„To snad není možný!" zaklel Colby.
„Koukám, že jsi měl dost dobrý trumfy," zasmál se Mikko a sebral mu karty z ruky.
„Já ti říkala, že vyhraju," usmála jsem se na něj.
„Hlavně abychom vyhráli my dneska a zítra," poznamenal Ryan.
Seděli jsme v hotelovém baru a jako slušní občané si objednali limonádu a hráli karty. V televizi nad linkou běžel přímý přenos zápasu mezi Bostonem a Rangers, který jsme během hry bedlivě sledovali a velmi trefně komentovali.
„Zdeno, já ťa milujem!" zvolal na celou místnost Marián, když slovenský velikán skóroval.
„Chudák Lundqvist," povzdechla jsem si.
„Tohle nemohl chytit, to šlo pod víko," zkoumal zpomalený záběr Xavy.
„Mohl, sleduj," nahnul se přes linku Nico a ukázal na obrazovku, „kdyby se otočil o pár desetin sekund dřív, tak by tu přihrávku viděl a mohl se k tý tyči natisknout maskou."
„Ty fakt nosíš trenky s puntíkama?" zeptal se znechuceně Ryan a plácnul ho balíčkem karet přes bílou látku vyčuhující zpod jeho kalhot.
„No, no, no, tak daleko ještě nejsme," řekl povýšeným hlasem Nico.
Polovina z nás vyprskla smíchy pití. Barman se po nás zle podíval, ale to nás v tu chvíli vůbec nezajímalo. Marián se smál tak moc, že se skulil ze stoličky a Kevin mu pomáhal zpátky na nohy, což nás rozesmálo ještě víc.
„Musíte tady takhle řvát?" ozvalo se.
Všichni se přestali smát a otočili se ke dveřím. V nich stál v černé mikině Akira a tvářil se jako boží umučení.
„Kdyby mě někdo potřeboval, šel jsem se projít," řekl a odešel.
„Kdo by tě potřeboval, blbečku," odfrkl si Nico, když jsme uslyšeli zaklapnutí vchodových dveří.
„Nevypadal vůbec dobře," zašeptala jsem směrem k Ryanovi, „byl takový bledý."
„Ještě ho lituj," odsekl nepříjemně.
„Princezna," zazněl z podlahy Kevinův hlas.
„Jak ses tam dostal?" ušklíbl se na něj Xavy, „vždyť spadnul jen Marián."
„Kluci, neměli bychom se jít chystat?" přerušila jsem je.
„Kolik je?" zeptal se úsměvně Kevin a vyhrabal se zpátky na stoličku.
„Patnáct dvacet. Za deset minut máme vyrazit."
Všichni zbledli. Najednou jsem tu seděla sama, protože kluci se rozprchli do svých pokojů.
„Vezmi mi sako," zavolala jsem na Nica.
Ucítila jsem na sobě pohled barmana. Věděla jsem, co po mně chce.
„Napište to na klub," usmála jsem se.
Něco zamumlal a odešel. Povzdechla jsem si. To poslední, co teď potřebuju, je dohadovat se s nějakým naštvaným chlapem.
°
Vyběhla jsem na střídačku za Chloe. Ta už stála připravená s kelímkem cappuccina v ruce.
„Pojď za mnou," kývla na mě.
„My dneska nebudeme sedět v civilu?" zeptala jsem se, když mě zavedla do výtahu.
„Ty ne. Věř mi, že nechci, aby tě někdo zmlátil," povzdechla si a zmáčkla tlačítko do třetího patra.
Ustaraně jsem se na ni podívala. Slyšela jsem o takzvané Společnosti Barakud, která se s fanoušky jiných týmů moc nemazlí.
„Chci mít reference ze dvou pohledů, takže tě nechám tady a já půjdu ke střídačkám."
Dveře výtahu se otevřely a já přesně věděla, kde jsem. V.I.P. lóže, ze které je díky prosklené výplni nádherně vidět na celé hřiště. Červené tapety a bar v rohu místnosti tomu všemu dodaly zvláštní nádech luxusu.
„Jen si na to moc nezvykej, na ostatních stadionech budeme sedět nebo stát u střídaček."
Kývla jsem na souhlas a vystoupila z výtahu. Nestačila jsem se ani rozloučit, protože dveře kabiny se zavřely a já zůstala sama v místnosti s velmi elegantně vypadajícími lidmi.
Chci zpátky mezi normální fanoušky, pomyslela jsem si.
Jak jsem přecházela k výplni, ostatní se po mně otáčeli a prohlíželi si mě. Cítila jsem jejich hodnotící pohledy ze všech stran. Nelíbilo se mi to, ale i přesto jsem držela nasazený svůj kamenný výraz. Dost rychle jsem ho odhodila, když jsem shlédla na ledovou plochu.
Na úzkém kluzišti se už proháněli hráči San Jose. Za ohromného pískotu se jeli rozbruslit i naši kluci. Trochu mě mrzelo, když se jako první objevil Mac.
„Břídilové," ozvalo se za mnou.
Prudce jsem se otočila. Za mnou stál Akira, ve své černé mikině a s kamenným výrazem na tváři. Jako vždycky.
„Co tím myslíš?" zeptala jsem se.
„Podívej se na ně," řekl a kývl hlavou na hráče v modrých dresech, „nemají žádný systém v přípravě, prostě jezdí a střílí. To není pro brankáře dobrý."
