec vyrazila směrem k doktorce. Za hodinku byla zpátky a měla už sebou fotku z ultrazvuku a záznam srdeční akce miminka. Se Sid a Lenkou ho chvilku poslouchaly a bylo to tak úžasné. "Prosím zatím to nikomu neříkejte, protože to chci říct nejdřív Petrovi." "Já mlčím a to tajemství je u mě úplně v bezpečí." "Terka má pravdu, je to takové naše malé velké tajemství. Neboj nikomu to neřekneme a ty si užiješ možnost to říct Petrovi sama jak uznáš za vhodné." Terka se dívala na Lenčino štěstí a sama si musela přiznat, že by možná opravdu ráda dala Aničce sourozence. "Bude tu spousta štěstí a smíchu a strejda bude úplně nadšený." "Bude z něj úžasný děda a vy obě si budete užívat mateřství téměř současně. Jsem za vás obě moc ráda." Lenka se natáhla a Terku objala, protože měla úplnou pravdu. Nakonec probraly další věci, které se týkali soboty a pak už Sid a Terka musely do práce. Lenka osaměla doma a uvažovala jak moc bude Petr nadšený z téhle úžasné zprávy. Ještě musela odepsat Věře kvůli květinám a taky doladila poslední věci s firmou co zítra přijede udělat výzdobu. Jitka kontaktovala jednu svoji kamarádku a její společnici a ty jim pomůže s vlasy a hlavně líčením. Přeci jen tu bude dost žen a ona chtěla, aby to byl pro všechny krásný den. Teď jen zbývalo vymyslet jak a kdy říct Petrovi tu úžasnou zprávu, že z něj bude táta.