S Dracem se mimo knihovnu scházíme několikrát do týdne. Dny nám rychle ubíhají a já se ani nedivím, že nás čeká poslední víkend před tím, než všichni kromě pár jedinců odjedeme domu na Vánoce. Mrzí mě, že několik dnů neuvidím Draca, ale nedá se nic dělat. Musím to vydržet. A navíc tam budu mít Rona a Harryho, takže se těším, až tam konečně budeme. Moc!
A další věc - bude tam i Sirius, což dělá vše ještě lepším. Neviděla jsem ho takovou dobu. Věřím však, že se vůbec nezměnil.
~
Jako každý čtvrtek čekám na Draca v knihovně. Nikdy od něj nečekám včasný příchod, jenže dnes už se schyluje ke čtvrté hodině a on nikde. Až přijde, vypije si to. A jestli zjistím, že byl s tou idiotskou Pansy, zabiju ho.
Ano, Draco pořád chodí s Pansy. Na tohle téma už jsme se stihli několikrát pohádat, vždy jsem to ale nechala být. Na jednu stranu chápu, že to dělá kvůli otci, ale na druhou stranu... Je to docela nepříjemné, dívat se na ně, jak spolu tráví čas. Jak jsou spolu na chodbách a Pansy se na něj lepí. Žárlím? Ano. A sakra moc. Vždyť ta ženská není normální! Nejradši bych na ni použila zaklínadlo alerte ascenderae*, pokaždé co jí vidím. Ugh, jak já tu holku nesnáším! Naštěstí, o ničem jako já a Draco nic neví. O tom se jí asi její miláček nesvěřuje.
Z mých myšlenek mě probudilo až otevření dveří a v nich udýchaný Draco. Momentálně vtip o Pansyině ústní dutině nebyl na místě, hned z několika důvodů, které si každý můžete domyslet. Tvářila jsem se neutrálně. Přemýšlela jsem, co za výmluvu použije tentokrát. Bude mi lhát, nebo mi prostě řekne pravdu?
,, Charlie.. Promiň, že jsem přišel pozdě.. " řekl jen a sedl si naproti mě. Byla jsem naštvaná. Ruce jsem měla založené na hrudi a čekala jsem na vysvětlení. Draco to pochopil. Čekal to, to je jasné.
,, Byl jsem s Pansy.." vydrkotal. Protočila jsem oči a tím jsem mu dala jen najevo, jak moc mi to vadí. Ruce jsem si položila na stůl a zkoumala svoje nehty. Potřebovala jsem se vnitřně uklidnit a zahojit to své rozzuřené žárlivé srdíčko, abych nevyletěla od stolu a nešla ji zmasakrovat.
Draco mě chytl za ruce. Snažil se se mnou navázat oční kontakt, já mu na to ale kašlala. Na to jsem až moc uražená.
,, Charlie, slibuji, že ti to vynahradím. Pojďme v sobotu spolu do Prasinek. My dva. Co ty na to?" zeptal se s nadějí v hlase. Otočila jsem se na něj.
,, Po tajmu, viď?" nadzvihla jsem obočí. Draco svůj pohled zabodl do stolu. Mohla jsem to tušit, je to nadmíru jasné. Z úst mi unikl další povzdech.
,, Na sobotu jsem už domluvená s Lenkou a ostatními. A v neděli jedu k Weasleyovým.." vysvětlila jsem mu, a on se při té poslední větě zamračil. Tss. Já tady musím snášet Pansy, on bude muset snášet že budu celé prázdniny minimálně se čtyřmi kluky v mém věku pod jednou střechou. Ha. Jedna nula pro mě, Blonďáčku.
,, Tak běž nejdříve s nimi, potom se mnou... Stihneme oboje" řekl s nadějí v hlase. Souhlasila jsem. Přeci jen jsem ho chtěla ještě před odjezdem vidět.
Potom jsme se už zabírali jen učebnicí Studia mudlů. Neřešili jsme ani Pansy, ani Prasinky, ani Harryho a spol.. Nic. A možná to bylo lepší. Byla jsem opravdu hodně namíchnutá a vím, že Draco by jenom kopal do hada bosou nohou. A naštvat takovou holku, jako jsem já... Je to málo úsilí a hodně zisku. Jsem příšerná!
~
*alerte ascenderae - zaklínadlo, které svým efektem vymrští cíl vysoko do vzduchu