,, Stevene. Máte potom ještě čas semnou zajet na nákup? Potřebuju dokoupit nějaké jídlo a hygienické potřeby." zeptala jsem a nervózně si tahala klouby prstů.
,, Charlie. Já mám čas vždy, je to moje práce." uchechtl se.
,, Pardon, jsem úplně mimo." skousla jsem si ret a zmeteně zamrkala.
,, Potřebujete se vypovídat? Vypadáte, že brzy vybuchnete."
Zadívala jsem se do zpětného zrcátka do přívětivých očí.
,, Neřekne nikomu nic?" promnula jsem si oba rty. Zadívala jsem se provinile, protože tohle je úplně cizí člověk a přesto bych se mu ze všech svěřila nejraději.
,, Vězte, že já jsem Vám o Rogerovi řekl víc, než jemu o Vás." zasmál se a mrknul, aby mě povzbudil.
,, Mohli by jsme si tykat Stevene? Myslím, že by to potom bylo mezi námi mnohem volnější."
,, Když budeme jen my dva, nemám námitek, ale před panem Taylorem ti budu říkat slečno. Myslím, že by se mu to moc nelíbilo."
,, Takže ti můžu říkat Stevee?" vypískla jsem a zatleska jako kluk, co právě pod stromečkem našel autodráhu.
,, Raději bych Stevena, Charlie." namítl se ztuhlým úsměvem.
,, To je, ale škoda." zaskuhrala jsem s ohrnutým spodním rtem.
,, Mám ti říkat Klárko?" rýpnul si a poté zasmál, když uviděl můj zabijácký výraz.
,, Dobře, tak tedy Stevene-" nadechla jsem se s úsměvem.,, Čím vším ti mám vymluvit díru do hlavy?"
,, Tak třeba, proč dneska máš schůzku se Sarinou? Vypadá, že to je to nejdůležitější, co tě trápí."
,,Jednoduše, jdu zachraňovat manželství chlapa, kterého asi miluju." řekla jsem rychle a bez caviků.
,, Páni, v jedné větě tolik informací." vykulil oči.,, Můžu mít jenom jednu otázku Charlie."
No jasně...!
,,Jak jen možný, že tak mladá holka si najde zalíbení v muži, který je o tolik straší? A to vím, že ti nejde o peníze." zeptal se s mlasknutím.
,,Víš že ani nevím. Od malička poslouchám Queen, potom The Cross a když mi bylo patnáct, propadla jsem jeho kouzlu." vysvětlila jsem jednoduše a mykla rameny.,,Není to jednoduché."dodala jsem tiše.
,,Takže jsi se zamilovala a přitom právě jedeš vysvětlit jeho ženě, že se nic neděje. Má to logiku?" pousmál se.
,, Nemá. Nemá to vůbec žádnou logiku." přitakala jsem se smíchem.
,, Každopádně jsme tady Charlie. Hodně štěstí." usmál se na mě povzbudivě a nabídl mi svou ruku mezi sedačkami.
,, Děkuju." špitla jsem a ruku mile ráda přijala.
,, Až budeš končit, napiš mi. Budu tady v restauraci za rohem." mrkl na mě spiklenceky jedním okem a poté se uculil.
,,Už se těším, až to budu mít za sebou." povzdechla jsem si.
,,Pan Taylor mi psal, že tě mám donutit, si potom jet něco koupit na sebe a do bytu."
,, To je celý on, potom spolu něco spácháme ale radši půjdu, ať nepřijdu pozdě, to by nebyl nejlepší začátek.
Sar seděla u jednoho z kulatých stolů u okna a jakmile mě zahlédla přicházet koutky se jí pozvedly. Dobrý.
,, Dob- teď ahoj." řekla jsem a klepal se mi hlas.
,, Ahoj." odvětila a celou si mě prohlédla.,,Nemusíš být nervózní. Jen tě chvíli víc poznat a ujasnit si věci které nechápu."podložila si bradu hřbetem ruky, na které se jí zalesjklo několik prstýnků, jeden z nich byl i ten svatební.
Polil mě z toho studený pot.
