1. Cesta do minulosti

Kapitola 12 Stephanie

Péťa

Odcházela jsem naštvaně pryč. Jedu sem 2 hodiny, jelikož jsem trošku zabloudila. Mumlala jsem si naštvaně něco pro sebe když jsem uslyšela.
"Říkáte něco, lady?" Otočila jsem se a tam stál ten muž, se kterým se Sára líbala.
"Ou? Ne, vlastně jo.. Já nevím."
Zasmál se: "Tak co?"
P- "Chci se zeptat na Sár.. Lady Grace"
L- "Myslíte vévodkyni"
P- "No jo vlastně, já už jí jsem taky."
L- Usmál se.
"Takže, jak vám mohu pomoci?"
P- "Proč jste se s ní líbal? Víte, že je vdaná? Za vévodu z Balley?"
L- "Jistě že vím, ale má milá vévodkyně, Grace mě políbila první.. Takže. A jistě vím o její svatbě a rozhodně jí Richardovi nechci přebrat. Zkrátka a přeci.. Nechali jsme se unést atmosférou tohoto překrásného místa." Řekl a odešel.
Hm. Asi jsem měla zůstat doma.
Utíkala jsem a ani jsem nevěděla kam. Leith mě naštval, Sára mě naštvala.. Jsem vlastně pořád jenom naštvaná. Co bych já dala za Richarda místo Williama.. Už mě to pořád nebavilo. Schoulila jsem se do klubíčka a usnula. Přišlo mi, že spím chvilku. Probudila jsem se v kočáře, hlavu položenou na Williamovi.
"Dopr.."
"Beth, jsi vzhůru!" Dal mi pusu na tvář.
"No jo." Zavrčela jsem.
"Jdu ještě spát." Zavřela jsem oči a dělala, že nevidím, neslyším. Pět minut se nic nedělo. Pak jsme zastavili, těžko říct kde a dveře do kočáru se otevřely. Sice jsem stále dělala, že spím, ale vše jsem pečlivě sledovala. Will mě zkontroloval a když zjistil, že 'spím' položil mou hlavu na nechutně tvrdou sedačku a sedl si naproti mě. Do kočáru nastoupila nějaká holka.
"Lady Steph." zašeptal. Cože?? Co to saka má být?
"Ahoj Wille" Byla fakt moc hezká a měla sakra velký kozy.. Sedla si vedle Willa a políbila ho. Zamračila jsem se, ale pak mě napadlo, že si myslí, že spím, nechala jsem toho a sledovala co se bude dít dál.
"Kdo to je Wille?" Ukázala na mě, jako bych nebyla vévodkyně, ale jen nějaký pytel brambor.
"Moje manželka Bethany, ale buď v klidu. Spí"
St- "Jsi si tím jistý? Vévodo?"
nechutně se zasmála.
W- "Jistě, je skoro jako mrtvá. Utekla ode mne, nejspíš hledat tu svojí divnou kamarádku vévodkyni Grace"
St- "Aha, ale víš co nechápu, Wille? Proč ses oženil, když..! Byli jsme snad domluvení, že.."
W- "Pssst! Nekřič tak, nebo jí vzbudíš!"
Jak byli domluvení? Sakra Williame!
St- "No jo prosímtě, ptám se znovu, proč je ONA tvá manželka? Místo mne!"
W- "Musel jse si jí vzít! Náš plán nevyšel tak jak měl!"
St- "Co na tom nevyšlo?"
Teď Will přešel do hodně velkého šepotu, ale stále jsem ho slyšela.
W- "Odkázal peníze jí. Nejspíš jí miloval, nebo tak něco."
St- "Chceš říct, že jsem ho zabila zbytečně??!"
W- "Psst! nekřič! Nikdo se nesmí dozvědět, že jsme ho zabili, kvůli penězům, sťali by mi hlavu."
Otevřela jsem oči a zároveň i pusu.
"Co?" Řekla jsem. Pak jsem si to uvědomila a zase jsem se rychle vrátila do polohy spaní.
W- "Říkalas něco?"
St- "Sťali hlavu? Blbost, nikdo se to nedozví. Ne, nic jsem neřekla."
W- "Asi se mi něco zdálo. Dobře jsme tady. Dnes večer u mě v komnatě, přijď tajným vchodem."
St- "Dobře, budu tam, ještě to probereme. Měj se Wille."
Políbila ho a vystoupila. Will ještě dlouhou dobu zíral z okna. Zase se vrátil ke mě. Začal mě hladit po vlasech a při tom šeptal.
"Beth,Beth..Všechno jsi zkazila.."
Sakra co jsem zkazila? Co se to tady děje? zdá se mi, že muž kterýho jsem si musela vzít nejspíše není takový, jakýho jsem si představovala. No, musím zjistit co se tu děje...

Na obrázku je Stephanie