Čím více miluješ, tím více trpíš.
Christina: Tak a je to tady. Je ráno a další děsnej den začíná. Někdy se sama sebe ptám, proč vlastně ještě žiju. Už mě tohle vážně nebaví. Každý den je pořád stejný,teda kromě pár dní. Ted momentálně sedím v kuchyni a snažím se sníst aspon jogurt. Bohužel mi to moc nejde. Kdyby mě určitě někdo natáčel, jak jím jogurt po malých kouskák,tak by se smál určitě nonstop.
Uslyšela jsem nějaké zvuky a došlo mi že máma de dolů. "Dobré ráno" pozdravila mě a sedla si ke stolu. "Ahoj" odpověděla jsem ji jednoduše. "Víš chtěla bych se ti omluvit, za to co se stalo." řekla a já se zvedla od stolu. "Pořád opakuješ ty samé chyby, mě už to ale mami nebaví" řekla jsem jí popravdě a vzala si svojí tašku. Máma si povzdychla a pokroutila hlavou.
"Dnes jdu do práce. Budu na tebe myslet,až budeš na tom modelingu. Až ti to skončí tak tě vyzvednu" řekla mi máma a já zatla pěsti. Och já malem zapomněla na ten modeling. No to dopadne,ale nesmím mámu sklamat. "Dobře, ahoj" řekla jsem a ubula se. "Ahoj" uslyšela jsem mámi hlas a vyšla jsem z domu. Namířila jsem si to přímo na autobusovou zastávku.
Cesta do školy probíhala celkem fajn. Autobus jsem stihla a nikoho ze školy jsem po cestě nepotkala. Bohužel když jsem dorazila před školu tak se všechno změnilo. Všichni se na mě divně dívali a já nevěděla proč. Přišla jsem si tak drobet nesvá.
U naší školy nebyli skoro žádní novináři ale u školy kam chotí Justin,tam jich bylo mnoho. "To je ona" šeptl někdo zamnou a já se otočila. Stál tam nějaký fotograf a začal mě fotit. Za ním se hrnuli další. Co to kurva má být? Rychle jsem vběhla do školy a seběhla dole ke skřínkám. Co to bylo?!
Dala jsem si věci do skřínky a šla jsem na přednášku. Nesnáším přednášky a to myslím doslova. Sedla jsem si vedle nějaké holky,kterou neznám. "Co máš s Bieberem?" zeptala se mě a oči se jí rozzářili. Co? No to si ze mě děláte srandu. Už to asi chápu! "Nic" řekla jsem a opřela se. "Jasně" řekla ironicky a už na mě nepromluvila. Oni si myslí že mám něco s Bieberem,kvůli tomu že mě odvezl domů? Jsou normální? Odpovím si sama, ne nejsou.
________
Po dobu co jsem byla ve škole to šlo semnou z kopce. Nejdříve to vypadalo,že mi dnes dají všichni pokoj. Bohužel jsem se mýlila. Utahovali si ze mě a nadávali mi. Nicolals všem nakecal,že se vyspím s jakýmkoliv klukem hned jak nějakého potkám. No a pak to začalo. Pár kluků za mnou zašlo chodit a ptali se mě jestli si chci snima užít. Vždy jsem je ignorovala a nebo jsem utekla na záchod. Nejsem žádná děvka a vážně jsem ještě s žádným klukem nespala.
Vzala jsem si ze svojí skřínky veči a vydala se ze školy. Snažila jsem se nevnímat pohledy druhých.Vyšla jsem že školy a první co jsem viděla byli fotografové, které mě fotili. Potom se ke mě přihnali i novináři. Vždyt jsem s Justinem jenom jela v autě, proč z toho dělají takový "vzrůšo"? Snažila jsem se projít ale oni mě nenechali. "Co je mezi vámi a Justinem Bieberem?" zeptala se mě nějaká ženská. "Nic, jenom mě odvezl domů" řekla jsem a snažila se projít. Docela se mi to i dařlo,bohužel takovouhle rychlostí nedojdu ani za den domů. "Slečno jak se jmenujete? " zeptal se mě tentokrát nějakej chlap.
Najednou mě někdo, ale zatáhl za loket a vyvedl mě z toho davu. "Nechte ji být" řekl Justin a tahal mě od nich pryč. Byla jsem překvapená jak zareagoval. Samozřejmně že kolem Justina byla ochranka a proto se na nás tolik netlačili. "Nasedni si do auta" řekl a já tak udělala. Justin si nasedl také do auta a nastartoval.
