31.7.1993
Další prázdninový den jen trochu spestřený narozeninami. Mými a Harryho. Nemám náladu na to něco slavit. A už vůbec ne s touhle rodinou. Od naší hádky uběhlo třicet dní a já se s nimi neudobřila. Asi chtějí, abych se jim omluvila, ale to se nestane. Musí uvědomit, jak mi ničí život.
Vypařila jsem se z domu už v šest. Nemám náladu na to je potkat. Šla jsem Godrickovým dolem až k Nebelvír manoru. Chtěla jsem se jít uvolnit do bazénu a následně si zalétat. Přesně to, co v domu Potterových nesmím. Vlastně tam bazén ani nemají, ale létat tam nesmím. Takže je nejlepší jít prostě tam, kde si můžu dělat co chci. Teda ne v pravým slova smyslu, ale tam mám aspoň volnost. Tu volnost, kterou jsem měla s rodiči. Bože jak ti mi chybí!
Došla jsem k bráně a následně dovnitř domu. Šla jsem pozdravit rodiče a následně si vzít plavky. Převlékla jsem se za chůze a rychle skočila do vody. Uvolnila jsem se a jen tak si plavala. Miluji plavání. Potřebovala jsem hodit starosti za hlavu a to šlo jen, když jsem byla ve vodě. Je jedno jestli v bazénu, vaně či sprše. Veškeré moje starosti byly ohledně mé nové rodiny. Taky mám dnes narozeniny. Teda ty druhé. Mé první jsou na Nový rok a ty slavím strašně ráda, protože je slavím se svými blízkými. S lidmi, kteří mě mají rádi a rozumí mi. Ale hlavně je slavím s Fleyem, s láskou mého života. Je uvěřitelné, že jsme spolu tak dlouho. Jsme spolu od roku 1014. To nám oběma bylo čtrnáct let. Dali jsme se dohromady 1.2.1014. Prostě nádhera a na to datum vzpomínám ráda. Je to symbol naší lásky.
Vylezla jsem z vody, převlékla se za chůze a s koštětem v ruce jsem šla na zahradu. Koupila jsem si k narozeninám Kulový blesk. Je to nejlepší koště a všichni se nad ním rozplývali, když ho viděli v časopise. Já ho už týden vlastním. Chtěla jsem si udělat radost, a tak jsem si ze svého trezoru vybrala peníze a šla si ho koupit. Nebyly to peníze od Potterových, ale byli to ty, které jsem si vydělala. V mém trezoru, ale tenhle výběr neudělal žádnou paseku. To proto, že mám hodně peněz a nevím, za co je utrácet. Tak proč si pro jednou neudělat radost?
Létala jsem nad zahradou a užívala si ten pocit. To koště je opravdu boží. Slétla jsem dolů, uklidnila koště a šla zpátky k Potterovým. To víte, tam teď bude probíhat oslava. Bude tentokrát soukromá, protože Hermiona je v Paříži a Weaslyovi v Egyptě. Ale i tak stihli poslat dárky. Vsadím se, že jo. Vešla jsem do domu a hned šla do obýváku. Jestli po mě budou křičet, tak ať je to teď.
,,Kdes byla?" vypálila na mě Lily. Byla v obýváku stejně jako James, Sirius, Remus a Harry. To bude tanec, opravdu.
,,Venku. Potřebovala jsem vypadnout." řekla jsem a dívala se kamkoliv jen ne na ni.
,,V kolik si vůbec zmizela? Je deset hodit. Já tu jsem od půl sedmé a to už si tu nebyla." řekla Lily a bylo vidět, jak se přemáhá, aby nekřičela.
,,Odešla jsem v šest. Chtěla jsem mít jistotu, že vám nepotkám." pokrčila jsem rameny.
,,Dnes to nechám být, ale ať se to neopakuje." řekla Lily a mě to upřímně bylo jedno. Sedla jsem si k nim a čekala.
,,Museli jsme na tebe čekat. Víš, jak je to otravné!?" křikl na mě Harry.
