31.7.1994
Je další den mých prázdnin. Dnes mám narozeniny. Už uběhl nějaký čas od mého vytočení Niny. Mám už toho dost. Každý den tam schytám aspoň jednu facku. Nina je totiž mudla, ale i tak pozná, když kouzlím. Musím u ní žít jako mudla, zatímco můj bratr někde ve světě trénuje. Chápete to?
Je pět ráno. Super čas. Vylezla jsem z postele a potichu se převlékla. Nepotřebuji někoho vzbudit. Potichu jsem opustila pokoj a následně dům. Na ulici jsem se přemístila před dům Zmijozelů. Potřebuji to tam prohledat a něco si popřípadě odnést.
První jsem prošla přijímacím salonkem. Sice tam toho nikdy moc nebylo, ale podívat se má všude, ne? Jak jsem předpokládala nic moc cenného tam nebylo. Dále jsem šla do obýváku. Prolezla jsem ho celý a našla přívěsek s onyxem. Dárek k sedmnáctinám pro mou mámu. Byl pořád stejně krásný, jako když jsem ho viděla naposledy. Nasadila jsem si ho a vydala se dál.
Prolezla jsem všechny místnosti a odnáším si pouze ten přívěsek. Šla jsem před dům a následně se přemístila do zahrady Potterova domu. Šla jsem dovnitř, aby to vypadalo, že jsem byla na zahradě. Všichni seděli v kuchyni a já si k nim přisedla. Letos s námi slaví i Weaslyovi a Hermiona. Jakmile to půjde, tak se vypařím.
,,Dobré ráno." pozdravila jsem je. Bylo osm hodin a prohledáváním domu jsem strávila dobré tři hodiny, ale stálo to za to.
,,Dobré." odpověděli sborově. Pokrčila jsem rameny a věnovala se snídani. Bohužel ji, jako každý rok, vybíral Harry, takže to bylo něco nezdravého. Letos palačinky se zmrzlinou, šlehačkou a čokoládou. Kdyby tam aspoň bylo nějaké ovoce. Povzdechla jsem si a začala jíst. Té snídaně jsem snědla sotva polovinu, protože mě z toho sladkého začalo být špatně. Rychle jsem se zvedla od stolu a utekla do koupelny. Hned jsem si klekla před záchod a začala jsem zvracet. Zatracená alergie! Aby jste to pochopili, tak já mám alergii na sladké. Nesmím moc velkou dávku a když už tak s nějakým ovocem či něčím jiným. A tohle bylo jen sladké. Kdyby to bylo místo zmrzliny s marmeládou, tak tady teď nejsem. Rodiče evidentně neví, na co jsem alergická. Tuhle alergii jsem měla i v původním životě. Vůbec mi nevadí, protože se dá kontrolovat.
Začala jsem zvracet i žaludeční šťávu. Věřte mi, není dobrá. Já to s alergií mám tak, že když to přeženu, tak začnu zvracet a pak sladké nemůžu týden vidět. A ještě k tomu, budu mít fialovočerné oči, které zmizí po tom týdnu. Zvedla jsem se ze země a podívala se do zrcadla. No jasně, už ty oči mám v té barvě. Moje původní modrozelená je na týden pryč. Opláchla jsem si obličej a vrátila se zpátky. Teď už všichni seděli v obýváku. Hned jak jsem přišla, tak se na mě všichni otočili.
,,Kam si utekla?" zeptala se mě hned Lily.
,,Do koupelny." pokrčila jsem rameny a sedla si do křesla.
,,Jsi normální? Utéct od stolu?" pokračovala Lily nevěřícně.
,,To jsem vám měla pozvracet stůl?" ptala jsem se nevěřícně. ,,Asi si zapomněla, že já mám na sladké alergii. Že ho nesmím mít ve velké míře a když už tak aspoň s nějakým ovocem. Evidentně jsi na to zapomněla." kroutila jsem hlavou. Podívala jsem se do její tváře a je vidět, že to nevěděla, protože já jí to nikdy neřekla. Vždy jsem si vařila sama a ona nic netušila.
,,Můžu už začít rozbalovat?" zeptal se Harry netrpělivě. V tu chvíli se jejich pozornost přesunula na něj a James mu pokynul, že může. Hned se na ty dárky vrhl a začal ten papír trhat. Já jsem si vzala své dárky a jako každý rok čekala. Harry je měl rychle rozbalené a začal je komentovat. Nějaké se mu líbily a nějaké ne.
Když už všechno okomentoval, tak se pozornost přesunula na mě. Povzdechla jsem si a vzala do ruky první dárek. Poznala jsem, že je od Lily a Jamese. Bože, co mi zase dali. Otevřela jsem ho a vykoukla na mě kabelka. Jako nebyla hrozná, ale zase to nebyl můj typ kabelek. Vzala jsem ruky další balíček. Poznala jsem, že je od Siriuse. Otevřela jsem ho a uvnitř byli pět mudlovských čokolád. Tohle mi vydrží tak na dva měsíce. Poslední dárek byl od Rema. Byl to šátek do vlasů a obyčejný šátek na krk. Není to úplně můj styl, ale i tak je to hezké. Poděkovala jsem a rychlá utekla do své ložnice. Tam totiž, podle mého očekávání, čekali dárky od mých kamarádů. První jsem vzala dárek, který mi poslala Freya.
Má milá Isabell,
Už zase slavíme tvoje narození. Momentálně máš čtrnáct let, což znamená, že se z tebe stává slečna. Snad si dnešní den naplno užiješ a brzy se uvidíme.
Tvá kamarádka Freya.
