I was born too late

By danielledgrey

24.7K 1.3K 1.1K

,, Nesnáším se za to, že jsem se narodila moc pozdě." sklopila jsem své tváře, po kterých stékaly slzy.,, Já... More

Just zero
Just one
Just two
Just three
Just four
Just five
Just six
Just seven
Just eight
Just nine
Just ten
Just eleven
Just twelve
Just thirteen
Just fourteen
Just fifteen
Just seventeen
Just eighteen
Just nineteen
Just twenty
Just twenty-one
Just twenty-two
Just twenty-three
Just twenty-four
Just twenty-five
Just twenty-six
Just twenty-seven
Just twenty-eight
Just twenty-nine
Just thirty
Just thirty-one
Just thirty-two
Just thirty-three
Just thirty-four
Just thirty-five
Just thirty-six
Just thirty-seven
Just thirty-eight
Just thirty-nine
Just forty
Just forty-one
Just forty-two
Just forty-three
Just forty-four
Just forty-five
Just forty-six
Just forty-seven
Just forty-eight
Just Forty-nine

Just sixteen

491 30 18
By danielledgrey

Převážně celou cestu autem, jsme s Rogerem nemluvili, ani jeden se zřejmě neodvážil, po tom co se bubeník zase až moc odvázal. Steven to všechno velmi zmateně pozoroval a nejvíce ho zaujal Roger, který na mě dokázal celou dobu civěl. Vždy když se na pár vteřin podíval z okénka, zase jeho oči zabloudily ke mě.

Mě se jeho pohled dařilo úspěšně ignorovat a dívat se na mihající lidi na chodníkách, kteří čas od času zírali jako smyslů zbavení na naše auto.

,, Už jsme tady mládeži. " poznamenal s uchechtnutím Steven a zaparkoval na VIP místě na parkovišti. Jindy by jsme tady nezastavili, ale s tímhle fárem a Rogem Talyorem na zadní sedačce to bylo jednodušší.

Jak Roger, tak já jsme nereagovali na poznámku" mládeži ", která se nám zřejmě měla vysmát. Možná jsme k popukání byli, když na nás koukal způsobem, naprosto nezávislého člověka.

Po zastavení, nám Steven oboum v rychlosti otevřel dveře a něco pošeptal Rogerovi do ucha, u čehož se můj milý tvářil jako školák, kterého táta poučuje o tom, že se má chránit kondomem. Ano přesně tenhle výraz to byl.

Jenže tohle bylo nic proti tomu, když jsem se otočila a do očí mě praštila velká cedule, jedné z nejlepších restaurací, ne-li nejlepší v celé Praze.

,, Rog-"

,, Pššš." přiložil rychle na moje rty ukazováček.,,Nic neříkej. " prohlédl si mě s vážným výrazem.

,, Užijte si to." mávl na nás Steven, což mu Rog ihned oplatil. Poté svou pozornost opět směřil ke mě a ke svému prstu stále přiloženému k mým rtům.

,, Char, už se prosím nezmiňuj o penězích. Dám ti všechno co budeš chtít a věř mi, že ti můžu opravdu koupit skoro vše. Takže prosím neřeš peníze. "řekl vážně a přitom čekal na mé omámené přikývnutí, které se mu také dostalo.

,, Nedělej ze sebe pořád tu slušně výchovnou, konzervativní holku, která za všechno neustále omlouvá a děkuje, přičemž se chová přesně tak, jak by se chovat měla." ušklíbl se a svůj prst posunul k červeném líčku, přes které mi několikrát přejel.,, Vím, že taková nejsi a já v tobě probudím i to o čem nemáš ani tušení." usmál se, čímž se mu zvýraznily ty roztomilé vrásky kolem očí, které naprosto zbožňuji a vždy mi vykouzlý úsměv i na té nejsmutnější tváři. Tyhle úsměvy mě vždy zabíjí a to doslova.

Zarazilo mě, jak zkoumal moje oči s obdivným výrazem a nadzvednutými koutky, které se skrývaly pod knírkem.

,, Děje se něco? " zeptala jsem se a párkrát zamrkala.

,, Nic, jenže už vím, že ti můžu na sto procent věřit." pohladil tentokrát palcem mou tvář.

,, To poznáš, když se na mé díváš? " pousmála jsem se a cítila své horké tváře i bušení srdce.

,, Máš rozšířené zorničky, ještě nikdy se mi snad nestalo, aby je někdo takhle měl v mé přítomnosti. " řekl omámeně a já si při jeho slovech všimla i těch jeho očí.

,, Ty je máš také. "vypískla jsem radostně a ukázala prstem na jeho očko.

Ty oči, které jsem s obdivem pozorovala, zajiskřily a projel jimi podivný záblesk.