,,Vím. Moc dobře vím, jaké to je na někoho čekat. Ale ty na to nejsi zvyklý, co?" zeptala jsem se posměšně. Byla to pravdy, Harry nebyl zvyklý čekat.
,,Co si to dovoluješ? Víš vůbec s kým mluvíš?" prskl na mě. Protočila jsem oči. Ovšem, že vím s kým mluvím. S potomekem mého švagra, s arogantním blbcem a falešným Vyvoleným.
,,Ovšem, že vím s kým mluvím. S arogantním střapatým idiotem, co si myslí, že mu patří celý svět." odfrkla jsem si. Harry začínal rudnout.
,,To jí nic neřeknete?" rozkřičel se na Lily, Jamese, Remuse a Siriuse. Bylo mi to jedno.
,,To si na svého bratra nebudeš dovolovat!" zakřičel na mě James.
,,A on je co? Král Británie?" ptala jsem se ironicky. Tohle je moje typické chování.
,,Je zachránce světa. A podle toho se chovej." zasyčela na mě Lily. Mě to ale z klidu nevyvedlo.
,,Budu k němu chovat úctu až když zachrání svět definitivně." řekla jsem a bylo mi jasné, že se to nikdy nestane. On na to nemá.
,,Zachránil jsem svět!" vykřikl Harry.
,,Dočasně. Já chci, aby to bylo natrvalo." pronesla jsem. Tím jsem ho připravila o slova. Bylo mi jasné, že se o to pokusí, ale neuspěje. Možná má výcvik, ale hodně zbytečný.
,,Já ho porazím a budu slavný. To tebe si nikdo nebude pamatovat." prskl na mě. Pro jeho slova už bylo pozdě. Mě všichni znají jako Válečnou hrdinku, která porazila Theodorose. Máš smůlu, Harry.
,,Tobě jde jen o slávu. Co kdybys to udělal, pro své přesvědčení, že na to máš? Že z toho budeš mít dobrý pocit?" zakroutila jsem hlavou. On chce být jen slavný. K čemu to v životě je?
,,Co kdyby jsme to ukončili." navrhl Remus a já s ním souhlasila.
,,Tak fajn." řekl Harry a vzal nůž. Rozkrojil dort a každému podal. Já jsme ho zkontrolovala, zda v tom nic není. Člověk nikdy neví.
Po dortu jsme se vrhli na dárky. Teda Harry. Já si vzala ty svoje a čekala. Harry z těch svých dárků serval papír a vše si prohlížel. Měl spokojený výraz a to znamenalo, že dal rodičům seznam a oni mu všechno koupili. Bylo toho hodně, takže já budu mít něco obyčejného, nebo levného. Teď jsem dárky otevírala já. V tom prvním od Jamese a Lily byly obyčejné kruhové náušnice. Já to říkala. Od Siriuse jsem dostala sponu do vlasů a od Rema knihu. Co jiného čekat, že? Potichu jsem poděkovala, i když nebylo za co. Šla jsem do své ložnice a sedla jsem si na postel. Tam čekali tři balíčky. Vzala jsem ten nejmenší a začetla se do vzkazu, který byl na balicím papíru.
Všechno nejlepší Isabell!
Snad si narozeniny aspoň trochu užíváš, i když vím, že s tvou rodinou je to nemožné. Tohle je jak dárek ode mě, tak i od mých rodičů. Složili jsme se na to a snad se ti to bude líbit, ale věřím, že jo. Ještě jednou vše nejlepší.
Tvá kamarádka Freya.
P.S. rodiče pozdravují
Otevřela jsem balíček a v něm byla sada šperků s diamantem. Úplně jsem přestala dýchat. Vždyť to muselo být drahé. Vzala jsem si pergamen, abych jí mohla napsat odpověď.
Milá Freyo,
děkuji ti za dárek a tvým rodičům taky. Je to strašně krásné, ale muselo to být drahé. Vidím, že mě znáš, protože je to opravdu luxus. Opravdu díky a pozdravuj Lottu s Frankem.
Tvá nejlepší kamarádka Isabell.