"Promin za tohle.... Bohužel si jednou nasedla do mého auta a už si myslí že spolu něco máme. Já jsem na to už zvyklí, ale doufám že tebe nechají být" řekl Justin a vyrazili jsme někam do neznáma. "To je v pohodě, neni to horší jako lidi ve škole" téměř jsem šeptla ale on to slyšel. "Jak to myslíš?" zeptal se mě a soustředil se na jízdu. "Nijak" mávla jsem rukou. Nechápu ani proč se semnou baví, vždyt já jsem jen patnácti letá obyčejná holka. "Kam chceš odvest?" zeptal se mě a já mu chtěla říct domů,no bohužel jsem si na něco vzpomněla. "Sakra" zaklela jsem a bouchla se do čela.
"Co se děje?" zeptal se mě a zastavil na červenou. "Moje máma chce abych šla na nějakej debilní modeling" řekla jsem a povzdychla si. "Hej tam zrovna mám namířeno. Jedu tam za Carou" řekl a usmál se. "Takže tě tam hodim" dodal a já přikývla. Nevím proč,ale když řekl její jméno tak jsem se cítila divně. Nevím,proč. Heh asi žárlím. Moment co? Ne nemůžu žárlit. Vždyt s tutim pakem nic nemám a ani se snim neznám. Teda byl jednou u mě doma a už po druhý mě veze domů. Mám takovej dojem že se snim stýkám až příliž. "Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě. "Nad ničím" řekla jsem a povzdychla si. "Jsi tak tajemná a uzavřená. Proto to chci ještě více vědět" řekl a já se ironicky zasmála. "Nehraj tady tu komedii" řekla jsem a zastavili jsme před velkým domem.
"Nehraju žádnou komedii,co ti je?" zeptal se mě a já vystoupila z auta. "Dík za svezení" řekla jsme a vcházela dovnitř. On mě bohužel chytl za zápěstí a já se zastavila. Oh bože dobré načasování Bieber. "Pust" prskla jsem na něj a zamračila se. "Ne, až mi řekneš co ti je tak tě pustím" řekl s klidem a já sykla bolestí. Nemusel mě zrovna chytat za to zápěstí. Pořád mě to bolí. Justin pustil mojí ruku a vyplašeně na mě hleděl. Chytl mě za ruku a vyhrnu mi můj svetr. Viděla jsme jak celý stuhl a já mu vytrhla svojí ruku ze sevření. "Proč?" zeptal se mě a podíval se mi do očí.
"Tobě to může být jedno" odsekla jsem a vydala se dál. Nechtěla jsem se snim bavit a hlavně ne o tomhle. Doufám že to nikomu neřekne,nechci zkončit v psychyatrické léčebně. Přišla jsem k nějakým dveřím a vešla jsem dovnitř. Bylo tam hromadu holek a podium. Před podiem seděli u stolu nějací lidé. Nějakej chlap a dvě holky. Ten chlap byl asi stylista a tamty dvě jsem poznala. Byla to Cara a Tyra Banks. Světoznámé modelky. Vzala jsem si dotazník a začala ho vyplnovat. Když jsem ho doplnila tak jsem si stoupla do řady.
Stála jsem v té řadě asi hodinu, už mě to přestávalo bavit. Nakonec už jsem mohla jít k jejim stolu. Sedla jsem si naproti nim a usmála se. Všichni na mě koukali a já myslela že dostanu ifarkt. "Ahoj jak se jmenuješ?" zeptala se mě Tyra. "Christina Dell" odpověděla jsem jí a podala jí dotazník. "Takže ted si tě změříme" řekl ten chlap nejspíše stylista. Já jsem si stoupla přešla snim k nějakému metru. Změřil mojí výšku a usmál se. "174" řekl a Tyra si to zapsala. "Ted ti změřím pas" řekl a já mu to umožnila. "Pas 69" řekl a pak přešel na mé boky. "Boky 78" řekl a já uviděla jak Justin přišel za Carou a políbil ji. Sedl si vedle ní na židli a pak se podíval na mě. Nejspíše si uvědomil kdo jsem.
Já jsem od něj odvrátila zrak a dívala se na toho stylistu. "Ted přes prsa" zvolal a Tyra se zvedla. Vzala metr a změřila mě přes prsa. "Jsi Belieber?" zeptala se mě když jsem se dívala na Justina. "Cože? Ne hater. No od dneška" řekla jsem a ušklíbla se. Tyra se jen zasmála a šla spátky ke stolu. Svojí velikost prsou jsem se nedozvěděla.Posadila jsem se znova před ně na židli a prohlíželi si mě.