,, My jsem vážně případy Char." zasmál se opravdu od srdce a přivinul si mě k sobě, nejvíce si dal záležet s rukou kolem mého pasu, kterou držel přesně na rozmezí dovolené a nedovolené zóny, do které se však začal posouvat.
,, Zase mi tě budou všichni očumovat. Tak neskutečně mi to vadí. " odfrkunul si hned u příchodu do dveří, kde se spousta lidí otočila naším směrem.

,, Jenže oni koukají na toho nejkrásnějšího a nejúžasnějšího bubeníka na světě." pousmála jsem se a přitom se uličkou hrdě nesla po boku pro mě nejúžasnějšího muže, co jsem kdy poznala.

Ještě stále jsem nevěřila zda je tohle pravda, že opravdu stojím vedle něho a pravdou bylo, že je ještě dokonalejší než jsem si ho dokázala představit ve svých snech. Dokážete si představit spoustu věcí, stejně jako já, cokoliv, situace, jeho tvář, úsměv i věty, které by mohl říct, ale teplý dotek na mém pasu, bušení jeho srdce, to jiskření v očích při úsměvu, to jak něžně a zároveň vášnivě umí líbat, jak se vždy snaží držet, při každém mém doteku a přitom ho prozradí zrychlený dech, tohle si už představit nedokážete na vlastní kůži.

,, Posloucháš mě zlato? "lehce semnou otřásl a pohladil po paží.

,, Um, promiň. Co jsi říkal?"

,, Že máme tamhle místo. " uchechtl se a pohledem naznačil na krásný stůl v růžku, u velkého okna, s kyticí růží, chlazeným šampaňským a krásnou výzdobou.

,, To je úžasný." řekla jsem nadšeně a posadila se do židle, kterou mi jako vždy mile odsunul.

Zadívala jsem se na kupu příborů před sebou.

,,Kdyby jsi nevěděla čím se co jí, neboj se zeptat." pousmál se a spiklencky mrkl.

,, Vím k čemu jaký je. " zasmála jsem se.

,, Promiň, myslel jsem, že - "

,, Učila jsem se to kdysi kvůli tobě, abych ti neudělala ostudu až se sejdeme." zaculila jsem se a jemu spadla brada.,, No co, vidíš jak se mi mé bláznovství teď hodí." pousmála jsem se.

,, Proč mám pocit, že nás něco mělo svést dohromady? " zadumal se s podepřenou bradou.

,, Taky mám ten pocit." přiznala jsem a z hluboka se nadechla.

,, Co si dáte? "vyrušil nás číšník.

👑👑👑

S Rogerem jsme si vyprávěli prasácké vtípky a balící hlášky, mírně posilněni alkoholem, celou cestu domů. Musím říct, že Steven z nás musel mít radost, podle mě vše slyšel, i když jsem měli zataženou clonu.

,, A slyšela si tohle, fakt to zabírá.. Slečno mám pro vás ráj na zemi, má přes dvacet cenťáků! "začal se hlasitě smát a já ho následovala.

,, Opravdu Taylore?" uchechtla jsem se. Člověk dělá věci jinak, než když je střízlivý a občas i dost mluví.,,To se musím přesvědčit." ušklíbla jsem se a natáhla se blíže k němu a hbitě, naprosto bezostichu jsem zajela rukou k jeho poklopci, který jsem rychle rozepla. Nedostalo se mi žádného protestu, spíše naopak, když jsem přes spodní prádlo hladila jeho tvrdý úd. Svou hlavu s přivřenými víčky se zapřel do bílé kožené sedačky a hlasitě vydechl.

,, Ty tu balicí hlásku klidně používat můžeš." poznamenala jsem s opilým úsměvem. Když máte za sebou tak pět drinků a několik panáků, neuvědomujete si co říkáte a tehdy jsme si to neuvědomovali ani my dva.,, Taky znám jednu: Pane, měli by jsme jít ke mě domů, jinak nás zatknou za pohoršování mládeže. " zasmála jsem se a pohlédla do jeho očí, které ztamavly a projely skrz mě, otřásla jsem se vzrušením, které vyvolal ten chladný pohled. Tohle byl pro mé opilé já, poslední signál zajet i pod gumu spodního prádla.

,, Chci se s tebou vyspat až budeme střízlivý zlato." odendal mou ruku a já si v tu chvíli uvědomila, že ten alkohol v něm ukázal jeho stránku, pravou povahu lamače dívčích srdcí, Rogera Taylora. A také jsem si uvědomila, že pokud z něho udělo nějaké to promile zase jeho, i ze mě se zřejmě stalo to, co skutečně jsem.

,, A uděláš to potom až budeš střízlivý? " zeptala jsem se odvážně a ještě odvážněji ho kousla do ucha.