Dala jsem dopis do obálky a nadepsala ji jejím jménem a adresou. Odešlu to společně s dopisem pro Roba a Fleye. Vzala jsem si další balíček a zase u něj byl vzkaz. Vzala jsem si ho a začala si ho číst.
Všechno nejlepší k narozeninám Is.
Snad si tenhle den užíváš, i když s tím Potterem to moc nepůjde. Jinak se těším, až se zase uvidíme a mám tě rád. Hezké den a snad jsem se trefil ve velikosti.
Tvůj kamarád Robert.
Otevřela jsem balíček od Roba a byly v něm šaty. Byly krásné, perfektní na léto. Byly tyrkysové s květinami. Zkusila jsem si je a dokonale mi padly. Dnes si je stoprocentně už nechám.
Milý Robe,
díky za dárek. Máš pravdu, s Harrym se to užít nedá, ale snažím se. Ve velikosti si se trefil, asi mě máš v oku. Jsem ti moc vděčná a mám tě ráda.
Tvá kamarádka Isabell.
Dopsala jsem dopis a opět ho nadepsala jménem a adresou. Teď už zbývá jen dárek od Fleye. Upřímně jsem zvědavá, co mi vybral. Byl nějaký měkký. Byl u něj vzkaz, na který jsem se těšila.
Lásko mého života,
přeji ti vše nejlepší k tomuhle výjimečnému dni, i když to nejsou tvé pravé narozeniny. Za půl roku oslavíš 994 let a vůbec má to nevypadáš. V tenhle den slaví třináct let. Miluji tě a doufám, že konečně spolu prožijeme plný život.
Tvůj přítel Fleamont.
Dopis napsaný přímo od srdce mi vykouzlil na tváři úsměv. Otevřela jsem balíček a v něm byli letní šaty světle modré barvy a stříbrné podpatky. Obula jsem si boty a k tomu jsem si vzala šperky od Freyi a jejich rodičů. Takže jsem na sobě měla doplňky od Freyi, šaty od Roba a boty od Fleye. Měla jsem na sobě to, co mi vybrali moji kamarádi. Znovu jsem si sedla je stolu a vzala si permanem a napsala zprávu pro mého přítele.
Lásko mého dlouhého života,
děkuji ti za přání k tomuto dni. Sice to nejsou moje pravé narozeniny, ale i tak ti děkuji. Ten dárek je krásný a moc se mi líbí. Máš mě za náš společný život v oku. Děkuji, že tu pro mě jsi, když tě potřebuji. Vážím si tě a miluji tě.
Tvoje nejmilovanější Isabell.
Dala jsem dopis do obálky a nadepsala jménem a adresou. Pak jsem všechny tři dopisy dala Acře a řekla jí, komu má ty dopisy předat. Acra odletěla a já nechala otevřené okno, aby pak mohla přiletět zpátky a nemusela čekat. Zvedla jsem se a odešla dolů na oběd. Nechtělo se mi tam, ale musela jsem. Došla jsem do jídelny a sedla si ke stolu. Všichni se na mě koukali.
,,Od koho to máš?" zeptala se Lily a ukázala na šperky, šaty a boty.
,,Od kamarádů." odsekla jsem. Nechtěla jsem se o tom bavit.
,,Od jakých?" ptal se Harry posměšně.
,,Od Freyi, jejích rodičů a Roba." odpověděla jsem a dál se o tom odmítala bavit. Oni se dál naštěstí nevyptávali, a tak jsem v klidu mohla jíst.
Od stolu jsem odcházela jako první a šla jsem na zahradu. Sedla jsem si ke stromu a koukala do dálky. Ze zahrady byl krásný výhled na Nebelvír manor. Seděla jsem tam až do večera. Šla jsem hned do ložnice a odtud do koupelny. Dala jsem si sprchu a pak už v pyžamu jsem si lehla do postele. Chvíli jsem jen ležela a pak jsem usnula.
Dort:
Dárky od rodiny:
Dárky od přátel:
Další část kapitoly u konce. Snad jste si ji užili. Uvidíme se u další části. Claire