Alex Black, dívka s nadprůměrným IQ, fyzickou zdatností a schopností hacknout cokoli jen chce, například úřady a vytvořit si třeba falešné papíry. Ano, přesně to udělala, udělala si své druhé já, své zletilé já.
Co když to nejsou všechny její schopn...
Po tom co jsem vypila asi tři energetická pití jsem se rychle osprchovala a převlékla do nového oblečení.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Potom jsem šla za stůl, vytáhla můj starý počítač z tašky, zapla jsem ho a kupodivu fungoval. Poté jsem vytáhla i druhý a udělala jsem z něj "pracovní" počítač. Z flešky, kterou jsem měla z domova jsem si do svého počítače přesunula ten dokument po kterém jde Hydra, ten jsem rozmnožila, deset z nich jsem upravila, neboli jsem přepsala hesla na úplně smyšlená hesla a rozdělila jsem je do deseti flešek. Originál jsem nahrála do nově koupené flešky. Takže mám deset flešek se smyšlenými hesli, jednu flešku s originálem a jednu starou prázdnou flešku.
Mám v hlavě plán, za mě dobrý plán. Jednu falešnou flešku jsem schovala ve ventilaci a osm falešných nechala jen tak na stole, se svým starým počítačem, který jsem celý vymazala, byl to sice můj oblíbený počítač, ale situace si to žádala a stejně byl ten počítač na odpis. Potom jsem si sedla se svým novým počítačem do postele s energeťáky.
Najednou mi přišla zakázka, na to abych ukradla nějakou složku Starkovy, ano tomu Starkovy alias Iron manovy za dost dobrou částku, tak jsem se do toho hned vrhla. Nekecám byl to oříšek, ale po asi dvou hodinách a šesti energeťácích jsem se dostala nepozorovaně do jeho sítě a po asi další půl hodině jsem měla tu složku, bez toho aniž by si všiml že jsem tam byla.
Dokončila jsem zakázku a vítězně jsem se napila a najedla.
Pohled Tonyho
Asi hodinu jsme to řešili a probírali to, potom jsme pokračovali v koukání na televizi, taky jsme se najedli a napili. Když jsem se zrovna napil a měl v puse vodu přišlo mi že ta Alex mi poslala tu mojí složku. Z překvapení jsem vyprskl vodu a tak na sebe upoutal pozornost.
"Co se stalo?" Zeptal se trochu se smíchem Clint.
"Ona mi to poslala" všichni na mě nechápavě koukali a já si rozklikl ten soubor a opravdu to byl ten můj soubor.
"Počkat kdo?" Zeptal se trochu vážněji Steve.
"Ta Alex" řekl jsem pořád při pohledu do mobilu.
"Ta osmnáctiletá Alex, která vyskočila z vlaku?" Upřesnil Clint a já přikývl.
"Jarvisi, zaznamenal si nějaké vniknutí do systemu?" Zeptal jsem se.
"Ne, žádný problém ani vniknutí"
"Jak je to možné?" Zeptal jsem se sám sebe. Osmnáctiletá holka mi prolomila systém a bezproblému mi ukradla složku! Štve mě to a tím víc jí chci najít.
"Jarvisi zkus najít kde je."
"Je někde v Edisonu" ukázala se mapa, kde by mohla být.
"Takže co teď?" Zeptala se Wanda.
430 slov. Hodně práce snad nevadí, že je tento díl tak krátký. Chtěli byste spíše delší nebo kratší část?
