Netrpělivě jsem se znova podívala na displej mobilu. Bylo půl čtvrté a máma pořád nikde. Byly jsme domluvené, že mě po škole vyzvedne a odveze domů, ale asi na mě jako obvykle zapomněla.
Nakonec jsem se rozhodla jí zavolat. Sedla jsem si na schody před školou, vyhřáté od slabého říjnového slunce, vytáhla mobil z kapsy, našla správné číslo a začala prozvánět mámu. Nic.
Asi spí, pomyslela jsem si a vytáhla z tašky sluneční brýle. Všimla jsem si motýla, který s půvabem dosedl na nedalekou pampelišku.
Prozvonila jsem ještě tátu, ale ten má většinou mobil vypnutý a dneska tomu zřejmě nebylo jinak. Povzdechla jsem si a podívala se na čas. Bylo 15:43.
Pak mě to napadlo. Ella! Moje sestra má mobil skoro pořád u sebe a touhle dobou už bude doma! Našla jsem kontakt a začala prozvánět moje dvojče. Motýl se zvedl a odletěl.
V tu chvíli jsem začala trochu panikařit. Ne kvůli motýlovi, samozřejmě, ale kvůli Elle, která nebyla na příjmu. Určitě si rozbila mobil. Ano, to byl jeden z mála racionálních důvodů, co mě napadl.
Volala jsem znova tátovi. Znova mámě. A asi pětkrát Elle. A celé jsem to opakovala. Žádná odezva.
Ve čtvrt na pět jsem se rozhodla, že se vydám domů sama. Začala jsem googlit, kde tady mají bus nebo vlak, protože jsme ještě na konci prázdnin bydleli v New Yorku a jsme nově přestěhování.
Na protějším obrubníku zaparkovalo černé auto. Mě začal vyzvánět mobil. Bylo to neznámé číslo. Řekla jsem si, že je to určitě tátovo služební a zvedla to, ale stejně jsem se snažila mluvit hlubším hlasem pro případ, že by to byl někdo cizí.
,,Ano?" zeptala jsem se.
,,Zdravím," ozval se z druhé strany hlas, ,,vidíte to černé auto? Vy do něj teď nastoupíte a pojedete domů."
,,Snažíte se mi vyhrožovat?" zeptala jsem se varovně, ale hlas mi přeskočil do typické holčičí fistule. Teprve teď jsem si všimla bílé orlice nakreslené na předních dveřích. Odněkud mi to bylo podvědomé.
,,Ne, nesnažím, jen vás momentálně potřebujeme na jiném místě."
,,Kdo mě potřebuje na jiném místě?"
Muž na druhé straně se pobaveně zasmál.
,,Přeci Shield."
Zezadu mě chytily dvě silné paže. I přes moje kopání, škrábání a kousance me nesl k autu. Ten někdo mě nacpal dovnitř a já jsem začala křičet.