"Ahoj Christi" řekl Justin a já se zamračila. "Vy se znáte?" zeptala se ho Cara. "Neznáme" odpověděla jsem za něho a on se zamračil. "Jasně,vůbec" řekl a ironie šla z jeho hlasu poznat. "To by stačilo" řekla Tyra a dívala se na mě. "Kolika jazyky umíš?" zeptala se mě. "Anglicky,Francouzky a Německy" odpověděla jsem jí a Justin se zasmál. Cara ho bouchla do ramena a zamračila se. "Co je tu k smíchu?" zeptala se ho Cara. "Umí Francouzkým jazykem" řekl a ten stylista vedle něho za zasmál. "Idote" řekla Cara a protočila očima. "Nevšímej si ho,je už mu sice dvacet ale myslím si že zmagořil více." šeptla Tyra a usmála se. Já jsem v sobě zadržovala smích.
"Ted jdi na podium a tady ten pán si tě vyfotí" řekla Tyra a nalepila mi na hrud nějaké číslo. Já jsem se postavila a vešla nahoru na podium. Ten fotograf mi ukázal jak mám stát a vyfotil mě. Když už mě dofotil tak jsem sešla z podia. "Doufám že se uvidíme" zavolala na mě Tyra a já se falešně usmála. Stejně mě nevyberou, tak proč doufat. Zamířila jsem si to pryč z téhle budovy. Chtěla jsem už být pryč. Vyšla jsem ven a hledala mámu. Měla pro mě přijet autem,ale nikde jsem ji neviděla. No to si ze mě dělá srandu? Čekala jsem ještě před tou budovou hodinu. Pak jsem to,ale vzdala. Zapomněla na mě. To jsem mohla čakat,už to nebude ta máma která se o mě starala.
Ted musím jít pěšky domů. To je uplně super. Autobus by mi jel až v devět hodin večer a je teprve šest. Domů dorazim tak za hodinu,nebo za dvě hodiny. Povzdychla jsem si a pěšky se vydala domů. Chtělo se mi z toho brečet. Jak na mě mohla máma zapomenout? Sakra jak? V tom začalo pršet. No to si ze mě děla někdo prdel? Prší tady jen málo kdy a zrovna když du pěšky tak prší? Ale noták,proč zrovna já?!
Myslím že jsem šla asi celou věčnost. Dokonce už přestalo i pršet, ale já byla uplně mokrá. Po asi čtvrt hodině jsem zjistila že nevím kde jsem. No to je teda super. Co ted jako budu dělat? Pak jsem si ale něco uvědomila. Vždyt já nemám ani tašku! Nechala jsem si ji v Justinovo autě. A ted jsem už totál v prdeli! Tohle si vždy může stát jenom mě.
V tom kolem mě projelo auto a zastavilo se. To auto jsem ještě neviděla. Otevřelo se okénko a tam seděla Tyra a nějaká další holka řídila. Myslím že je to taky modelka a jmenuje se Adriana Lima. "Chceš někam svést?" zeptala se mě a usmála se. "No...hodilo by se to" řekla jsem a prohrábla si svoje mokré vlasy. "Nasedni si" řekla a já i tak udělala.
"Dobrý den" pozdravila jsem a obě mě také pozdravila. "Já jsem Adriana" řekla ta holka která řídila. "Já vím" odpověděla jsem jí. "Dobře tak kam to bude?" zeptala se mě Adriana. Já jsem ji nadiktovala svojí adresu a vydali jsme se ke mě domů. Přišlo mi to docela divné, slavné modelky odvážejí normální holku domů? Vážne? Možna si jenom myslím že je to divné, pro ně je to možná normální.
