Wolf Laws

6

Michael

Ležel jsem v posteli v těsném objetí s Chloe. Poprvé za dlouhá léta jsem s někým šťastný. Její modré oči společně s úsměvem byly tak uklidňující.
Měla dlouhé hnědé vlasy, které jí končili pod lopatkami. Miluju vůni jejích vlasů.
Dal jsem jí pusu na tvář a ona se na mě krásně usmála.
,,Mike já musím jít" podívala se na mobil a poté se na mě ztrápeně podívala. ,,Ahoj zlato" políbili jsme se a ona zmizela.

Nathalila

  Byl už večer a Luke mě vedl lesem, který byl hustý a temný.  Tma v něm by se dala krajet. Každou chvíli jsem klopýtla o kořen nebo pařez. Byla jsem unavená a celé tělo táhla za sebou. Celou cestu bylo ticho. Nevadilo mi to, ale nebylo to takové to přirozené ticho, bylo to vynucené ticho. „Jak daleko ještě? Už jdeme tak dvě hodiny!" Kňourala jsem. ,,Už tam jsme" řekl Luke a v tu samou chvíli jsme se objevili na nějaké mýtince.

Byla velká, všude byla jen zelená tráva a pařezy, k sakru s nima. Měsíc, který byl v úplňku, osvětloval celou mýtinu plnou lidí, kteří vypadli vážně hladově a nervózně.
Z toho co mi Luke řekl, nebyli jsme tu ještě všichni. Uslyšela jsem praskání větví a otočila se, z lesa začalo vycházet více lidí. Chytla jaem se Luka za ruku, jenže to se mu zřejmě vůbec  nelíbilo a mojí ruku setřásl. Vypadalo to jako, by se za mě styděl.
Když jsem se rozhlédla spatřila jsem se Ashtona, Mikeho, Caluma a ještě nějakou dívku, která se držela za ruku s Mikem. To musela být Chloe, byla nádherná. Usmála jsem se na ní.
Ashton si očividně všiml toho co Lucas udělal a zamračil se nad tím. Naznačila jsem mu ať to nechá být a točila se na druhou stranu. Začala proměna, byla u všech celkem rychlá.
Jako první se proměnil Luke a potom postupně všichni. Měla jsem strach z ostatních, byli tak velcí a ty jejich hladové oči, které by mě nejraději sežrali na místě.
Všichni se rozebíhali, někteří se už připravovali útočit. Jenže já pořád nic. Spanikařila jsem a tak utekla do lesa.
Najednou mým tělem projela strašná bolest a já se skácela k zemi. Přitáhla jsem si nohy k tělu a začala jsem plakat. Přála jsem si, abych uměla.
Křupalo mi v těle. Všechny mě kosti se lámali a měnili se ve vlčí. Obličej se mi začal prodluživat a z dásní mi začínali růst tesáky. Tohle je pravá proměna. Ležela jsem v lese na hlíně a navíc ještě sama. Dýchala jsem rychle a oči jsem měla skoro zavřené. Svaly pulsovaly a já si připadala jak žíznivý pes. Z nehtů se pomalu stávaly drápy a stále rostly, stejně jako zuby. Nemohla jsem ničím hnout. NebL tu nikdo kdo by mě uklidňoval nebo tu jen byl. Podívala jsem se na ruce, na kterých pomalu začali růst rudé chlupy. Má kostrč se pomalu prodlužovala a má pánev se deformovala, kroužila jsem sebou. Bolest a to křupání bylo hrozné. Oči jsem nemohla nechávat dál otevřené. Bolest přišla do nohou. Četla jsem, že 30% lidí první proměnu nezvládne a umře na hrozné bolesti. To znamená, že mě už nic nemůže bolet. Stejně jsem mrtvá. Své oči jsem zavřela úplně a uvolnila celé svalstvo. Stejně si mrtvá.

Ráno jsem se probudila tam, kde jsem dopadla. Ne umřela jsem a přežila jsem první proměnu.  Prohlédla jsem si svoje tělo a všimla si že jsem celá náhá. Stále jsem se nedokázala pohnout a stejně mi to bylo jedno. Ne,
Ale co budu teď jako dělat? Nikdo tu nikde není. Snažila jsem se zvednout. Nešlo to. Oči mě neskutečně pálili.  Odejdu, vím to jistě, a vím jak to udělám, pod rouškou smrti. Zasmála jsem se a konečně hnula rukou. Srůstají mi kosti, proto mi tělo nedovolí se hýbat. Dokonalé.