,, Budeš mě muset přesvědčit."  odvětil chraplavým a zastřeným hlasem.,, Víš, chci si to s tebou pamatovat, protože mám pocit, že to bude to nejkrásnější co jsem v životě zažil. "

Srdce mi zabušilo rychlostí stíhačky, když tohle řekl, měla jsem chuť se na něho doslova vrhnout rovnou v tom autě na té sedačce, shrnout mu ty zpropadené kalhoty, sednout si a...

,, Vím, že právě myslíš na to jaké by to bylo přímo tady a teď , já taky." pousmál se, přičemž mě lehce pošimral na odhaleném kolenu.,, Ty šaty už být kratší nemůžou." dodal.

,, Můžou. " poznamenala jsem a s úšklebkem si je vytáhla víš, abych se na bubeníka mohla posadit.,, Alespoň pusu." žadonila jsem.

,, Tu ti dám rád. "ušklíbl se a několikrát mě pohladil po zadečku, oběma dlaněmi. Poté už jsem jen zavřela oči a nechala se přitisknout k jeho rtům a pořádně se nechat poškrábat od vousů.

Jeho silné ruce si mě posadily výš, aby měl lepší přístup k mému výstřihu, na kterém začal vytvářet mokré cestičky svými rty. Já se ho naopak snažila híčkat hladěním ve vlasech a kdokoliv jsem trochu více zatáhla i já ucítila hrubší stisk mé kůže na krku.

Za oknem se mihl zářivý nápis O2 Arena a já věděla, že budeme brzy na místě.

,, R-rogi, musíme ko-. Budeme doma. " zasípala jsem a nechala se ještě jednou kousnout do krku.

,, Ještě deset vteřin." zaprotestoval a přitáhl si mě za zátylek. Takhle jsme se nikdy nelíbali, tak jinak, tak rychle.

,, Už dost jo. " usmála jsem se a marně se snažila zapnout jeho kalhoty.,, Do háje zaseklo se to. " zavrčela jsem a slyšela pouze Rogerův smích, při kterém mi sesouval šaty.

,, Vůbec nic nevidím, asi se dostala látka do zipu. "  zkonstatovala jsem a jemně se snažila vytáhnout látku spodního prádla zamotaného v kovových plíškách zipu. V tom něco cvaklo a já cítila jak se zhluboka nadechl a napl.

,,Pane Ta-." objevil se za clonou Steven s bradou snad až u brzdových destiček.

,, Nám se to zaseklo." vyhrkla jsem ze sebe.,, Teda jemu se zasekl. " Roger se uchechtl.,, Zip se zasekl." řekla jsem konečně až na třetí pokus.

,,V pořádku, tak si to tam vyřešte a já ještě na chvíli zatáhnu." poznamenal s lišáckým úsměvem Steven a clona opět oddělila místo mezi námi a jím.

,, Tak to byl trapas."řekli jsme oba jednohlasně.

👑👑👑

Ve výtahu, se pan Taylor zase pustil do líbání mého krku a nakonec jsem se ocitla přitlačena i na zrcadle, přičemž mě dlouze a něžně líbal.

,, Myslíš že už holky spí?" zašeptala jsem a raději byla opřena o Roge, jelikož alkohol měl už vliv i na mé pohybové ústrojí.

,, Asi už jo, jsou dvě ráno. Trochu jsme to přepískli." uchechtl se tiše a vzal mě do hřejivé náruče, ve které mě donesl až do postele.,, Půjdu se osprchovat a přijdu." pousmál se. Už jsem ho skoro nevnímala, pouze jsem ze sebe soukala šaty a usmíval se jako měsíček na hnoji.

,,Kdybys spala takže dobrou lásko." políbil mě na čelo a zmizel v koupelně, jenže já byla tak mimo, že už jsem neměla ani sílu přemýšlet nad tím, že mi poprvé řekl lásko.

A vy jste pro mě taky lásky. V příští kapitole se nám bude Charlie stěhovat 🙈takže se těšte. ❤️

Láskuju vás 💕💕

            !😎!

Continue Reading

You'll Also Like

8.3K 583 31
Pokračování knihy Ukaž mi, jak tvy rty umí lhát... *** Zadrhl se mu hlas. "Jsem stejný jak můj fotr." Promne si obličej a já si všimnu slz. Rychle h...
7.7K 537 72
Nepatří do jejího světa, ale něco na něm jí fascinuje- jeho klid v chaosu, zájem o ní a nenucený šarm. A on? Poprvé od doby, co se stal slavný, má p...
37.6K 2.1K 97
"Něco ti pošeptám..." Jeho drsný hlas narušil to ticho mezi námi. Ticho tíživé tak moc, že skoro až dusilo. Jako když někdo sevře svojí ruku okolo va...
Wattpad App - Unlock exclusive features