"Proč jsi vlastně šla pěšky?" zeptala se mě Tyra. "Měla pro mě přijet máma ale nejspíše zapomněla. Chtěla jsem ji zavolat,ale zapomněla jsem si svojí tašku s mobilem v Justinovo autě" řekla jsem. "A prej že ho neznáš" řekla Tyra a zasmála se. "Nechci ho ani znát. Navíc jemu je dvacet mě je jenom patnáct. On je slavnej,já jsem oproti němu nic. On si užívá mezitím co já se učím..." chtěla jsem pokračovat, ale Adriana mě zastavila. "Hej,hej, stop. Tohle co říkáš je sice pravda ,ale můžete se normálně bavit a všechno ostatní. Je jedno kdo jsi nebo kolik ti je, hlavní je že si rozumíte." řekla Adriana a já jsem jenom vyvalila oči. "Problém je v tom že on je idiot a Cara mě nemá ráda" řekla jsem v klidu. Tyra se hned zasmála. Nevím co je tady tak vtipné. "On se jen jako idot chová a Cara? Pfff oni spolu stejně dlouho nevydrží. Nemyslím to ve zlém, ale ona chce zpátky Harryho z one direction a Justin chce zpátky Selenu" řekla a já nadzvedla obočí. "To je ještě horší. Selenu nemám ráda zase já." řekla jsem a obě se zasmáli. "Ale nevíme to jistě, možná jí už zpátky nechce" řekla Adriana a já přikývla. Konečně nastalo ticho a já mohla přemýšlet.
Popravdě k Justinovi mě něco přitahuje. Snažím se ho nenávidět,ale nejde to. Prostě to jak vypadá a jak se chová se mi líbí. A pravě si myslím, že by se mi to líbit nemělo. Není dobré o něm přemýšlet. Sama vím že u něj nikdy nebudu mít šanci. Moment proč bych u něj chtěla mít nějakou šanci? Shit měla bych už začít normálně myslet. Nevím kde se to v mé hlavě bere. "Jsme tu" řekla Adriana a já vylezla z auta. "Děkuju" řekla jsem a oni mi zamávali. Odjeli ve vteřině a já naštvaně vešla do domu.
"Mami?!" zavolala jsem a zula si boty. "Jej ahoj zlatíčko máme navštevu" uslyšela jsem její hlas. "Mě je to u prdele či tu máš nějakou návštevu" prskla jsme a máma se objevila na chodbě. "Nemluv semnou tutim tonem" řekla a zdvyhla ukazovaček. "Budu si dělat co chci! To ty jsi pro mě nepřijela jak jsi slíbila" řekla jsem a máma se zarazila. "Co? Nepamatuješ si to snad? Ráno jsi mi to říkala. Donutila jsi mě tam jít,ale ani přijet si pro mě nemohla!" zaječela jsem na ní a cítila jsme jak mi tváře rudnou vzteky. "Já zapomněla. Promin. Je toho na mě moc" řekla a já se ironicky zasmála. "Ty mi říkáš už pořád promin. Kurva, jasně na tebe je toho moc, ale jak se cítím já, to tě nezajímá co? To že jsem se o tebe starala když si se opila nebo cokoliv jiného na to si nepamatuješ? Už se o mě skoro vůbec nestaráš. Nebo abych to upřesnila,už ani nevíš jak se mám. Chápeš mě? Já už to nezvládám!" vyprskla jsem na ní a přešla do obýváku. V obýváku jsem uviděla sedět Justina s mojí taškou. Co ten tu doprdele zase chce?! "Přinesl jsem ti tašku" řekl a já přikývla.
"Tak jo omlouvám se. Prostě za to nemůžu,že vždy si vyberu někoho nesprávneho" řekla máma a nevině pokrčila rameny. "Jásně ty si vybíraš pořád špatně. Nikdy se nepoučíš! Víš co? Zařid aby se táta vrátil" řekla jsem dost nahlas. Bylo mi jedno že to Justin poslouchá. "Tvůj táta tu už neni a nebude. Jasné? Jsme tu jen ty a já" řekla máma a mě se chtělo brečet. "Ne,už jsi tu jenom ty. Dělej jako kdybych tu nebyla" řekla jsem a po tváři mi stekla slza. "Víš co si někdy přeju?" zeptala se mě a překřížila si ruce na hrudi.
"Nechci to vedět. Jediné co tě zajímá jsou chlapy a sex" odsekla jsem a máma ke mě přišla. Vrazila mi facku a já si chytla svojí tvář. "Někdy si přeju aby ses nikdy nenarodila" zasyčela na mě máma a já cítila jak mi po tvářích tečou slzy. "A já si přeju abys byla mrtvá" zavzlykala jsem a rozběhla se nahoru do svého pokoje. Přešla jsem rovnou do koupelny a vytáhla si žiletku ze šuplíku. Sundala jsem si svetr a přiložila si žiletku k zápěstí. Nadechla jsem se a popotáhla jsem. Znova,znova a znova. Pořád jsem u toho brečela a chtěla jsem umřít. V ten moment jsem nic jiného nechtěla.
