Nevědět, jaké je nevědění
mít hlavu plnou přesvědčení.
Nevědět, jaké je zoufalství,
vědět o něm jen z tajemství.
Doufat, že se vše vyřeší
i když duše stále hřeší.
Doufat v brzký konec,
ale přitom jsi lakomec.
Minulost svoji si zavrhl
a o budoucnost přicházíš
provázek štěstí jsi přetrhl
teď už nikomu nescházíš.
Pak náhle život byl ten zlom
duše nečistá jako černý hrom.
Tvé ruce tak poskvrněné
a tak to zůstalo nezměněné.