Od mého setkání se Severusem uběhly dva dny.
Venku už tři dny lilo jako z konve a Molly nejednou vyslovila obavy nad potopou.
Žádná potopa však nepřišla, pokud nepočítáme tu, co provedl Ron v koupelně.
A já byla se dne na den prázdnější.
Ne, teď to nemyslím tak, jak se to píše v knihách, myslím opravdovou prázdnotu.
Denně jsem vypila snad čtyři litry vody a snědla hory jídla.
Co bylo ale nejzvláštnější, neplakala jsem.
Já, největší uplakánek Bradavic, fňukající kvůli každé maličkosti jsem neuronila ani slzu.
Možná to bylo dobře. Dnes se měla konat schůze Fénixova řádu a já jsem tam odmítala bulet při pohledu na toho arogantního, necitlivého par...
,,Indy!"
Seběhla jsem schody a vešla do prázdné místnosti.
Členové řádu by se tu měli objevit každou chvíli.
Sedla jsem si ke stolu a nervózně si začala hrát s prsty.
Venku uholdl blesk a já sebou trhla.
,,To je ošklivé počasí," zabručel Brumbál a vešel do místnosti.
,,Dochvilná Indy, jako vždy první," zasmál se.
,,Neříkala bych tomu dochvilnost. Koneckonců, bydlím nad touhle místností," oponovala jsem.
Brumbálovi se rozsvítily oči nadšením a usadil se doprostřed stolu.
,,Indy, buď tak hodná a sedni si po mé levé ruce. Máme zasedací pořádek a nechci ho měnit."
Poslechla jsem v domnění, že je to pravda. Pak jsem ale pochopila, že to byl jen krutý žert. Možná výsměch.
Severus vkročil do místnosti o deset minut poté.
Hádejte kam ho zasedací pořádek posadil? Ano, naproti mě.
Brumbál se jen culil na všechny okolo, jako by si vůbec neuvědomoval, jak moc mě mučí.
,,Máme nějaké novinky?" zeptal se dychtivě.
,,Pán zla plánuje útok na jednu z mudlovských rodin v Londýně," přihlásil se o slovo Snape.
,,Navrhuji abychom tam někoho poslali."
,,Navrhuji abych to byla já," ozvala jsem se rychle.
Severus jen přetočil oči.
,,Přestaň se chovat jako malá. Nasadíme tam zkušeného kouzelníka," zamručel.
,,O co ti sakra jde?" vyjela jsem po něm.
Celý štáb mlčel jako zařezaný a sledoval nás.
,,O co jde tobě? Nedokážeš se ovládat?" syčel Snape.
,,Já se ovládat dokážu!" zamručela jsem.
,,Opravdu? A co je tohle?" Severus líně ukázal na liják venku.
,,To přece nedělám já!" ohradila jsem se sebejistě.
,,Opravdu? Ještě nikdy jsem neviděl slaný déšť."
Nasucho jsem polkla. Někde v hloubi duše jsem věděla, že za to opravdu můžu já.
,,Severusi, uklidni se," napomenul ho Brumbál.
,,Nechci, aby se slečna Alová účastnila našich schůzek," vybuch Snape.
,,Co proti mě u Merlina máš!" chtěla jsem vykřiknout, ale můj hlas se zlomil.
,,Indy nikam nepůjde, Severusi. Teď je členkou řádu," ukončil to Brumbál.
,,Přestaň se už hádat a řekni mi, jak to dopadlo s rodinou Greenů."
Severus ani nemrkl, jen se mi podíval hluboko do očí, jako by mi tím chtěl naznačit, ať pochopím proč mě tady nechce.
,,Mrtví," řekl prostě.
,,Voldemort zabil i je?" povzdechl si Lupin.
,,Ne," oponoval pomalu Severus.
,,Dostal jsem příkaz. Zabil jsem je já."
Déšť v tu ránu přestal a s deštěm se zatavilo i moje srdce.
Severus stále upíral pohled do mých očí.
,,Trpěli moc?" zeptal se ztrápeně Brumbál.
,,Dost," přikývl Snape.
Už jsem chápala, proč mě tady nechtěl.
Nebál se, že bych byla v nebezpečí.
Nechtěl abych věděla, že je vrah.
*+*+*+*+*+*+*
*Aivi*