44.

476 30 1
                                    

Anette

Balíme. A odjíždíme na víkend do wellness do Francie. Charles přišel s tímhle návrhem a já nebyla proti. Hodí se nám víkend jen a čistě o nás.
Divím se že jsem si tehdy sem z Anglie vzala plavky.
„Ty máš jen jedny?" Ozve se za mnou Charles.
„Nepočítala jsem s tím, divím se že mám aspoň jedny" zasměju se a dám obyčejné dvojdílné černé plavky do kufru
„Jdeme nakupovat " řekne jednoduše a všeho nechá
„Ne tady budou drahý" snažila jsem se ale po jeho pohledu jsem sklopila oči k zemi a poslušně k němu přišla a chytla se jeho napřažené ruky.

Zkouším už asi milionté šesté a furt nic. Před kabinkou oxiduje Char. A já vždy musím vyjít v plavkách otočit se dokola a čekat na jeho verdikt. Vybere mi tmavě modré bikiny s jemnými bílými doplňky. Zaplatí. A táhne mě na kafe a dortík. Čímž jsem hned vyfoukla a zase doplnila čokoládu do krve. Celou dobu mě pobaveně sledoval a usrkával ze svého šálku.

Doma jsem pak dobalila poslední věci.
„Objednáme si něco? Nebo se ti chce vařit?" Zeptá se jen co to dořekl a otočil se mým směrem vzal si mobil a objednal donášku. Za půl hodiny před námi byly dvě pizzy dvě Coca-Coly a akorát jsme zapnuli i seriál. Jak jsem poznal vaši matku.
Po jídle jsem si došla pro notebook. A řekla si že Charlesovi ukážu email co mi přišel a taky tu knížku.
„Copak to máš?" Napije se svého nápoje a převezme si pak ode mě notebook. Čte a čte pak se na mě zajímavě podívá a tak překliknu na wattpad a ukážu mu knihu. A normálně mě na hodinu a půl vyhnal z obýváku že si to chce přečíst. Ležela jsem v ložnici a byla na telefonu a psala si se Sárou.
Najednou tam vtrhl.
„Ale my máme šťastný konec " usměju se
„To sice máme ale chci tak ukázat čtenářkám že ne vše je vždy růžové" odpovím mu.
„To je sice pravda ale ta kniha je tak zvláštně ukončená, má prolog ale ne epilog " to má pravdu. Na zo ukazují i v e-mailu. Měla bych to dopsat.
„Protože jsem nebyla ještě schopna to dokončit"
„Máš na to podle té zprávy 3 měsíce. A za mně by to bylo skvělé mít vlastní knihu "
„Takže by ti to nevadilo?" Poposednu si na posteli, že se zády opírám o čelo postele.
„Vůbec jsem na tebe hrdý " obejme mě pevně, zabořím mu hlavu do hrudi a cítím se skvěle.
„Ale ty sex scény..." Zasměje se
„Ale notak nemůžu to tam úplně vše popsat a navíc víš jak se to ne úplně dobře píše" zasměju se s ním.
„V pořádku Mia Cara"
„Miluju tě "
„Já tě miluju víc"
„Ne tohle fakt začínat nebudu "
„Ale notak" pokrčí ret, zakývu hlavou a políbím ho.

Knihomolky vetřelec {Ch.L}Kde žijí příběhy. Začni objevovat