Když už mi teklo hodně krve tak se mi zamotala hlava a já spadla na zem. Myslela jsem že ucítim zase tu štiplavou bolest,ale tentokrát to byla tupá bolest. Brečela jsem pořád víc a víc. Nemůžu tomu uvěřit že to máma řekla. To neni možné! "Christi?" uslyšela jsem hlas Justina,ale neobtěžovala jsem se zvednout. V tom se otevřeli dveře a já mezi nima uviděla Justina. "Panebože! Zbláznila si se?" řekl Justin se nadzvedl mi hlavu. Sebral mi žiletku z ruky a hodil ji do umyvadla. "Neni to směšné?" zeptala jsem se ho když se mi pokoušel utřít krev ze zápěsti. Neodpovídal tak jsem pokračovala. "Že ty se objeviš,vždy v tu nejhorší chvíli" řekla jsem a zasmála se.
Justin mě, ale ignoroval a namočil ručník. Misto toho aby mi otíral zapěstí tak mi otíral čelo. Popravdě mi po tom bylo lépe. "Ty jsi tak hloupá, ještě malinko a mohla jsi vykrvácet" řekl Justin a pokroutil hlavou. "To by se ti líbilo co?" zeptala jsem se ho a on pokroutil hlavou. "Ne nelíbilo, nikdy bych tě nenechyl vykrvácet" řekl a pomalu mě zvedal ze země. Já jsem se pomalu postavila a opírala se o něj. Přešel semnou k umyvadlu a pustil vodu. Opláchl mi zápěstí a skoro všechna krev se smyla. Potom mě vzal do náruče a odnesl mě do postele. Já jsem ani moc nevnímala co se děje.
"Kde máš obvaz?" zeptal se mě a já nadzvedla obočí. "Ve skřínce kde jsou žiletky" řekla jsem a Justin zmateně stál. "V šuplíku v koupelně" dodala jsem a on se tam vydal. Za pár sekund byl zpátky a vázal mi moje zápěstí. Nechápu proč to děla. Proč se o mě stara? "Hotovo" řekl a dal mi jemnou pusu na moje zavázané zápěstí. Kde se to v něm bere? Takoveho ho neznám.
"Zítra bys měla zůstat doma" promluvil Justin a díval se na mě. "S mámou v jednom domě nebudu" řekla jsem naštvaně a on si taky sedl. "Dobře,tak tady zůstanu tady stebou já a budu tě hlídat" řekl Justin a já na něj vykulila oči. "Ne, to je dobrý. Já pudju do školy" řekla jsem v klidu. "Ne nepujdeš, už jsem řekl" řekl Justin a já si stoupla. On si stoupl taky a byl těsně u mě. "Nemůžeš tu zůstat nejsi můj táta nebo....." nedořekla jsem to a Justin se přitiskl na mé rty. Byla jsem zmatená a nevěděla jsem co mám dělat. Justin se od demě potom odtáhl a odvrátil od demě zrak. "Prostě tady zůstanu" řekl a sedl si zpátky na postel. Já jsem ještě vstřebávala to co se ted stalo. Vážně mě Justin Bieber políbil?!
Nic jsem neřekla,jen jsem si vzala pižamo a přešla do koupelny. Zmateně jsem se převlékla a šla zpátky do pokoje. Justin seděl na posteli a měl ruce v dlaních. Nechápu proč mě políbil. Nechápu to. Ted jakoby podvedl Caru. Já jsem jako tělo bez duše přešla ke skříni a vytáhla z ní deku. Hodila jsem ji vedle Justina a pak jsem vzala jeden můj polštář,kterej jsem na něj hodila. On se hned na mě podíval a já nevině pokrčila rameny. "Budu spát na zemi" řekl a položil si deku i ten polštář na zem. Já jsem si nepříčetně sedla na postel a dívala se před sebe.
"Promin za ten polibek. Neměl jsem." šeptl po chvilce Justin a já se na něj podíval. "Dobrou" řekla jsem a přikryla se peřinou. Lehla jsem si a skoro jsem si přikryla i hlavu. "Dobrou" šeptl Justin a já slyšela jak vypl lampičku. Popravdě jsem chtěla aby to o tom polibku neříkal. Sama nevím proč. Možná k němu něco cítim. Bohužel to není dobré. Pokud k němu něco cítím, tak to musí zmizet. Hned. Po chvilce jsem unaveně usla..