,, Jsem nervozní." přitakala jsem jen a pokusila se o úsměv, I když to spíš vypadlo jako křeč v ústech.
,, Takže ať to máme zasebou." semkla své rty.,,Zamilovala jsi se? "
Tak co projde ti to?
,, Nee, to vůbec."
,, Prvdivou odpověď."
Aha tak asi ne.
Zrudly mi tváře, protože jsem se cítila strašně. Už to poznala i jeho žena a teď mě někde podřízene krk a-
,, Není to těžké, že jo? Vím o tom své. Stačí, aby se usmál, pozval tě na skleničku a jsi v tom až po uši. " řekla, nepřestávala se usmívat.
,, Není to vůbec těžké." složila jsem si tváře do dlaní a těžce vydechla horkost do nich.
,, Víš, já větsinou moc žárlivá nejsem. Vím jaký je a jaký je každý muzikant. Milenky k tomu patří." řekla vážně.,,Na jednu noc." dodala ještě.,, Ale ještě žádné z nich nejel někam do horoucích pekel na promoce, nevyzval ji k tomu, aby se přestěhovala sem, aby ji mohl učit a udělat z ní hvězdu a ještě žádné nekoupili celý byt, šoféra a i když mele, že ti to oblečení a šperky nekoupil. Vím, že by sis asi na tenhle kostýmek vydělávala tak tři roky."
Poslouchala jsem každé slovo s velkým zájmem a nestačila se divit.
,,Já vím, že jsem tu navíc, ale chci mu být alespoň trochu nablízku. Vždy jsme si přála ho alespoň vidět a když mi pomohl v tomto baru-"
,,Cože? Jak pomohl? " vykulila oči. On ji to jako neřekl?
,, Um, no, šla jsem tehdy po koncertě do baru a tam mě začali otravovat dva kluci a potom na mě začali sahat. Rog si vzal napomoc svou ochranku a potom už toho vím jen matně, protože jsem byla v šoku z toho, ze ho vidím." řekla jsem tiše celý příběh, mého a Rogerova začátku.
👑👑👑
,,Takže tvoje maminka ještě pořádně ani neví, že jsi tady?" chytla mě za ruku Sar. Koukala na mě chápavým a starostlivým pohledem. V tu chvíli mi došlo, že téhle ženě nemůžu ublížit a pokud chci, aby byla Roger spokojený, musím na svoji lásku zapomenout.
,, Chci ji to říct, až bude mít, jak já říkám lepší den. Teď bych ji zbytečně motala hlavu. Strašně moc bych si přála ji pomoct." svěsila jsrm hlavu a pevněji stiskla její dlaň.
,, Moc se omlouvám Charlie. Měla jsem tě na chvíli za vypočítavou zlatokopku ale teď vím, že máš za sebou asi složité věci a mnohem složitější před sebou." pokývla povzbudivě hlavou a z hluboka se nadechla.
,, I já se omlouvám. Ale opravdu si teď přeji jen a pouze pomoc od toho nejlepšího z nejlepších. Vždy byl můj sen, dávat lidem tu opravdovou hudbu." zadívala jsem se zasněně před sebe.
,,To je jedna z mála věcí, které mi o tobě Roger řekl. Prý jsi úžasná." usmála se.
Zakryla jsem si obličej dlaněmi a tiše vypískla.,,Děkuju."
,,Někdy se na tebe přijdu podívat." mrkla na mě a já nadšeně přikývla.
,,Můžu se zeptat. Určitě znáš nějaké dobré kadeřnictví? Chtěla bych trochu změnit image." ušklíbla jsem se a pohodila teatrálně vlasy.
,,Já chodím do you Gilley Green Boutique Salon. Můžu tě přednostně objednat. Řeknu, že jsi budoucí hvězda a oni budou nadšení, že tě objednají klidně zítra." ušklíbla se a spiklenecky na mě mrkla.
,, Zítra bych se měla sejít s Adamem, ale někdy ráno bych to určitě stihla." přikývla jsem.,, Prý mi chce zauzlovat hlasivky. " našpulila jsem rty a poté je stáhla rychle k sobě, což Sar vykouzlilo úsměv na tváři.
