Viděla jsem pravdu...

16

   Stejně jako včera mě Lednice vzbudila a opakoval se stejný proces: převlékla jsem se, vyčistila jsem si zuby a ve společnosti Lednice, která se teprve dostala do koupelny jsem dala svůj ksicht do pořádku troškou make-upu.
   Už jsem chtěli jít, já doslova stála u dveří, když k nám do pokoje doslova vtrhla Lili. Málem jsem hodila držku... jako ostatně vždycky.
   ,,Holky není u vás Nagála?!" Vychrlila na nás dřív než jsme jí vůbec pozdravili. ,,Prosimtě klid, proč by tady byla Natuše?" Divila se Anička tomu jak sem vlítla.
   ,,No tak kde by asi byla když neni u nás na pokoji," odsekla Lili. Barča pokrčila rameny. ,,Třeba je u kluků."
   ,,Slyšíš se vůbec? Natáka a u kluků?" Na tom něco bylo, jestliže Nagála neni ani u nás a ani u sebe na pokoji, je něco šeredně špatně.
   ,,Tak nevim třeba šla napřed? I když to se jí moc nepodobá... ale kde jinde by mohla být," přemýšlela nahlas Lenička.
  Lilu se otočila k odchodu. ,,No nic, zkusim se po Natuše ještě kouknout, co by se jí tady mohlo stát." S těmi slovy odešla z pokoje a my hned chvilku po ní, už byl skoro čas snídaně.
   Došli jsme za neklidného hovoru ke vchodu do jídelny, kde se už schromáždila skoro celá třída. Trochu mě znervózňovalo, že jsem Natálku
nikde neviděla.
   Připojili jsme se ke druhé půlce holek a oni taky Natku nikde neviděli... teď už mi fakt přišlo že je něco šeredně špatně.
   Niceméně jsem všichni zasedli ke stolu, dali jsme se do jídla, i když snad ani jedna z nás k jídlu moc chuť neměla. Při letmém pohledu ke stolu kluků jsem zjistila, že nechybí jenom Natka.
   ,,Wtf holky tady neni ani Patrik s Robertem," vyhrkla jsem hned. ,,Tak ale co tohle je děcka," zamračila se Anička a všech deset holek se otočilo směrem ke stolu kořenovců a všichni uviděli to co já: Robert a Patrik u stolu nebyli.
  ,,Tak tohle už je fakt divný," prohodila Barunka potichu. Neubránila jsem se a musela jsem se trochu ušklíbnout. ,,Ono to bylo divný i předtim..."
   Na moje poznámky ale nikdo náladu neměl a ani já jsem nesypala hlášky jako obvykle - stejně tak všichni ostatní.
   Asi v půlce snídaně se Lili omluvila, že jde na záchod. V jídelně jsou takový menší záchody aby lidi nemuseli chodit až na pokoje, tak přesně tam Lili zamířila.
   Perinová zrovna vypadala, že nám chce představit naplánovaný program, když se ozval výkřik, bezesporu Liliny výkřik.
   Přiřítila se do jídelny jako šílenec, vyděšená k smrti, tváře uslzený. ,,Co se děje?!" Zavolala jsme na ní a všechny holky se k ní hned hrnuli. ,,Na-našla jsem Nagálu!"
  Tohle je hodně, hodně divný. Já, Verča a Anča jsem se rozběhli k toaletám, aby jsme zjistili co tím myslí, i když jsem nečekali nic hezkýho...nic hezkýho to ani nebylo.
   Hnedk jak jsme prošli dveřmi do chodbičky u záchodů, všimla jsme si pár kapek krve. To. Je. Špatný... Verča i Anička si toho taky všimli. Zastavili jsme, ale jenom na moment, pak jsem opatrně otevřela dveře holčičích záchodů.
   A uviděla jsem Nagálku. Ležele na břiše, ještě v pyžamu v kaluži krve. Vykřikla jsem a trochu se mi zvedl žaludek. Jedna věc je koukat na horoy, druhá to zažít.
