Jiskra se v plamen stala,
pak v jeden oheň tam plála.
Plála tam a hrdě stála,
já ji nesfoukla.
Nikdy.
Já ji nesfoukla,
plála tam a hrdě stála.
Pak v jeden oheň tam plála,
jiskra se v plamen stala.
Hořela svíčka,
shořela má láska,
láska má mi shořela,
i když svíčka stále hořela.
Možná jsem ji sfoukla?
Začalo to jako vždycky,
když má slova náhle ztěžkly
a ty jsi slov měl plná ústa,
v mé hlavě jen Kámasútra.
Bylo to stejné jako vždycky,
když se oheň dotkl svíčky,
ona se lehce zachvěla,
stále více toho chtěla.
Hořela svíčka,
shořela má láska,
láska má mi shořela,
i když svíčka stále hořela.
Možná jsem ji sfoukla?
Bylo to krásné jako vždycky,
když naše srdce uzamkly klíčky.
Bylo to krásné jako vždycky,
když se oheň dotkl svíčky.
Věřila jsem, že to bude napořád,
co v mém srdci byl sraz tornád.
Věřila jsem, až moc jsem věřila,
že bych tě nikdy neztratila.
Hořela svíčka,
shořela má láska,
láska má mi shořela,
i když svíčka stále hořela.
Možná jsem ji sfoukla?
Jak mám se teď cítit bez tebe?
Pokaždé, když vzhlédnu na nebe,
něco zlého ve mě stále roste,
když ocitnu se na osamělé cestě,
cesta má tu končí na mostě.
Na cestě životem, na cestě nikam.
Krok vpřed, stále tam vzlykám,
další krok vpřed, už padám!
Možná jsem se sfoukla?
Hořela svíčka,
shořela má láska,
láska má mi shořela,
i když svíčka stále hořela.
Možná jsem ji sfoukla?
Možná jsem, možná bych, možná...
... měla jsem, měla bych, měla...
Jako ostatní říkat to, co si přeji,
jako druzí doufat ve splněná přání.
Měla bych je sfouknout?!
Hořela svíčka,
shořela má láska,
láska má mi shořela,
i když svíčka stále hořela.
Možná jsem ji sfoukla?
Svíčka stále hořela,
ale láska má mi shořela.
Shořela má láska k tobě!
Co z toho, že svíčka hořela?
... Možná jsem ji měla sfouknout?!