Zvláštně si mě prohlédla a ukotvila své oči na mé levé tváři. Chvíli mi to nedošlo, ale pak jsem si uvědomila, že kouká na moje mateřské znaménko.
Po těch letech co ho každý den potkávám v zrcadle, na něj někdy dočista zapomínám, stalo se už dávno součástí mého obličeje a však pro ostatní, byl centimetrový flíček na mé tváři stále zdrojem pozornosti.
,,Už dlouho jsem neviděla někoho, kdo by měl tak hezké znaménko na tváři." poznamenala a usmála se.,,Myslím tím, že je hezky pravidelné, i když celkem velké."
,, Jo, s tím jsem si taky užila svoje. Lidi kolem mě se to často snažili utřít, protože si mysleli, že je to špína." zasmála jsem se a pohladila se po oné tváři.
,, Lidi jsou blbci. Je to náhodou vzácnost,vždy jsem záviděla tyhle různé pihy a znaménka. Je to symbol krásy."
,, No, to já jsem asi výjimka. Tak jako vždy ve všem." prskla jsem se smíchem.
,, A proto se mi do tebe zakoukal manžel?" protočila očima.
,, Nezakou-"
,, Ale ano, vidím to a myslím, že a tím asi nic neudělám, ale jestli můžu poprosit o jedinou věc Charlie." uchopila obě mé ruce.,,Zkuste se mu nijak nenabízet, protože ho miluju a ty budeš mi ještě spoustu možností se zamilovat."
Trošku mě polil zvláštní pocit. Netuším jestli mi někdy bude pro někoho bušit srdce stejně jako pro Roge, ale určitě se pokusím, nevnímat to, co cítím.
,, Pokusím se." špitla jsem.
,, Děkuju za krásné posezení a snad se brzy uvidíme Char." podala mi ruku a já ji ihned přijala.,,Dám ti vědět, kdy nejdřív tě objednají v tom kadeřnictví."
,,Taky děkuji." přitakala jsem a vytáhla is z peněženky peníze.
,, Já to zaplatím, ty utíkej za Stevenem, ať venku nevystojí s tím autem důlek."
👑👑👑
O chlapech se občas říká, že mají lepší vkus na oblečení. Samozřejmě ne všichni, ale jeden vy mohl být z fleku návrhář. Můj řidič, kamarád a ochranka v jednom, Steven. Všechno co mu vybral, se ke mě přesně hodilo.
Řekněte mi co tenhle chlap neumí? Myslím, že umí snad cokoliv, co do dokážete představit.
,, Pomůžu ti s taškami. " nabídl se mi, když jsme zastavily u mého milovaného bytečku.
,, Kam to chceš?" usmál se ve dveřích a za krabice is nebyl ani vidět.
,,Zatím na gauč. Doufám, že už bude Roger spokojený. Další nákupy a zkoušení už asi nezvládnu. " povzdechla jsem si a znaveně se protáhla.
,, Neboj se. Myslím, že bude nadmíru spokojen. " zatočil očima a pomalu se přibližoval ke mě.,,Hezky večer Char." usmál se a přitom byl kousek odemě. Vyděšeně jsem čekala co udělá až se přiblíží úplně a mé tělo se napnulo, když mě políbil na tvář.,,Zase zítra. Napiš mi v kolik to kadeřnictví podnikneme." zastrčil mi pramen vlasů za ucho.
,, Eh, jo napíšu. A-ahoj. "
U dveří mi věnoval ještě jeden úsměv. Zářivý, americký úsměv,kterým mě propálil skrz na skrz.
Není to to, co si myslím, že to je?
Cela unavená a zmatená jsem se zhroutila do postele, kde mě zase něco vyrušilo, tentokrát vibrace telefonu v kapse saka.
Děkuju Char.💎Dobrou noc. Myslím na tebe.
Tak tohle bylo vše, co ještě k tomu všemu chybělo.
Dneska kapča bez Roge, ale snad to zvládnete. Příště ho zase bude habaděj. Je tady ale spoustu důležitých věcí, které budou hrát velkou roli v dalším pokračování příběhu. ❤️
Co říkáte na toho Stevena? 🙈😅
Láskuju vás 💋
!😎!