   Verču jsme po fakt hodně dlouhé době viděla extrémně znejistět. Jakože brutálně, nevypadala že má daleko ke stejné reakci jako já. Anča vykřikla, stejně jako já a zezelenala v obličeji.
   Rozbrečela jsme se, bezesrandy a na rovinu jsem začala brečet. Vidět tady Nagálku, naší milovanou Nagálku, která vždycky zvedla náladu a dokázala podpořit a já nevím co všechno, mi lámalo srdce.
   Přiřítil se zbytek třídy a vesněs měli všichni stejnou reakci... nic z toho jsem ale nevnímala. Perinová, snažící se zůstat v klidu nás poslala na pokoje, ale i ona vypadala, že to nezvládne. ABY TAKY JO, její studentka, kterou zná sedmým, skoro osmým rokem tady leží mrtvá. MRTVÁ!
   Někdo mě a odvedl na pokoj, asi Lenička nebo nevím. Zamkli jsme se a všechny jsme se sesedli k sobě na postel, spolu jsme si zoufali nad tím, že naše milovaná Nagálka, naše káně západní tu neni.
   Vždycky jsem přemýšlela nad tím, jaké by to bylo kdyby třeba jedna z nás přestoupila na jinou školu a vždycky jsem se uklidňovala, že by jsme se i tak mohli vídat, ale TOHLE?!
   Natuška je mrtvá. Absurdita téhle věty byla nepopsatelná. Jak mohla sakra osmnáctiletá studentka gymnázia, úžasná kamarádka, tanečnice a swiftie na vždy prostě umřít?
   Všechny mi připadalo nereálné. To nemůže být pravda to prostě nejde. Jak by to mohal být pravda? Tohle se nemělo stát, jak by taky mohlo? To neni možný!
   Někdo zaklepal, ochraptěle jsem dotyčného pozvala dál. Byl to Vaňek. Jenom nám sklesle oznámil, že program na dnešek se ruší a přivedl holky i s věcma, aby jsme byly pohromadě. Pak odešel.
   Všichni jsme vypadali stejně. Rozmazaná řasenka, make-up v čoudu, rudé oči... vypadali jsme jako trosky. Ale že jsem na to měli právo, umřela nám kamrádka!
   ,,To-to nemůže být možný," poptáhla Barunka. I přes to, že jsem byla stejně smutná - to je slabé slovo - jsem jí obejmula a doufala jsem, že jí alespoň malinko, malilinko utěším.
   Takhle jsme se všechny navzájem obejmuli a zůstali jsme tak dlouho. I tak ale smutek neustupoval.
   Přemýšlela jsem matně... nikdy jsem vlastně nikoho  neztratila, první kdo mi umřel byl babičky pejsek, jenže to jsem byla ještě malá a jelikož jsem s ním prakticky vyrůstala, měla jsem k němu silný citový zvtah. ALE CO TO BYLO OPROTI NATÁLCE?!

Kamarádi moc se omlouvám za tuhle depresivní kalitolu, strašně, strašně moc!

A hlavně NATUŠKO😭❤
Neumírej prosím a věř mi že proti tobě, vůbec ale opravdu vůbec nic nemám! Kdybys uřelq byla by to katastrofa enormních rozměrů tak prosim neumírej!😭 Jsi prostě moc dobrej detektiv no🥺❤💅😭

Odsud se začne příběh vyvíjet úplně jinak než doteď, jenom vás upozorňuju. Kdo takovéhle věci nezvládáte, prosím nečtěte dál, nerada bych nomu způsobila noční můry, i když mrtvoly moc bravitě popisovat nebudu to fakt ne!

(1050 slov)

Jinak děkuji za podporu, ať už prostřednictvím přečtení, hlasování nebo kometářů či jen postrčení ke psaní od mých milivaných ženušek❤❤❤❤

PS: Verunko tvůj vztah s Mirdou se bude vyvíjet, to se zas neboj, v příští kapitole tě NĚCO čeká😘😏

Vaše Sáruše a Nagálko ještě jednou se mooooc omlouvám😭❤