Alex Black, dívka s nadprůměrným IQ, fyzickou zdatností a schopností hacknout cokoli jen chce, například úřady a vytvořit si třeba falešné papíry. Ano, přesně to udělala, udělala si své druhé já, své zletilé já.
Co když to nejsou všechny její schopn...
Chvíli jsem tak seděla, ale po chvíli jsem se vzpamatovala a začala vymýšlet plán. Po asi půl hodině sezení na židli a koukání do tmy, jsem měla vymyšlený cca dobrý plán. Sebrala jsem se, vzala si notebook, občanky, pasy, kreditní karty a takovéhle věci, mobil, nabíječky, nějakou tu sušenku a pití.
Potom jsem se převlékla do volného, bílého trička s potiskem, s krátkým rukávem a rolákem, k tomu volné, modré džíny, na to modrou mikinu s kapucí. Všechny věci jsem si dala do hnědého koženého batohu. Nechala si rozpuštěné vlasy i ten lehký make-up.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Ještě vzala mobil a zavolala jednomu známému s různými dopravními prostředky. Po chvíli to zvedl. Já se s ním domluvila že mi doveze auto k nádraží v Princton. Když to položil obula jsem se do hnědých bot, u kterých byste si řekli že jsou spíš pro muže a odešla z baráku na autobusovou zastávku.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Po chvíli i když už byla tma přijel autobus a já nasedla. Dojela jsem až na nádraží v Cherry Hill. Koupila jsem si lístek a čekala na vlak. Byla jsem docela nervózní, ale snažila jsem se to na sobě nedat znát. Za chvíli přijel vlak a já si šla sednout na svoje místo v posledním vagónu. Nandala jsem si sluchátka a snažila se odpočívat, ale zároveň jsem byla pořád trochu ve střehu.
V asi polovině cesty jsem hrozně mrzla. Průvodčí nám oznámil že se můžeme přesunout o dva vagóny dál, sedla jsem si co nejvíc do zadu na dvojsedačku. Po chvíli jsem si sundala sluchátka, jen tak se koukala z okna a přemýšlela o tom co se bude dít. Už jsem podle všeho měla být blízko své konečné a v tom jsem si všimla chlapů, kteří nastupují do našeho vagónu a všechny pozorně prohlížejí.
Naše pohledy se setkali a já neměla na výběr, protože se ke mě rozešli, rychle jsem sebrala věci i sebe a přestoupila do předposledního vagónu, kde mě ve prostřed chytl jeden z nich, já ho skopla na zem, ale on mě pohotově chytl za nohu a stáhl dolů. Vstal a já taky, stáli jsme proti sobě on vytáhl rychle zbraň, já ji chytla a mířila jinam než na mě. Přetahovali jsme se až jsme došli k takové skleněné tabuli. Já tu tabuli rozbila jeho hlavou a on pustil zbraň, což jsem přesně chtěla. On mě ale pohotově odkopl dozadu a já rozbila tu druhou tabuli, která byla naproti. On do mě pak začal zase mlátit.Šlo vidět že byl tak naštvaný až přestal přemýšlet.
Drsně mě vzal pod krkem, začal mě silně škrtit, hodil mě na stůl, znovu mě vzal pod krkem a zase mě škrtil. Potom mojí hlavou prorazil okno. Vlasy mi vlály a lezli mi do obličeje. Když jsem se koukla doprava uviděla jsem vlak jedoucí v protisměru. V tu chvíli mě napadlo že mám v kapse kapesní nožík, rychle jsem ho vytáhla a bodla mu ho do nohy. On mě pustil, já se vyšvihla tak že jsem skončila na sedačce. On už mě chtěl zase chytit a tak jsem ho vystrčila z okna, kde zrovna projížděl vlak.
