Myslíte si, že jsem se rozhodl ? Ne. Už od rána jsem jako na jehlách a neustále o tom přemýšlím. Dokonce jsem si vypsal klady a zápory. Je to vyrovnané..
Proč to musí být tak těžký ?! Nebo.. Já si to jen moc beru k srdci ?
Dost jsem se těšil na dnešní večer. Vlastně bude super si s ním zajít na drink, nebo panáka. Navíc, co jsem viděl na online síti, tak je to bar i s tanečním parketem, takže můžeme i tancovat ! To bude skvělý !
Dopoledne jsem spal, vlastně jsem se probudil ve dvanáct. Objednal jsem si jídlo a pak jsem hrál hry. V šest hodin jsem to vypnul a dal jsem si sprchu. Oblékl jsem si nějaké hezké oblečení a pak už čekalo jen to, co bude nejdelší. Vlna a objem a pak výběr bot.
Slušně jsem se oblékl, celý v černém, jak nějaký ninja jsem seděl v kuchyni a koukal na hodiny. Za sedm minut musím vyjít.. Komunikátor. Mám. Víc vlastně nepotřebuju.. Platba v této době funguje tak, že na svém bankovním účtu máte svůj kód a sken sítnice. Při platbě tak jen stroj naskenuje kód a sítnici. U totožnosti je to těžší... Naskenují si váš kód a zadají ho do hledacího systému. Vyjedete mu vy a váš soulmate. Většinou každý z nich vypadá úplně jinak, ale musí být kontrolování dost nuda..
Michal stál na smluveném místě a sakra mu to slušelo !
,,Ahoj !" Usměju se na něj a on na mě. Má tak krásný úsměv..
Jdeme spolu do baru a sedneme si na stoličky u baru úplně vzadu. Michal něco objedná a začneme si povídat o aktualizacích her a virtuálního herního světa.
Při třetím panáku už se mi to nezdá zas tak špatné, no a tak se panáky kupí, až jsme oba namol a policejní bot nás oba odveze ke mě domů. ,, Pár 235684. Máte důtku, ale ještě není v záznamu. Při porušení domácího vězení do zítřejší půlnoci budete oba chyceni a převezeni na základnu, kde budete odděleně v celách." Robot odjede a dá na dveře časový vládní zámek. No není to blbost ?!
,,Tak tu musím chvíli zůstat. Ale počkat... Proč použil můj kód a nazval nás párem ?" Řeknu a nohy mi povolí, takže spadnu na Michala, no a ten to neustojí, tak ležíme na podlaze v předsíni..
*Přesun na nedělní dopoledne*
Probudil jsem se s kocovinou, nahý... Vedle Michala v posteli ?!
Vyletím do sedu a vyjeknu. Michal ještě spí, ale já ho probudil. Něco zamumlá a zpod postele vyletí dron někam pryč. Po chvíli se vrátí s krabičkou tabletek na kocovinu a dvěma lahvemi vody. Oba spolkneme tabletku a zapijeme to. ,,Co se včera stalo ? Proč jsem.. Asi u tebe, s tebou v posteli nahý ?" Zaskučím. To je hrozný.. ,,My jsme spolu...?" Zeptám se potichu.
,,Opili jsme se, policejní bot nás zamkl v mém bytě a my byli namol.. Pili jsme i alkohol, co jsem měl doma.. Ano spali jsme spolu." Řeknu potichu.
,,Pár 235684, připomínám vám, že zbývá ještě jedenáct hodin a pět minut domácího vězení." Řekne dron, co je "hlava" bytu..