Když jsem se konečně probudila v nemocnici a viděla svou biologickou matku začala jsem vyšilovat celé tělo mě bolelo ale jediné na co jsem mohla reagovat byla má biologická matka.Běž pryč běž ode mě!Křičela jsem na ní tak nahlas že to muselo přivézt doktora se sestřičkami.Co pak se to tu děje.Patricie jak se cítíš ne ne né ať vypadne křičela jsem na ní.Já chci svou mámu kde je?Ale já jsem tvá máma?Ne nejsi a běž pryč moje máma je bude a vždycky byla Alex kde je křičela jsem vyděšeně.Tady jsem Paty neboj jsem tady.Co tu děláš ptala se jí Karen přijela jsem za Paty je to svým způsobem i moje dítě teď už ne křičela na ní Karen.Běž pryč vykřikla jsem na Karen.Tak dost Patricie musí být v klidu to za prvé a za druhé u ní zůstane člověk který který nebude vyvolávat v Patricii stav úzkosti řekl doktor a podíval se na Karen.Co já ale to je moje dítě.Ale právě tím jí moc nepomáháte.Vaše dcera potřebuje klid a s vámi ho nemá tak co kdyby jste počkala na chodbě?Fajn řekla naštvaně Karen a řekla směrem k doktorovy.A jí nic neříkejte ukázala na Alex je to mé dítě a já si to nepřeju. Dobře přikývl doktor a zavřel za Karen dveře.Paty jsi v pořádku ne všechno mě bolí a přijde my jako bych necítila nohy.Doktore co je s Paty.Je my líto ale nesmím vám to říct.No dobře ale mě to říct snad můžete ne řekla jsem?Ano tobě ano přikývl doktor.Tak mluvte chci to taky vědět .Dobře přikývl doktor a spustil. Patricie tvá zranění jsou vážná ale přitom je to zázrak že vůbec žiješ.Ten řidič jel nejméně osmdesát a ty jsi letěla několik metrů.Hmm to asi jo.Paty ale mám pro tebe nejspíš špatnou zprávu.Co a jakou zeptala jsem se se strachem v hlase.Víš museli jsme tě operovat ale máš tak vážné zranění že v jedné části páteře se ti skřípla část míchy a ty teď nemůžeš na spodní část těla chodit.Počkat chcete my snad říct že já zůstanu už napořád na vozíku?Nevíme to jistě ale je to takových sedmdesát procet že na tom vozíku zůstaneš do konce života.Co?Ne zavrtěla jsem zděšeně hlavou.Paty neboj pomůžem ti jak to bude jen možné.A co nějaká další operace zeptala jsem se doktora.No to by bylo velice riskantní a mohlo by ti to víc ublížit než ti to pomoci.Ale co bude se mnou?Naštěstí budeš moct dělat skoro všechny věci co do teď akorát co se týče sportu a chůze na to budeš muset nejspíš zapomenout.Ale je tu šance že se uzdravím?Paty řeknu ti to na rovinu upřímně musel by se stát zázrak aby se ti aspoň o kousek páteř sama posunula.Stačilo by o pár milimetrů ale to je velikost pravděpodobnosti přibližně tři procenta.Co?Tak málo?Ano vím že chceš svůj starý život ale tohle nejde Patricie.Ty můžeš být vděčná že jsme tě zachránily.Ano má pravdu řekla Alex.Proč jsem radši neumřela měla bych aspoň klid nic by mě nebolelo a nemusela bych prožívat další peklo kvůli své biologické matce.Je to přesně tak jak si říkala Alex.Co myslíš?To co jsi řekla mé matce.A co jsem řekla?Že když bude do něčeho kohokoliv nutit proti jeho vůli vždycky to špatně skončí podívej na mě ze mě je kvůli mé biologické matce mrzák řekla jsem a rozbrečela jsem se.Alex poprosila doktora o něco na uklidnění a tak Paty něco píchl a Paty se do pár minut sklidnila ale slzy jí tekly pořád.
Pokračování příště!