P.S. dárek je i od rodičů, kteří tě pozdravují
Vzkaz byl velice jednoduchý, není třeba psát slohovky. Rozbalila jsem dárek a vevnitř byla tyrkysová mikina, tyrkysové rifle a tyrkysové tenisky. Hned jsem jí napsala vzkaz s poděkováním a vzala si dárek od Roba. Jako první jsem si přečetla vzkaz.
Nejlepší kamarádko Bell,
Dnešní den je speciální, kvůli tvým narozeninám. Užij si ho a užívej si léto, dokud můžeš. Škola se blíží, tak si užij poslední měsíc svobody.
Kamarád Rob.
Úsměvný vzkaz. Otevřela jsem dárek a v něm byli tyrkysové šperky. Nepochybuji, že se domluvili, protože náhoda by to byla velká. Vzala jsem si do ruky předposlední balíček. Ten byl od Fleye. I u něho byl vzkaz.
Na nejdražší oslaveňkyně,
Je to zase ten den slavení dalších narozenin a tentokrát jsi to ty. Užívej si den a buď pořád stejně úžasná jako doteď. Snaž se moc neměnit, i když to nejde. Miluji tě.
Tvůj miláček Fleamont.
Tomuhle vzkazu jsem se musela zasmát. On má snad ego až do vesmíru. Otevřela jsem jeho dárek a tam byly letní šaty a tělové podpatky. On prostě ví, co miluji. Co mi dělalo starost, byl ten poslední balíček. Byl k němu přiložený vzkaz, tak jsem si ho přečetla.
Ahoj Bes,
Dozvěděli jsme se, že dnes slavíš narozeniny jako Astrid Potterová. Doufáme, že se brzy setkáme. Chybíš nám. Ty i Fleamont. Mrzí nás, že jsme se neozvali dříve, ale nebylo to bezpečné. Snad se brzy uvidíme.
Ze svých obrazů na Grimmauldově náměstí Orion a Martina Blackovi.
P.S. Všechno sehnat a tohle napsat byl těžký úkol.
Rozbušilo se mi srdce. To nemůže být pravda. Doufám, že nás Sirius na Grimmauldovo náměstí vezme. Hrozně mi chybí. Otevřela jsem balíček a v něm byl přívěsek. Ten přívěsek, který daroval Orion Martině ke svatbě. Tohle je můj největší poklad. Dědí se v rodině Blacků a jestli ho někdo uvidí, tak budu mít nejspíš pěkný průšvih. O tom dopisu a dárku jsem napsala Fleyovi a pak jsem dopisy poslala po Acře. Vrátila jsem se zpátky do obýváku a když mě Harry zaregistroval, tak po mě vrhl zabijácký pohled.
,,No to je dost. Víš, že se čeká jen na tebe?!" vyštěkl Harry a já to pochopila. Čekají na mě s dortem.
,,Mohli jste ho rozkrojit. Já ho jíst nebudu." oznámila jsem.
,,Budeš!" sykla Lily.
,,Nebudu. Promiň mami, ale způsobili jste mi alergickou reakci a já si to nechci zopakovat. Žaludeční šťáva není moc dobrá." odsekla jsem.
,,Co máš s očima?" zeptala se Hermiona. Byla první, která si toho všimla. Všichni se na mě otočili a koukali mi na oči.
,,Důsledek alergie. Bude je takhle mít týden." vysvětlila jsem. Rozkrojila jsem dort a všem ho podala. Sama jsem si nic nenabrala. Nemůžu po alergii sladké ani vidět. Po dortu se všichni vydali hrát famfrpál. Já se k nim výjimečně připojila. Nechtělo se mi sedět v pokoji.
,,Pořád jsi ještě chytač?" otočil se na mě James.
,,Pořád." potvrdila jsem.
,,Nechce mě k tomu postu pustit!" vykřikl Harry.
,,Nemůžu za to, že jsem lepší." pokrčila jsem rameny.
,,Tak si to tu rozdáme." řekl Harry.
,,Když chceš." řekla jsem a doběhla si pro koště. James vypustil zlatonku a já ji hledala. Je u stromů! Letěla jsem pro ni a natáhla ruku. Zlatonku jsem měla hned v ruce. Přistála jsem a koukala na naštvaného Harryho.
,,Kdy jsi ji vypustil?" zajímala jsem se.
,,Před třemi minutami."přiznal James. Chytla jsem ji za tři minuty. To není zlé. Na tréninku jsem to zvládla za minutu.
,,Takže přiznáš, že jsem lepší?" otočila jsem se na Harryho.
,,Leda ve snu, potvoro." zasyčel na mě. Já si z toho nic nedělala a šla jsem schovat koště a následně šla do ložnice. Věděla jsem, že Harry udělá cokoli, aby mě vyřadil ze hry, a tak jsem koště ochránila pár kouzly. Jsou nenápadné, ale účinné.
V ložnici jsem si vzala knihu a začala si číst. Nepotřebovala jsem s nimi trávit čas. Byl oběd a na ten jsem nešla. Harry si poručil krupicovou kaši a ta je sladká. Myslím si, že si teď týden bude dávat jenom sladké.
Celý den mi rychle utekl, protože jsem si celou dobu četla. Dnes jsem za celý den přečetla tři knihy. Oblékla jsem si pyžamo a následně si lehla do postele. Byla jsem docela unavená a víčka mi samý padaly. Zavřela jsem je a snažila se usnout. Když se ručička na budíku blížila k desáté hodině, tak jsem konečně usnula. Nepotřebuji slyšet, jak Lily křičí.
Dort:
Přívěsek s onyxem:
Fialovočerné oči:
Dárky od rodiny:
Dárky od kamarádů:
Přívěsek rodu Blacků:
Tak tohle je celá Kapitola. Snad se vám líbila. Už pomalu vstupujeme do čtvrtého ročníku. Příště se uvidíme. Claire