Pokrčila jsem obočí a podívala se tím směrem. Nemohla jsem tomu uvěřit, ale měl pravdu.
„No nic, nebudu tě rušit, určitě máš spoustu práce," řekl, zarazil si ruce do kapes a odešel k baru.
°
Už od začátku bylo jasné, že žádný z našich hráčů neodejde z ledu bez modřiny. Každou chvíli se někdo po tvrdém hitu hrabal zpátky na brusle. O nic jednodušší to neměl ani Mac. Jednou se musela hra pozastavit, aby se oklepal po silné střele, která mu zasáhla masku.
Až v osmé třetině letošní sezony se nám podařilo dát gól. Kevinovi se podařilo tečovat puk, který doletěl až za brankáře. Vyskočila jsem ze židle a nevnímala nepříjemné pohledy ostatních.
Ve třetí třetině se všechno zlomilo. I když jsme jednou inkasovali, dali jsme další tři branky a chtěli v klidu dohrát zápas. Frustrovaní hráči San Jose nás ovšem nechtěli nechat odjet jen tak. Při první větší příležitosti Gregoire vyvolal bitku. Jenže udělal chybu, že vyzval našeho Xavyho. Stačily dvě rány v obličeji malého provokatéra a rozhodčí je od sebe museli odtrhnout. Střídačka Binghamtonu stála na nohou a klepala hokejkami o mantinel, kdežto fanoušci Barakud se mohli zbláznit vzteky. Začali na plochu házet kelímky s pivem. V duchu jsem děkovala, že jsem mohla zůstat tady, protože jedno pivo zkropilo Chloe bílou košili.
Hned po závěrečné siréně jsem běžela k výtahu a chtěla jsem sjet ke kabinám týmů, kde jsme měly s Chloe domluvený sraz. Dveře se ale nestačily zavřít, protože mezi ně někdo strčil ruku a vklouznul dovnitř.
„Pojedu s tebou, mám dole odvoz," řekl Akira a zmáčknul knoflík do garáží.
Zaraženě jsem koukala na protější stěnu a nic neříkala. Také nic neříkal.
„Tak... Super výhra, že jo?" pokusila jsem se usmát.
„Výhra... To jo," odsekl.
„Už je ti líp?" nenechala jsem se odbýt.
„Co ti je do toho? A vůbec, co se nám tak cpeš do týmu?"
„O čem to mluvíš?"
„Vždyť víš. To tvoje neustálý chození za Nicem, Mikkem... Jsi s nimi dokonce i na pokoji! To si myslíš, že nevidím, jak je využíváš?"
Nechápala jsem nic z toho, co říkal.
„Já je přece ne-"
„Ale jo!" vyjekl, „víš, co by bylo nejlepší? Kdyby tě vyrazili. Takovou, jako jsi ty, tady nepotřebujem."
Výtah zastavil. Díval se na mě doslova nenávistným pohledem. Stálo mě hodně úsilí zachovat si svůj neutrální výraz. Nechtěla jsem mu dopřát tu radost vidět, že mě jeho slova ranila. Vystoupila jsem a vyrazila ke kabinám.
°
„Měl by ses naučit líp vyjadřovat, Blackwoode," osočila vysokého brankáře Chloe.
„Vždyť jsem toho zase tak moc neřekl," namítl Mac, zatímco se všichni lámali smíchy.
„Takže považuješ za vhodné říct v živém vysílání, že je dobře, že jste se z jejich tlaku neposrali?"
To už se ani on neudržel.
„Idiot," ušklíbl se Nico směrem ke mně.
Přikývla jsem a snažila se trochu uklidnit. Chloe vzala Maca na pozápasový rozhovor, kde se ho ptala na poslední třetinu, kdy měly Barakudy velký závar před naší bránou. Našel si pro to velmi unikátní odpověď, kterou řekl nejen před kamerami, ale i před generálním manažerem San Jose.
„Tak už ho nechte, je to jeho vítězný debut, tak si to chtěl trochu okořenit," chlácholil ji trenér.
Chloe nakonec vzdala všechny snahy o nějaké kárání. Celá kabina si užívala vítězné atmosféry, a protože hostující tým musí počkat, než odejdou hráči San Jose, kustodi objednali pizzu a pustili nám náš oblíbený playlist.
„To jsem netušila, že se výhra slaví takhle," usmála jsem se a ukousla si pizzy.
„A cos čekala? Že si plácneme, půjdeme do sprch a hurá na hotel?" odpověděl Mikko.
„No, něco takovýho."
„Tak to mě mrzí, že jsme tě museli zklamat," zasmál se Antero a popadl telefon, ze kterého vybral písničku Hearts on fire.
„A víte, co mrzí mě?" zeptal se Xavy.
„Že jsi tomu Gregoirovi natloukl málo?" žďuchnul do něj loktem Ryan.
„To taky, ale hlavně, že náš drahý Akira přišel o první výhru."
„O těch ještě přijde," poznamenal Kevin.
Všichni se začali smát, kromě mě. Asi jediná jsem věděla, že Akira byl na stadionu. A že si tu svou nemoc vymyslel. Nico si všimnul mého výrazu.
„Děje se něco?" zašeptal.
„Ne, nic."
Lhala jsem. Pořád mi v uších zněla jeho slova. Ale nechtěla jsem Nicovi kazit večer. Zvlášť ne kvůli němu.